Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak se žije v Kosovu, nejmladším státě Evropy

  8:06aktualizováno  8:06
Nejmladší stát Evropy, Kosovo, provázejí stíny etnických konfliktů a nejistá budoucnost. Vydáte-li se sem, čeká na vás zajímavá země s překvapujícími kontrasty.

Kamenictví Billa Clintona v kosovské Prištině. Název prý pomáhá mramor lépe prodávat. | foto: Jaroslav FialaiDNES.cz

Při příjezdu na autobusové nádraží v hlavním městě Kosovské republiky, Prištině, vás zaujme hned několik věcí: stará elektrárna na okraji města, která připomíná strašidelný zámek, zvláštní architektura okolních domů, jež navozuje atmosféru vědecko-fantastického filmu, a také kamenická dílna pojmenovaná na počest bývalého amerického prezidenta: "Kamenictví Billa Clintona".

Clintonovo jméno figuruje i v názvu místního rušného bulváru, na němž za našeho pobytu nefungovaly semafory. Elektřiny je totiž v Kosovu velký nedostatek, a že často vypadává, prozrazují malé generátory připravené na chodnících před obchody.

Kosovo

Budova Národní knihovny v Prištině pochází z dob Titovy Jugoslávie

Symboly a střelba do vzduchu

Do 90. let minulého století se o Kosovo zajímali spíš specialisté a cestovatelští "fajnšmekři". Teprve když se zde před deseti lety rozhořel konflikt v plné síle, stalo se z této původně upozaděné srbské provincie jedno z nejzávažnějších zahraničně politických témat současnosti. Kosovo je dnes předmětem sporu mezi velmocemi, mezinárodní správě se tu jen pomalu daří prosazovat fungování demokratických institucí, mnoho viníků z války zůstalo nepotrestaných a místní srbské enklávy žijí v izolaci od okolí.

Centrum Prištiny protíná pěší zóna, jež nese název po Matce Tereze, kterou místní považují za nejproslulejší osobnost albánského původu. Vykračují si tu elegantně oblečení místní obyvatelé a zvědaví západní turisté. Je tu spousta restaurací a kaváren, kde je k dostání burek, ale třeba i hamburgery či pizza.

Váš zájem však přitáhnou i rozvěšené fotografie obětí etnických čistek, socha bojovníka kontroverzní Kosovské osvobozenecké armády (UCK) obložená květinami a množství symbolů.

Na každém rohu jsou vidět stánky, kde prodavači nabízejí trička, přívěsky na klíče, peněženky nebo nášivky se symboly samostatného Kosova a UCK. V hojné míře tu rovněž vlají americké vlajky – hned vedle zástav NATO, Evropské unie a OSN.

"Dáváme tím najevo vděčnost a radost ze samostatnosti. Navzdory všem potížím je to pro nás jediná možná cesta. Máme vlastní pasy a chystáme se otevřít první zastupitelské úřady v cizině," říká Festíme, pracovnice nevládní organizace, jež živě debatuje s kamarádkami o polední pauze v jedné z pizzerií.

Vyjedete-li ven z metropole, uvidíte vlajky i na dvorcích venkovských domů. A možná kolem vás projede kolona aut, na kterých budou vlát nejen národní zástavy, ale jež vás i trochu poděsí – to když se z jejich pootevřených oken ozve střelba ze samopalů. Salvy ale naštěstí směřují do vzduchu, na počest ženicha a nevěsty, neboť se jedná o svatební průvod. Prý se tomu tady říká "Happyshooting".

Kosovo, Priština

Socha bojovníka oficiálně zakázané UCK (Kosovské osvobozenecké armády)

Kosovo, centrum Prištiny

Kosovo, Priština

Kosovo, kavárna v Prištině

Rozdělené Kosovo

Kosovská Mitrovica je město na severu Kosova poblíž srbských hranic. V západních zemích se před čtyřmi lety vžilo do povědomí etnickým násilím. Město je dnes rozděleno na srbskou a kosovskou část podél řeky Ibar – jedná se o dva světy v jednom, kde si obě komunity žijí svým vlastním životem.

