Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak se pluje na třináctipatrové superlodi napříč Středomořím. Uprostřed metelice

  5:00aktualizováno  5:00
Desetidenní plavba na megaparníku pro čtyři tisíce pasažérů po Středozemním moři a Atlantiku uprostřed zimy. Zatímco tato představa je pro našince absurdní, přímořské národy takovou dovolenou milují. Vyzkoušeli jsme, proč si turisté v posledních letech prázdniny na palubách obřích kolosů tak oblíbili.

Costa Concordia je moderní a elegantní lodí postavenou v roce 2006 | foto: Costa

Než nastoupíte mezi čtyřtisícihlavý dav pasažérů na palubu plujícího dovolenkového města, napadne vás ledacos. Není to ztřeštěná opovážlivost, vydat se na takovém kolosu bez ohledu na zimní počasí na pospas vlnám Středozemního moře, a za Gibraltarem i rozbouřenému Atlantiku? Opravdu už jsme tak daleko, že turistický průmysl dokáže ošálit pravidelný běh ročních období a sílu zimní přírody i na moři? Hlavou vám prolétne i vzpomínka na potrestanou pýchu Titaniku...

4 820 km za deset dní: nejlevnější způsob, jak poznat svět

Zatímco evropská města v prosinci kolabují pod tíhou sněhu, zaplňují  hlavně Italové, Španělé, Němci a Američané obrovskou loď Costa Concordia do poslední kajuty. Obsazeno je všech 1 500 kabin. Loď, 290 metrů dlouhá a 36 metrů široká, má během plavby urazit průměrnou rychlostí 22 uzlů (zhruba 41 km/h) téměř 5 000 kilometrů. Plánované zastávky jsou Barcelona, Casablanca, Tenerife, Madeira, Malaga a přístav Civitavecchia u Říma.

Někteří naši spolucestující tráví podobnou dovolenou na parníku už po patnácté a nadšeně líčí, že je to nejlevnější a nejjednodušší způsob, jak poznat svět. V noci loď pluje, takže každé ráno se probudíte na jiném místě, v jiné zemi, aniž byste se museli stěhovat z města do města a kupovat si drahé letenky. Veškerý komfort několikahvězdičkového hotelu cestuje s vámi. Mimo sezonu využívají nižších cen hlavně senioři, v létě se po mořích toulají víc rodiny s dětmi.

V St. Cruz de Tenerife kotvily čtyři lodě

V St. Cruz de Tenerife zvládnete výlet sami

První dojmy aneb ledoborec místo plavek

V Miláně sněží, ale transfer z letiště do přímořského severoitalského města Savony, organizovaný plavební společností, funguje. Jen místo tří hodin jede autobus o něco déle, protože dálnici blokují sněžné pluhy a sypače. Vypadá to, že na plavbu zaoceánskou lodí budeme potřebovat spíš ledoborec než sluneční brýle a plavky.

Provlhlé zimní bundy, mrazivé počasí, nekonečné čekání na zpožděný kolos a poté na nalodění všech pasažérů nejsou zrovna ideálním začátkem.

Po čtyřech hodinách vysedávání v přeplněném terminálu na nás konečně přichází řada.

Vstupní procedura připomíná přísné kontroly na letišti. Pasy, rentgenování příručních zavazadel, vyhazování doneseného jídla a pití, senzory na kovové předměty, osobní prohlídky. A pak focení. Nejdřív za 15 eur s maketou kormidla (nepovinné), pak z bezpečnostních důvodů do lodního počítače (povinné). Říkáte si: "Probůh?! A tohle bude každý den při návratech z výletů na loď?!"

Velké a pestře vybavené fitcentrum

Krevetky v kuchyni

Ve vysoké vstupní hale, kde kmitají čtyři prosklené výtahy přes devět pater, hraje swingová kapela. Na zdech se mísí šarm italského designu s dekoracemi Las Vegas a Matějské pouti. Mořské panny mezi zářivými neony a skleněnými sasankami, do toho pravidelné geometrické obrazce a zelené eskalátory. Oči nad tím kýčem opravdu jen přecházejí.

