Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak se ve světě sjíždějí velehory na lyžích

  15:07aktualizováno  15:07
Vysokohorské lyžování a skialpinismus se začaly vyvíjet na konci 19. století v Alpách. Mezníkem v počátcích historie toho extrémního sportu byl rok 1904, kdy Hugo Mylius sjel poprvé Mont Blanc (4807 m). Od té doby skialpinisté zkoušeli zdolat stále náročnější terény, naposledy se podařilo v roce 2000 Slovinci Davu Karničarovi sjet Everest.

Skiextrémy
V polovině 60. let minulého století dochází k rozmachu strmých sjezdů (tzv. skiextrém) v Alpách.

Nejvýraznějším skialpinistou té doby je švýcarský vůdce Sylvain Saudan, který pro dosažení výchozího místa sjezdu neváhal použít někdy ani helikoptéru. Skiextrémy jsou jeho zásluhou od té doby pokládány za nejnáročnější horolezeckou disciplínu vůbec.

Protože sníh se v Alpách neudrží na více než 60-stupňovém svahu, první strmější (65 stupňový) sjezd uskutečnil Patrick Vallencant roku 1978 v Andách, kde jsou obecně jiné klimatické podmínky a sníh se tu udrží i na strmějších svazích.

Kontroverzní sjezd Cho Oyu
Významnou událostí výškového skialpinismu se stal 21. dubna 1964 sjezd šesté nejvyšší hory světa, himálajské Cho Oyu (8201 m). Do té doby nejvyšší sjezd na světě podnikl původem Němec Fritz Stammberger, lyžařský instruktor a extremista patřící mezi světovou skialpinistickou špičku.

Naneštěstí byl ale Stammbergerův výkon znehodnocen polemikou: Slyžoval z Cho Oyu, aby přivedl pomoc dvěma druhům, kteří na hoře zemřeli, avšak učení slovíčkáři později prohlašovali, že jejich smrt byla způsobena Stammbergerovou nedbalostí.

Zajímá vás historie skialpinismu v Česku? Pak si něco o ní přečtěte ZDE.

Zdá se, že historie Fritze Stammbergera ospravedlnila a očistila, jeho horolezecká kariéra však byla tímto neštěstím pronásledována. Fritz Stammberger zmizel beze stopy roku 1975 v Himálaji, když sólově lezl na Tirich Mir v Pákistánu.

padají další osmitisícovky...
Po prvním sjezdu z osmitisícových výšek následují další. 16. října roku 1978 sjíždějí z výšky 8200 metrů z jižního sedla mezi Everestem a Lhotse Jean Afanassi a Nicolas Jaeger (oba Francouzi).

Prvním Čechem, který sjel osmitisícovku na lyžích, je Vladimír Smrž, v současné době člen expedice Peak 38. 5. října 2000 sjel Cho Oyu (8 201 m).

Dalším osmitisícovým vrcholem, na kterém si nazul lyže skialpinista, se po Cho Oyu stalo 8163 metrů vysoké Manaslu, ze kterého slyžovali 19. května 1981 Rakušané Josef Millinger a Peter Wörgötter. O rok později sjíždí Ital Sylvain Saudan 27. července 1882 Gasherbrum I (8068 m).

Následuje spousta dalších prvních i opakovaných sjezdů z výšek nad pomyslnou hranicí 8000 metrů.

Skialpinismus se tak intenzivně stěhuje do Himálaje, kde se začínají uskutečňovat extrémní sjezdy i ve vysokých nadmořských výškách a postupně tak nutně dochází ke slučování skiextrému a výškového skialpinismu.

Sjezd ze střechy světa

Obrovskou pozornost celého světa získává v roce 1996 Ital Hans Kammerlander, který uskutečnil první sjezd z nejvyšší hory světa, Everestu. Lyže si nasadil na vrcholu a sjel o něco níž a pak byl však nucen asi 100 metrů slézt bez lyží, než pokračoval dále.

První úplný lyžařský sjezd z Everestu se podařil 7. října 2000 Slovinci Davu Karničarovi, který se nezastavil ani před skalnatým a strmým Hillaryho výšvihem (obtížný, asi 12-metrů vysoký skalnatý úsek ve výšce okolo 8760 metrů), který byl do té doby považován pro skialpinisty za nepřekonatelný.

 

Petr Novák z Vysokého Mýta sjel na lyžích z osmitisícovky Sisha-Pangmy

Petr Novák z Vysokého Mýta sjel na lyžích z osmitisícovky Sisha-Pangmy

Petr Novák na Shisha Pangmě

Petr Novák a Milan Sedláček na Shisha Pangmě

Vladimír Smrž mezi prvním a druhým výškovým táborem během skialpinistické expedice na Cho Oyu v roce 2000

Autoři:




Nejčtenější

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Další z rubriky

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.