"V létě se tu střílelo a kdosi připevnil srbskou vlajku na jednu z mešit, ale jinak je tu klid," řekla nám německá příslušnice sil KFOR střežící most mezi kosovskou a srbskou částí města. Rozdíly jsou tu patrné na první pohled. Srbské čtvrti jsou o něco víc zchudlé a uzavřené, vlají tu vlajky Ruska a Srbska, zdi domů jsou oblepené portréty premiéra Putina a atmosféra je cítit strachem.

Srbové samostatné Kosovo neuznávají, považují jej stále za součást Srbska a odmítají spolupracovat s kosovskými úřady. Na naše dotazy často nereagovali a jejich postoj vyjadřuje všudypřítomný nápis: "Kosovo je srdcem Srbska."

"Většinu mých známých za války vyhnala UCK. Moje rodina se rozhodla odstěhovat sem na sever, kde byl větší klid. Odsud už neodejdeme," tvrdí Svetlana, obyvatelka srbské části Mitrovice. Nová kosovská ústava, která byla rovněž schválena letos, sice formálně garantuje rovná práva všech národností, ale rány z války se hojí jen pomalu. Ostatní srbské enklávy jsou ještě víc uzavřené do sebe a nikdo dnes neví, co s nimi bude.

Výmluvným symbolem současných kosovských problémů je rozestavěný srbský kostel v Prištině. Po vypuknutí války většina místních Srbů odešla a někteří Albánci si z této budovy udělali squat. Nedokončená stavba je proto dnes oplocena a obehnána ostnatým drátem. Její izolace do značné míry připomíná vztah Srbů a kosovských Albánců, jenž zůstal – stejně jako osud tohoto svatostánku – nevyřešený.

Kosovo, rozestavěný kostel v Prištině

Kosovo

Kosovo

Kosovo

Vyhlásilo nezávislost 17. února 2008 jako Kosovská republika, zatím jej uznává zhruba padesát zemí. Srbsko nadále považuje Kosovo za součást svého území a podle srbské ústavy tvoří tzv. "Autonomní oblast Kosovo a Metohija".
Země sousedí s Albánií, Makedonií, Černou Horou a Srbskem. Podle CIA World Factbook se obyvatelstvo v roce 2007 skládalo z 88 % albánské populace a ze 7 % srbské. Ostatní etnika tvoří Bosňané, Gorané, Romové, Turci, Aškelonci a Egypťané. Hlavním městem je Priština.

Kosovo tvoří údolní kraj obehnaný masivy srbských, černohorských a albánských hor. Přítomnost islámských i pravoslavných vlivů obdařila Kosovo překrásnými památkami, jako jsou třeba kláštery Dečani či Gračanica nebo mešita Sinana Paši v Prizrenu. Mnoho staveb však padlo za oběť občanské válce a následným etnickým čistkám.

UPOZORNĚNÍ
Můžete se sem dopravit letecky (přímo do Prištiny), autem nebo autobusem. Vydáte-li se však následně z Kosova do Srbska, můžete se dostat do problémů. Srbové samostatné Kosovo neuznávají a budou po vás na hranicích vyžadovat srbské razítko v pase. Je proto lepší vydat se do Kosova přes Srbsko a razítko získat na jednom z hraničních přechodů do Srbska směrem z Černé Hory, Chorvatska, Maďarska, Bulharska, Rumunska, Makedonie nebo Bosny.  

Navzdory nedávnému konfliktu panuje v Kosovu klid – především díky přítomnosti mezinárodních sil KFOR. Soužití mezi Srby a většinovou albánskou populací je však nestabilní. Je tu rovněž vysoká kriminalita a více než 50procentní nezaměstnanost. Na rozdíl od vzmáhající se Prištiny je venkov zchudlý a srbské enklávy izolované. Země sice byla odminována, ale vydáte-li se na výlet, je lepší poradit se s příslušníky KFOR nebo policie.

Autoři:




Nejčtenější

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Další z rubriky

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.