Na poslední, jedenácté palubě se v zimních bundách procházejí cestující a pozorují z nadhledu historické stavby v ulicích Savony. Snad pouze pahorek s prastarou vojenskou pevností ční výš než žlutý lodní komín.

Tobogan na střeše v zimním počasí nefunguje a bazény na deváté palubě jsou zakryté a zatím prázdné. Zato teplé vířivky zaplňují první nedočkavci a z vody sledují propagační spoty na velkoplošné obrazovce lodního kina. Užasle stojíte a nevíte, co říct. Je to nezvyk, vidět modrou vodní klouzačku či basketbalové hřiště a palubní bruslařskou dráhu vysoko nad úrovní cimbuří přístavní renesanční věže.

Je vůbec zvláštní být na lodi, když fouká vítr, sněží a kopečky na obzoru jsou bílé...  Ale i to je daň za levnější dovolenou mimo sezonu.

Obsluha jako z první republiky aneb pětkrát a dost

Kufry nám dopravují až do kajut. A je tu i šampaňské v kyblíku s ledem, mísa ovoce a pár jednohubek s plody moře.

Bydlíme na druhé palubě. Balkon jako v nejvyšších patrech sice nemáme, ale klaustrofobií tu rozhodně netrpíme. Kabina je prostorná. Nechybí minibar, televize, koupelna se sprchovým koutem a hlavně okno s nádherným výhledem na moře. Prý jsou i tací, kdo se na recepci dožadují pokojů v podpalubí s okny pod úrovní hladiny, aby měli výhled na podmořský svět. Ale takové kajuty na lodi opravdu neexistují.

Přichází se představit náš pokojský, Timoty Reyes z Filipín. Každý den v době naší nepřítomnosti vstoupí několikrát do pokoje, aby uklidil, ustlal či rozestlal lůžka, postaral se o doplnění zásob ovoce, na přání nám přinesl zdarma snídani až do postele a večer nám vsunul pod dveře palubní noviny Costa Tour Magazine s programem na následující den.

Speciální Samsara restaurant pro členy Samsara klubu

Diskotéka Lisabon

Timoty je vždy milý, usměvavý a diskrétní. Stejně jako číšníci, barmani a kuchaři, masérky v salonech krásy i trenéři ve fitcentru. Nikdo z personálu totiž nesmí "nasbírat" pět stížností od cestujících. Komu se to podaří, má s lukrativním zaměstnáním na lodi okamžitě konec.

Loď Costa Concordia pojme 3 780 hostů, o které se stará 1 110 zaměstnanců. Evropané pracují na lodích italské plavební společnosti jen ve vyšších manažerských a důstojnických funkcích. Od doby, kdy Itálie vstoupila do Evropské unie, Costa přesunula náborová centra do Asie a Jižní Ameriky. Kvůli vysokým daňovým odvodům se nevyplatí zaměstnávat Evropany. Na moři tak pracují stovky Filipínců, Indů, Pákistánců, Malajců a také Mexičanů, Brazilců a Kolumbijců.

"Namasté," zdraví nás po orientálním způsobu úklonou a sepnutýma rukama u večeře indický číšník Marcus d´Costa. Ptáme se, zda měl se svým jménem na lodi společnosti Costa protekci. Směje se a vrtí hlavou. Prý musí stížnostem od cestujících předcházet úsměvy a dokonalou úslužností stejně jako jeho kolegové, což nám pak po celých deset dní dokazuje.

