Jak se žije s Hare Krišnou

  • 13
Jsou lidé, kteří se rozhodnou 'trhnout' od civilizace a žít si po svém. Podle své víry, vlastních zákonů, svého přesvědčení. Taková je třeba početná komunita stoupenců hnutí Hare Krišna, kteří našli nový domov v údolí poblíž maďarského jezera Balaton.

Za exotikou hinduistických chrámů, posvátných krav nebo půvabných dívek v pestrobarevných sárí už nemusíte letět tisíce kilometrů. Stačí sednout do auta a během několika hodin jste na místě.

Kousek světa jako vystřiženého z druhé nejlidnatější země světa (Indie) najdete v úrodném údolí u vesnice Somogy, v maďarské župě Somogyvámos, zhruba 300 km od nejjihovýchodnějšího cípu České republiky. Vede do něj jediná přístupová cesta, kterou střeží dvojice obrovských bílých slonů. Jsou sice z betonu, ale posvátné krávy s mohutnými rohy, které se pasou o kousek dál, jsou živé a nefalšované.

Stejně tak vůně santalových tyčinek linoucí se z altánku na břehu jezera, nebo skupina farmářů v bílých hábitech, prozpěvujících si indické písně.

Jejich předchůdci, hlásící se k hnutí Háré Kršna, se usadili v údolí asi před deseti lety. Založili si tam Indické kulturní centrum a ekofarmu, s cílem seznámit ty, kteří o to stojí, s některými aspekty dávných duchovních kultur Východu. Projekt dostával v průběhu let konkrétnější podobu a s přibývajícím počtem přívrženců narůstal i počet staveb, které v kraji u Balatonu spatřily světlo světa.

Dnes tam stojí velký chrám a několik menších svatyň, škola, hospodářské i obytné budovy, dílny, dětské hřiště a několik hinduistických památníků, které v sobě nezapřou inspiraci v indické architektuře.

Celý komplex je údajně největším zařízením svého druhu v kontinentální Evropě (prvenství má středisko ve Velké Británii) a každoročně jej navštíví kolem 10.000 zájemců z celého světa.



Krávy chované na ekofarmě, která je součástí areálu, jsou zde posvátné, stejně jako v Indii. Na rozdíl od těch indických jsou však velice dobře živené

Zpěv, který pročišťuje

V současné době žije v Krišnově údolí asi 150 vyznavačů tohoto učení. Zatímco někteří žijí v celibátu, jiní mají rodiny. I tito však zpravidla považují sex za pouhý prostředek k plození dětí, a odmítají se mu věnovat jen pro radost a potěšení smyslů.

Den všech obyvatel údolí začíná brzy. Jak říkají, ranní hodiny jsou ideální pro vykonávání duchovních cvičení a meditací, takže již ve 4:30 se společně setkávají u jitřní bohoslužby, která začíná otevřením opony před hlavním oltářem. V centrální svatyni chrámu pak tráví několik hodin meditacemi, zpěvem, studiem védských spisů a souvisejícími filozofickými rozpravami.

K nejčastějším projevům patří melodické pění chvály na Krišnu, jeho partnerku Srimarti Radharani a zakladatele učení Bhaktivédanta Svámí Prabhupáda.

Posvátná mantra "Hare Krišna Hare Krišna Krišna Krišna Hare Hare Hare Rama Hare Rama Rama Rama Hare Hare", která je vlastně prozpěvováním božího jména, zní na různých místech údolí od rána do večera nesčetněkrát. Údajně pročišťuje duši i tělo a pomáhá tak rozvinout pozitivní vlastnosti jako lásku, respekt, toleranci a ochotu pomáhat. To jsou podle obyvatel Krišnova údolí ty nejdůležitější aspekty, tolik scházející současné společnosti.



Maďarská průvodkyně v indickém oděvu vysvětluje návštěvníkům areálu výjevy z Kršnova života, které jsou zachyceny na všudypřítomných plastikách a nástěnných malbách

Den zasvěcený Bohu

V 8:30, po čtyřhodinovém sycení ducha, přichází čas nasytit i tělo. Společná snídaně je přísně vegetariánská, stejně jako ostatní jídla dne. Přijatelné jsou pouze pokrmy z ovoce, zeleniny, obilí, medu a mléka, které jsou kombinovány v mnoha různých variacích.

