1.10. středa
Přípravy v C2 a trochu meditace
Kalda, Alice, Robin a Jana odpočívali v BC, věnovali se hygieně, praní prádla a trochu také filozofickým diskusím (na každého jednou nějaká taková slabší chvilka přijde).
Kalda s Alicí se později odpoledne vypravili s malinkou osobní vynáškou do C1, aby se trochu provětrali, Robin kreslil po paměti schématický obrázek výstupové cesty z C1 do C2. Jana se na chvilku vypravila do ústraní na svahy Island Peaku přemýšlet o tom, zda jet příště do hor jako mediální element, jehož místo je dole, nebo jako horolezec, který jede na kopec, aby vylezl na jeho vrchol.
2.10. čtvrtek
Aklimatizace začíná
Luboš se vrátil z C2 do BC. Až k Hrušce, skalnímu útvaru na cestě mezi C1 a C2, ho doprovodil v horách zkušenější Libor, který sem šel pro fix a ledovcové šrouby, zanechané zde o den dříve. Kluci se prý těžký fix i šrouby snažili tahat nahoru po laně, protože měli příliš těžké batohy, ale nešlo to moc dobře. Takže nechali jejich vynášku na čtvrtek.
Láďa a Vladimír mezitím našli přístup z C2 na ledopád.
Robin, Kalda, Alice a Jana se dopoledne vydali z BC do C1 a dále do C2 strávit cíleně ve výšce druhého výškového tábora nezávisle na počasí dvě noci kvůli aklimatizaci. Výstup probíhal velice rychle a vysokohorské lezení za pěkného počasí si čtveřice nádherně vychutnala.
Ledopád zblízka nevypadá už tak nepřístupně. Sledujeme, kudy padají s téměř železnou pravidelností laviny a kde v důsledku největšího pnutí nejvíce pukají a lámou se séraky. Zdá se, že s ustáleným počasím by ledopád mohl mít své zákonitosti. Podvědomě monitorujem všechny jeho projevy a snažíme se je poskládat dohromady a pochopit.
Luboš měl v BC podle pravidelné vysílací relace, kterou držíme každý den ráno a večer v sedm hodin, k večeři momo, čímž nás všechny náš sirdár Niru a kuchař Dhany překvapili.
3.10. pátek
Průzkum ledopádu
Všichni kromě Luboše jsme se probudili v C2. Nahoře sluneční paprsky vyženou člověka ze spacáku dřív než v základním táboře, který je ještě nějakou chvíli ve tmě, ve stínu hřebene mezi Shartse a Baruntse.
Láďa a Vladimír po snídani v C2 zahájili průzkum ledopádu a 250 metry zabezpečili jeho průstup na bezpečnější sněhové plato, odkud by měl být další výstup již poněkud snažší. Pozdě odpoledne sestoupili po 2 dnech zvykání si na spaní v C2 dolů do BC.
Ostatní, kteří jsme přišli do C2 o den později, jsme také dostáli svým předsevzetím a poctivě jsme strávili posloucháním 'okolojedoucích vlaků' (označení pro laviny) v C2 ještě jednu noc. C2 je postaven na velmi bezpečném místě a není nejmenší důvod k obavám.
4.10. sobota
Sestup do BC
My v C2 jsme si udělali čaj, pojedli müsli tyčinku, sbalili se a kolem půl deváté Robin jako první zahájil sestup dolů.
Dolů je potřeba sestupovat opatrně s ohledem na ty pod vámi kvůli padajícím volným kamenům. Nejjednodušší a nejrychlejší je slaňovat, i když to není nutné ve všech úsecích a zároveň je vhodné šetřit fixní lano, aby se nepředíralo o ostré břidlicové desky, ze kterých je složen terén horní poloviny cesty do C2. Před polednem jsme už byli v BC.
DŮLEŽITÉ SDĚLENÍ NA KONEC: MÁME ZÁSADNÍ PROBLÉM S GENERÁTOREM, KTERÝ NÁM DNES (V SOBOTU) PO NÁVRATU Z C2 DO BC SPÁLIL V KRÁTKÉ DOBĚ ZA SEBOU TŘI PŘÍSTROJE, MEZI NIMI AC ADAPTER DO NOTEBOOKU JANY, TAKŽE TUHLE ZPRÁVU VÁM POSÍLÁME NA BATERIE. NOTEBOOK UŽ NABÍJET NEMŮŽEME, OPĚT SE OZVEME AŽ ZA NĚKOLIK DNÍ A S VYSOKOU PRAVDĚPODOBNOSTÍ JEN SMSKOU. VŠEM SE VÁM MOC OMLOUVÁME. BUDEME SE TEĎ SOUSTŘEDIT JEN NA HORU, GENERÁTOR UŽ SPOTŘEBOVAL MNOHO NAŠICH SIL A TRPĚLIVOSTI, NEMŮŽEME JINAK...
Napsáno ve dnech 1. - 5.října