Placená restaurace Club Concordia

Dostupná exotická dovolená

Při obědech a večeřích pojídáme čerstvé mořské ryby, grilované krevety, smažené chobotnice. K tomu zeleninu, pak ovoce a dobré víno podle oblasti, kterou zrovna míjíme. Protože máme dokoupený základní nápojový balíček, nemusíme se nijak omezovat. Kdo co vypije, vypije. Horší je, když si tenhle balíček nepořídíte. Kávu sice koupíte za jedno dvě eura, ale už jedna láhev vína vyjde na dvacet třicet eur. Právě přídavné služby jsou to, na čem lodní společnost vydělává.

Aby loď turisty nalákala, samotné ubytování není drahé. Výdaje jsou srovnatelné s běžnými prázdninovými pobyty v hotelových turistických komplexech. Mimo sezonu stojí pobyt (ve vnitřních kabinách a bez dopravy na místo) od 10 000 korun. Jídlo je v ceně a připomíná systém all inclusive s tím, že pití si musíte na barech kupovat nebo vzít za vděk vodou či džusy z automatů.

Takže když se trochu uskromníte, prázdniny na lodi můžete pořídit docela levně. Ale běda, necháte-li se nalákat třeba na okouzlující úklony asijských masérek, které vám se stylovým "pozdravem od srdce Namasté" udělají pěknou díru do peněženky. Zvláště pozor na Samsara Spa! Toto místo krásy a odpočinku, procházející přes tři paluby, je na lodi Costa Concordia sice největším Beauty Centrem ze všech lodí společnosti, ale třeba hodinová masáž lávovými kameny vyjde na 135 eur.

Klub krásy Samsara Spa

Prohrávat v kasínu také musíte za své. Ovšem zdarma je návštěva fitcentra, divadla, kina, bazénů, stejně jako koncertů a diskoték. Můžete poslouchat jazz, pop, rock či vážnou hudbu. Každý tu najde svůj kout, kde se cítí dobře. A loď je tak velká, že se s nikým nikde nikdo netlačí.

Jídlo můžete mít v restauracích "a la carte" nebo využít rychlého občerstvení u švédských stolů v samoobslužných barech.

Dost drahé jsou výlety. Ale kupovat je nemusíte, můžete po svých, nebo využívat městské autobusy i taxíky, které čekají na příležitost vydělat si. Rozhodnete-li se do zájezdů investovat, není příliš chytré kupovat si výlety půldenní. Návštěvu přístavního města hravě zvládnete sami.

Nekupujte si na palubě ani transfery z přístavu do centra. Vyjdete-li z lodi ven, často zjistíte, že místní hromadná doprava je na dosah a mnohem levnější. Přesto některé celodenní výlety, i když za ně dáte kolem 100 eur, stojí za to. Chce si to však předem dobře prostudovat itinerář.

Také z každodenního naloďování a vyloďování není třeba mít strach. Organizace je precizní a rychlá.

Půldenní výlet z přístavu Malaga na blízkou pevnost Gibralfaro stojí přes 40 eur

Když vodní živel mění plány

Nebýt lehkého chvění motorů, ani bychom nezaznamenali, že se loď pohybuje. Menší vlny na palubách po většinu plavby vůbec necítíte. Pokud nepřijde pořádné vlnobití! Pak žaludek začíná odmítat poslušnost, máte pocit, že vás gravitace tlačí po podlahy a vůbec se vám nechce odejít z pokoje. Ale to je chyba. Protože právě pořádné rozpumpování organismu třeba v lodním fitcentru pomůže tělu vyrovnat se s řáděním přírodního živlu.

Ptali jsme se při galavečeru kapitána, jak velké vlny parník na moři vydrží. "Patnáctimetrové loď nepřeklopí," odpověděl suše. "Ale cestující už zvracejí, kudy chodí…"

Právě vodní živel nám nakonec nedovoluje přistát v Casablance ani na Madeiře. V Maroku jsou kvůli přívalovým dešťům povodně a v přístavu Funchal se zase zvedají tak vysoké vlny, že by se náš kolos poškodil nárazy o kamenné nábřeží. A tak místo dvou nejatraktivnějších lákadel cesty musíme vzít za vděk neplánovanou návštěvou lávového ostrova Lanzarote.

