Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak správně „foukat“ kolo. Není to tak snadné, jak se zdá

  2:00aktualizováno  2:00
Na kolech dnes jezdí polovina národa, ale ne všichni se správně orientují v tom, jak mít nahuštěné pláště, aby kolo jelo dobře, rychle a bezpečně. Běžní cykloturisté mají velmi často pláště podhuštěné, ale k vidění jsou nezřídka i pláště zbytečně přehuštěné.

Jak správně hustit (foukat, jak se říká mezi cyklisty), určuje kategorie kola, druh pláště, povrch a terén a konečně váha jezdce.

Každá ze základních tří kategorií kol se fouká jinak. Nejvíce kola silniční, pak kola trekingová a nejméně kola horská. Samozřejmě, že ke správnému nafoukání potřebujeme dobrou pumpičku s měřákem.

Jen do maximální hodnoty podle výrobce

Fotogalerie

Obecně platí, že by se měl cyklista řídit informacemi, které udává výrobce na daném plášti. Kromě uváděného rozsahu tlaků, např. 2,5 až 4,5 baru, je zde uveden i směr rotace pláště. Velice důležitá je maximální hodnota, kterou výrobce uvádí. Přes ni by se plášť neměl foukat, může totiž dojít k jeho poškození.

Majitelé lehkých ráfků, ať už jde o hliník nebo karbon, by pak měli kontrolovat i maximální tlaky uváděné výrobci těchto komponentů. Často je totiž maximum u těchto speciálek někde v rozmezí 3,5 až 4 bary. V případě většího tlaku může dojít k roztržení stěny ráfku a tím k jeho totální destrukci.

Jak správně hustit podle kategorie kola

1.Trekingová (crossová) kola

Foukání u této základní cykloturistické kategorie je nejjednodušší. Zde se může jezdec výhradně řídit údaji uvedenými výrobci. Foukání se pohybuje někde okolo 3,5 - 5 barů. S těmito koly se nejezdí v žádném těžkém terénu, takže pro šotolinové nebo polní cesty je tento tlak dostačující, kolo je ovladatelné a dobře jede.

2.Horská kola

Tato kapitola je nejobsáhlejší. Je zde mnoho variant a to už je dáno samotným systémem – plášť s duší, plášť bez duše s „mlékem“, galuska... Tlaky jsou tedy závislé na zvoleném systému a zároveň na druhu terénu, kde se bude jezdec pohybovat. A také na tom, zda se jedná o závodníka, hobbíka s občasnými závodními ambicemi či nadšeného bikera, nebo prostě jen příležitostného jezdce.

Na asfaltu, tvrdém šotolinovém podkladu (zde se pohybuje nejvíce i velká většina majitelů mtb kol) se fouká na maximální možné hranici dané výrobcem, aby pláště kladly co možná nejmenší odpor. Do ryzího terénu se naopak fouká mnohem, mnohem méně, někde kolem hranice 2,6 – 2,8 baru (platí pro jezdce okolo 80 kg).

Čím víc totiž plášť foukáme, tím víc ztrácí své vlastnosti. V terénu pak špatně drží, nevede a netlumí. Kolo není stoprocentně pod kontrolou. A ani defektu se jezdec neubrání a to klidně může hustit na 4,5 baru! Pokud se biker vydá do terénu za mokra a na bláto, tak fouká ještě mnohem méně.

Systém s duší nepustí jezdce na nižší hodnotu než nějaké 2,2 bary, tady už hrozí velké riziko kvůli „cvaknutí“ duše.

Systém bez duše s „mlékem“ (v ráfku je speciální těsnící páska, ventilek a v plášti nalité těsnící mléko) umožní jít někam na hranici 2 bary. Není duše, tudíž nejde „cvaknout“, ale s tlakem nelze jít níže, protože zase hrozí „žvýknutí“ pláště a následná ztráta tlaku. Systém galusky pak umožní dostat se až na hranici 1 baru.

K čemu jsou dobré tak nízké tlaky? V blátivém, mokrém terénu potřebuje jezdec výrazně lepší přilnavost plášťů a té dosáhne zejména snižováním tlaku. Plášť pak mnohem lépe tlumí, kolo se lépe dostává přes překážky (kameny, kořeny...). Tvrdý plášť odskakuje a jezdec není schopen kolo dobře řídit.

Většina bikerů má tendenci pláště přefukovat, ale to je vážně omyl. Vyzkoušejte a uvidíte, jaký je to rozdíl.

3.Silniční kola

Poslední a zaručeně nejsložitější kategorie. Zejména pro mechaniky a závodníky, kteří podle druhu povrchu a počasí někdy provádějí skutečné alchymie. Typickým příkladem je foukání kol na slavné jednorázovky s pasážemi dlažebních kostek, třeba závod Paříž - Roubaix. Tam se pak provádějí nejrůznější experimenty a mechanici foukají nižší tlaky a dokonce jinak přední a zadní kola.

U silničních kol je ale největší rozdíl v tom, jestli má jezdec galusky nebo klasické pláště. Dnes vozí drtivá většina běžných uživatelů pláště. Hodnota foukání se potom pohybuje okolo 8 barů, ale opět platí, že je potřeba zkontrolovat údaje od výrobce jak plášťů, tak případně ráfků. Tlak je sice vysoký, ale komfort u silničních kol zajišťují hlavně pláště šíře 25 - 27 mm. Doba, kdy se vozily pláště šíře 18-19 mm, je už nenávratně pryč. Větší šíře znamená větší pohodlí i menší riziko defektu.

Galusky, jež používají kvůli lepšímu odvalování většinou závodníci, se foukají jinak. Záleží navíc, zda jde o galusku s volně vloženou duší nebo s duší, která je „vlepena“ a je tedy součástí celého pláště. Galusky s volně vloženou duší se foukají podobně jako pláště, takže okolo 8 barů, galusky s „vlepenou“ duší se dají foukat až na hodnoty 11-12 barů. Volba galusek, jejich foukání je závislé na typu použití, profilu a povrchu závodu a dá se tedy zařadit do „alchymie“ jednotlivých týmů.

Autoři:


Témata: Cyklovýlety




Nejčtenější

Týmu speleologů a potápěčů v čele s Polákem Krzysztofem Starnawskim se podařilo...
Města řeší, jak k nejhlubší zatopené jeskyni světa přitáhnout turisty

V září letošního roku se Hranická propast na Přerovsku oficiálně stala nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Okolní města a obce teď hledají způsob, jak do této...  celý článek

Se západem slunce je na čase hledat ubytování. Místa na stan je naštěstí všude...
Svět je jiné místo, než jak ho popisují média, popisují mladí dobrodruzi

Prohnali se celou Asií, jejich motorky na trase Brno - Vladivostok „spolykaly“ 31 tisíc kilometrů, nakoukli do sedmnácti zemí. To vše jim zabralo sedm měsíců....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Cestovky se musí postarat o turisty v nouzi, navrhuje ministerstvo

Stává se to skoro každou sezonu. Kvůli přírodním živlům nebo teroristickému útoku se turisté zoufale snaží dostat domů, ale nevědí si rady. V budoucnu už bude...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.