Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak se sjíždí africký písek

aktualizováno 
S prknem na nohou se už po několikáté marně snažím o zatáčku. Místo ladného obloučku zase padám k zemi. Zážitky snowboardisty začátečníka? Skoro. Jen místo zasněžených vrcholků leží kolem kupy písku.

Sandboarding v Namibii - Po opatrném rozjezdu z hrany duny se autor reportáže (fotografie ve výřezu) brzy svalil do písku, po skončení sandboardingové seance připomínal dělníka z pískovcového lomu. | foto: Tomáš NídrMF DNES

"Musíš jít do podřepu, váhu dávat na přední nohu. Napřáhni levou ruku, sleduj ji a nech se vézt,“ klade mi na srdce dvacetiletý mladík Consta Ipunge, který je na jedno dopoledne mým učitelem sjíždění dun. Upevním si helmu, rozhlédnu se po nažloutlé krajině okolo a odhodlaně se vztyčím na snowboardu. Brzy po rozjezdu další salto mortale.

Nulové zkušenosti se snowboardováním jsou znát, ale je příjemné, že pád při sandboardingu (sand=písek angl.) nikdy nekončí modřinami. Na rozdíl od zmrzlých českých sjezdovek se do písku vždy padá jako do postele s načechranými peřinami.

Opatrně se zvedám, zatímco Constovi kamarádi kolem mě sekají dokonalé obloučky. Tentokrát už se pod dunu dostanu bez zakolísání. Jenže rozpumpované srdce zamrzne při myšlence na dlouhý výstup.

Komercializace dun poblíž namibijského přímořského letoviska Swakopmund ještě nedosáhla takového stupně, aby turisty na vrchol písečné haldy vytáhl vlek. Možná v budoucnu. Nyní se každý musí spolehnout na svou fyzičku. Sundám snowboard, hodím si ho na rameno a šlapu do strmého vrchu.

Sandboarding v Namibii
* Před nasazením snowboardu se jeho skluznice musí potřít voskem, potom zaházet pískem, který je vzápětí nutno i s velkou vrstvou vosku setřít.

Vrstvy písku podjíždějí pod nohama, sem tam s nimi sjede dolů i obrovský černý brouk. Naleznu „schodiště“, které vyšlapali moji parťáci, takže už se přece jen stoupá lépe než v netknutém pískovišti.

Dorazím na vrchol duny a funím jako lokomotiva. A to se sluníčko (naštěstí) schovává za hustými mraky. Nahoře už roztažený v písku odpočívá můj český kamarád, dva turisté z Botswany a naši tři namibijští instruktoři, kteří nás povzbuzují k dalším výkonům. Než však vyrazím k novému sjezdu, musím si taky 'dát oraz'.

Za přerývaného oddychování se rozhlížím kolem. Na obzoru před námi se rozevírá širá poušť složená z desítek různě vysokých písečných závějí. Když se člověk otočí, vidí pouze silnici, úzkou pláž a nekonečný Atlantik. V Namibii roste poušť rovnou z mořských vln. Není divu, že tento kus Afriky evropští dobyvatelé dlouhá desetiletí míjeli bez zájmu.

Sandboarding v Namibii
* Když dojedete dolů, nezbývá, než se ze snowboardu vyzout, hodit si ho na rameno a šlapat po duně nahoru.

Lepší než Brad Pitt

"Neboj, jde ti to lépe než Bradu Pittovi,“ zmírňuje Consta moje pocity neumětelství. Americký herec přijel v roce 2006 do jihoafrické Namibie se svou partnerkou Angelinou Jolie, aby se tu narodilo jejich první dítě.

Zatímco se hollywoodská ikona smyslnosti připravovala na porod, kterým chtěla upozornit svět na africkou chudobu, blonďatý umělec si krátil čas sandboardováním.

"Vůbec jsme nevěděli, co se bude dít. Dostali jsme od šéfa příkaz nebrat mobily a jet na jinou dunu než obvykle. Pak se objevil Pitt se čtyřmi bodyguardy, kteří jen pozorovali, jak se při sandboardování trápí. Nakonec, když zjistili, že jsme v pohodě a že mu neublížíme, začali jezdit taky,“ vzpomíná instruktor.

Sandboarding v Namibii
* Instruktor Consta Ipunge už učil sandboardovat stovky turistů. Jeho nejslavnějším žákem byl hvězdný americký herec Brad Pitt. 

Consta i jeho kamarádi Gena a Sam jsou nefalšovaní pohodáři, co nedají dopustit na reggae, které duní z jejich auta. Už při vyzvednutí na domluveném místě jsou samá legrácka. Consta mi přidělí jedny erární snowboardové boty, které by snad měly odpovídat velikosti mého chodidla, a do ruky vrazí modré prkno. "Písek má větší tření než sníh, takže v Africe jedeš dvakrát pomaleji než u vás v Evropě. Pády tě nebudou tak bolet,“ uklidňuje mě, když vidí můj nejistý postoj poté, co si prvně nazuji výstroj.