Autobusy přivažejí turisty k velbloudům

Divadlo přes tři paluby

Kapitánský můstek

Náš kapitán je padesátník, Ital a jmenuje se Francesco Schettino. Původně elektroinženýr neunikl rodinné tradici a stejně jako jeho táta i děda se stal námořníkem.

"Dnes je ta profese už o něčem jiném," pokouší se srovnat své zkušenosti s životem svých námořnických předků. "Vše je bezpečnější díky jednodušší navigaci, dokonalému technickému vybavení a internetu. Máme dobré předpovědi počasí, takže se včas můžeme vyhýbat třeba bouřkám či vichřicím," vysvětluje kapitán Schettino.

Denně vstává mezi 5. a 6. hodinou ranní. Pokud je špatné počasí, nespí vůbec a celou noc stráví na kapitánském můstku. Ten je na deváté palubě. Sousedí s ním kapitánská kajuta, připomínající kancelář generálního ředitele. Jen místo výhledu na centrum města se kapitán dívá na moře. Na stole nemá glóbusy a kompasy, jak to známe z pirátských filmů, ale počítač, tiskárnu a rádio. A také vlajky oblíbených fotbalových klubů a fotku manželky s dcerou, kterou vidí vždycky pět měsíců v roce, když má prázdniny.

Francesco Schettino

Pokud nastane problém, jako u povodní v Maroku, najde si na internetu aktuální fotografie ze zaplavených ulic Casablanky po nočních přívalových deštích a pak vydá rozhodnutí změnit cíl cesty. Místo Maroka ostrov Lanzarote. "A proč ne jiný marocký přístav?" ptají se rozčarovaní turisté. "A proč nás tam nezavezou na zpáteční cestě?" Trpělivě pak vysvětluje, že se víc než pět lodí do Casablanky nevejde a další dny už mají přístav zamluvené jiné lodní společnosti. A v dalších marockých městech nejsou pro přijetí takových obrů podmínky.

"Pasažéři musí být spokojení, ale bezpečnost lidí je nade vše," informuje v palubních novinách Costa Tour Magazine kapitán a při večerní projekci v kině ukazuje brblajícím cestujícím snímky zatopeného přístavu.

Výlet na lávová pole ostrova Lanzarote je nakonec skvělý. A také máme možnost si konečně uvědomit, že i když lidé mají na obrovském parníku pocit, jak vládnou světu, vždycky se musí sklonit před silou přírody.

může se hodit

Bezpečnostní školení
Na počátku plavby musí všichni povinně absolvovat hodinové bezpečnostní školení, které probíhá v sedmi jazycích. Lodní ampliony opakovanými výzvami donutí celé osazenstvo lodi shromáždit se na čtvrté palubě, kde jsou záchranné čluny. Tak se člověk dozví, jak se správně oblékají vesty a ke kterému plavidlu v případě pohotovosti co nejrychleji utíkat. Na vestě objevíte i píšťalku, abyste mohli dát o sobě záchranářům na moři vědět.

Lodě se celý rok pohybují na pravidelných okružních plavbách podle ročních období. Od jara do podzimu převládají cesty po Středomoří, od dubna do listopadu se jezdí za sluncem do Turecka, Řecka, Egypta, na Kanárské ostrovy i do Karibiku.

Během krátkého severského léta jsou hodně vyhledávané výlety po Baltu k norským fjordům, na Island či Špicberky.

Užitečné informace
Plavbu na lodním kolosu pořídíte mimo sezonu i pod 10 000 korun na osobu ve vnitřní kajutě. Je to však bez dopravy k místu vyplutí a bez povinných servisních poplatků 7 eur na den. Více na www.costa.cz.

Autoři:




Nejčtenější

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.