Drtivá většina z nich pochází z vlastní ekofarmy, která je zcela prosta umělých hnojiv a chemie. Pokud má někdo z návštěvníků chuť kvalitu kršnovské kuchyně vyzkoušet, má možnost. Jídelna je otevřená všem zájemcům a mnozí z těch, kteří jídla okusí, na ně nedají dopustit.

Po snídani se všichni členové komunity rozcházejí ke svým úkolům. Někteří pracují na polích, na farmě nebo u včel, další se věnují distribuci náboženské literatury, výstavbě nových objektů, úklidu, práci v ateliéru, pekárně a kuchyni. Pár lidí vede kancelář nebo provází návštěvníky po areálu.

Kdokoliv cítí během dne individuální potřebu specifické komunikace s bohem, přichází k hlavnímu oltáři, kde odříká posvátné mantry nebo zpívá.

Ve 13.15 se všichni znovu setkávají u oběda a v 19 hod u večerní bohoslužby. Spát chodí brzy a jak sami říkají, každý den se snaží strávit tak, aby byli co nejblíže k Bohu.



V hinduistickém údolí najdete i vlastní školu, ve které se kromě klasických předmětů vyučuje i indická filozofie a náboženství

Tradice i exotika

"Nejsme žádnou sektou," říká jedna z dívek, které provázejí návštěvníky po areálu. Je oblečená do červenobílého sárí a ačkoliv je to Maďarka, zdálky vypadá jako Indka. Indické má i jméno, které přijala poté, co se stala členkou krišnovské komunity.

Zatímco hlavy mužů, kteří procházejí kolem, jsou vyholené a zdobí je pouze malý copánek, dlouhé havraní vlasy pobožné průvodkyně jsou ukryty pod šátkem, který je součástí jejího oděvu.

"Naše víra nechce konkurovat jiným náboženstvím," zdůrazňuje a dodává, "vlastně to ani náboženství není. Je to spíše vzdělávací a kulturní hnutí, které má především učit lidi o základních principech duchovního života. Jeho kořeny sahají do třetího tisíciletí před našim letopočtem a vycházejí z podobných pramenů jako hinduismus, což je nejrozšířenější indické náboženství, ke kterému se hlásí více než miliarda obyvatel světa. Cílem našeho snažení je vnitřní i vnější čistota, ovládnutí mysli a smyslů, dosažení moudrosti a získání vědomí Boha."

Ne každého z návštěvníků tyto učeně znějící pojmy oslovují a ačkoliv spousta z nich chápavě přikyvuje, je na nich poznat, že tím pouze zakrývají rozpaky a nevědí, co si o podivném výkladu mají myslet. Zdaleka ne všichni, kdo do údolí zavítají, tak činí kvůli víře. Často je to spíše kvůli exotické atmosféře. Tu totiž Kršnově údolí rozhodně nelze upřít.

 

V hinduistickém údolí najdete i vlastní školu, ve které se kromě klasických předmětů vyučuje i indická filozofie a náboženství

Altánek v atriu centrální budovy v sobě nezapře inspiraci indickou architekturou

Maďarská průvodkyně v indickém oděvu vysvětluje návštěvníkům areálu výjevy z Kršnova života, které jsou zachyceny na všudypřítomných plastikách a nástěnných malbách

Oltář v centrálním chrámu, kde se každé ráno ve 4:30 scházejí všichni členové komunity

Areál stoupenců hnutí Hare Krišna v údolí u maďarského Balatonu. Naproti hlavnímu oltáři se nachází socha meditujícího učitele, který naočkoval tisíce Evropanů myšlenkami indického náboženství.

Krávy chované na ekofarmě, která je součástí areálu, jsou zde posvátné, stejně jako v Indii. Na rozdíl od těch indických jsou však velice dobře živené