Sandboarding v Namibii
* Po každém sjezdu a hlavně namáhavém výšlapu potřebuje každý sandboardista chvilku odpočinku. V Namibii vleky na dunách ještě nezavedli.

Ne každý s namibijskými sandboarďáky vychází tak snadno jako český novinář nebo americký herec. Někteří búrští zákazníci z Jihoafrické republiky ještě stále žijí ve svém osobním apartheidu, ač se tato rasistická diktatura před 13 lety definitivně odebrala do dějinné kafilerky. Svoje předsudky vůči černochům mnozí Búrové (Jihoafričané s holandskými kořeny) neopustili a svoji domnělou nadřazenost dávají znát i instruktorům.

"Búrové většinou nevědí, jak se na snowboard postavit, ale od ,negra‘ si přece nenechají radit,“ vypráví Gena a na chvíli ztratí svůj široký úsměv. Rasističtí zákazníci však mají smůlu. Firma Hata Angu je jedna z těch mála, která nepatří (jak je v Africe zvykem) bělochovi. Takže když je nadřazené chování turistů nesnesitelné, mohou jim zaměstnanci sebrat snowboardy, vrátit peníze a nechat je na duně, ať se odtud dostanou, jak chtějí.

Zakladatel cestovky Raymond Inichab z etnika Damara popisuje, jak se k podnikání dostal: "Sandboardování se provozuje v Tunisku a dalších arabských státech nebo třeba v Jihoafrické republice či Peru. Tady ve Swakopmundu se objevilo poprvé před 12 lety. Dnes je to vedle jízdy na čtyřkolkách naše hlavní lákadlo. Já jsem začal jako instruktor sandboardování pro jednoho bělocha. Chtěl jsem se osamostatnit, jenže jsem neměl peníze.“

Sandboarding v Namibii
* Tak odpočinku bylo dost - hurá na sjezdovku. Přeci jen dopolední ježdění v písku přišlo na tisíc korun, tak se nesmí strávit povalováním po duně.

Zákazníci se často ptali, proč tu nikdo nedělá exkurze do chudinské čtvrti Mondesa. "Tak jsem se jim nabídl sám,“ objasňuje své podnikatelské začátky třicátník, který ani v teplém počasí nesundá červenou vlněnou čepici. S početnými řetízky a copánky vykukujícími zpod hučky vypadá spíše jako místní sígr než úspěšný byznysmen.

"Přitom jsem stále dělal instruktora, abych našetřil dost peněz. Půjčku černochovi z Mondesy žádná banka v Namibii nedá,“ stěžuje si na místní finanční instituce, které zůstávají nadále v rukou bílé menšiny. Nakonec si vydělal dost a mohl rozjet sandboardingovou firmu ve vlastní režii.

Nyní se Inichabovi daří. Pravidelně jezdí na starý kontinent na veletrhy, aby náležitě propagoval svoji cestovku Hata Angu. "První cesta do Evropy byl šok. Přijel jsem do Belgie, šel jsem na záchod a všiml jsem si, že tam uklízí běloška. Nemohl jsem tomu věřit, že bílí také dělají takové podřadné práce,“ líčí svůj kulturní šok.

Sandboarding v Namibii
* Zvednete rohy překližky, pokrčíte nohy v kolenou, kamarád do vás strčí a už se řítíte šedesátikilometrovou rychlostí po hlavě dolů.

Bonbonek? Sandsáňkování

Ale zpět na dunu. Během půldne, za který jsem zaplatil v přepočtu necelou tisícovku, ji sjedu a výstupem pokořím celkem osmkrát. Připadám si jako dělník z pískovcového lomu. Drobnými zrníčky mám polepený celý zpocený obličej, z kapes vytěžím hrst jemného prášku. Ale skotačení v poušti ještě není konec.

Gena nás vytáhne na tu nejstrmější dunu a na jejím vrcholu pokládá na zem obyčejnou, metr a půl dlouhou překližku. Lehne si na ni, chytne její rohy a zvedne je do výše. "Takhle se položíte, já vás rozstrkám a zažijete nejlepší jízdu svého života,“ slibuje mladý Namibijec.

Je to jako písečná horská dráha, řvu nadšením, v těle se mi uvolňuje adrenalin. Svištím si to po hlavě dolů šedesátikilometrovou rychlostí, deska zběsile klouže po naváté duně. Po třísetmetrové jízdě zastaví až na protější "závěji“. Jedním slovem je to úlet. Jako celé sandboardování.

Autoři:




Nejčtenější

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.