V českém a moravském podání vypadá opékání prasete většinou tak, že čuník (sele od cca dvaceti kilogramů do ještě přijatelných padesáti) je řezníkem zabit, zbaven vnitřností a na několik dnů naložen do solného nálevu, popřípadě je tento aplikován vpichy dovnitř masa. Poté v den D ráno je zvíře nabodnuto na rožeň a pozvolna otáčeno nad plameny pomocí lidské síly či techniky až do dlouhého večera. Ti, kteří si chtějí čekání zkrátit, zabalí zvíře do alobalu. Mohou tím pádem pod opékanou lahůdkou více topit a maso se dříve udělá - je však spíše dušené a po sejmutí alobalu se m usí opatrně dodělávat, aby získalo tolik potřebnou kůrčičku. Nebo se čuník odborníky předudí, čímž se také uspíší jeho finální úprava. Z hotového zvířete se potom maso pozvolna odkrajuje a jeho vnitřní část se pomalu dopéká. Doplňkem českého čuníka bývá výhradně dobře vychlazené pivo. Podobně upravená pečeně je populární v mnoha zemích. Většinou, například ve Slovinsku či Chorvatsku, se ale jedná o opravdu malá selata, kterých m ůže být na rožni i několik. Na Balkáně, kde má úprava na rožni bohatou tradici, lze nejčastěji narazit na opékané skopové,nejlépe jehněčí. Na rozdíl od vepřového se skopová pečeně většinou udělá celá a zvíře je po sejmutí z rožně rozděleno mezi dychtivě očekávající strávníky. Vychází to z místní tradice,kdy v hornatých krajích byl chov ovcí a koz podstatně jednodušší. Svoji roli v tom také sehrála historická nadvláda muslimských T urků, kterým náboženství vepřové zakazuje. V teplých mořských krajích jako je Chorvatsko nebo Španělsko těžké a tučné vepřové lze v restauracích najít také, častější jsou ovšem na rožni či na roštu upravené ryby a různé jiné plody moře. Takové malé chobotničky - v Chorvatsku, Slovinsku či Černé Hoře identifikovatelné jako lignje, v ostatních zemích calamary - jen samotné, přelité olivovopetrželkočesnekovou zálivkou patří mezi místní lahůdky. Škála mas upravovaných »na žaru« je přitom podstatně pestřejší než v Čechách obligátní kotleta. Kromě již zmíněných mořských lahůdek jsou to hovězí bifteky, kuřata a především v bývalé Jugoslávii tak oblíbená mletá masa - čevapi (čevapčiči). Populární je také ražniči, nebo u nás nepříliš často opékaná žebírka. To vše se na rozdíl od českých krajin zalévá hektolitry bílého či červeného vína. Turisté přitom vyhledávají podobně upravená jídla stále častěji, takže už patří takřka k dobrém u mravu a v bývalé Jugoslávii je to samozřejmostí mít před restauračním zařízením lákavě se otáčející pečínku, k níž host příjde a sám si vybere kousek, který se mu nejvíce zamlouvá. Úprava na ohni má pro turistu i další výhodu: většinou vidí, jak se maso upravuje a má kontrolu nad tím, zda ho dostatečně sežehl oheň. Jinak mohou ochránci zdravé výživy namítat, že maso upravené na ohni je částečně spálené, čili karcinogenní, a nedostatečně propečené, čili plné potenciálně nebezpečných bakterií. Ale zase to vypadá velmi lákavě, což je argument, s nímž se těžko bojuje.
Jak se peče prase u nás a co se peče jinde
V českém a moravském podání vypadá opékání prasete většinou tak, že čuník (sele od cca dvaceti kilogramů do ještě přijatelných padesáti) je řezníkem zabit, zbaven vnitřností a na několik dnů naložen do solného nálevu, popřípadě je tento aplikován vpichy dovnitř masa. Poté v den D ráno je zvíře nabodnuto na rožeň a pozvolna otáčeno nad plameny pomocí lidské síly či techniky až do dlouhého večera. Ti, kteří si chtějí čekání zkrátit, zabalí zvíře do alobalu. Mohou tím pádem pod opékanou lahůdkou více topit a maso se dříve udělá - je však spíše dušené a po sejmutí alobalu se m usí opatrně dodělávat, aby získalo tolik potřebnou kůrčičku. Nebo se čuník odborníky předudí, čímž se také uspíší jeho finální úprava. Z hotového zvířete se potom maso pozvolna odkrajuje a jeho vnitřní část se pomalu dopéká. Doplňkem českého čuníka bývá výhradně dobře vychlazené pivo. Podobně upravená pečeně je populární v mnoha zemích. Většinou, například ve Slovinsku či Chorvatsku, se ale jedná o opravdu malá selata, kterých m ůže být na rožni i několik. Na Balkáně, kde má úprava na rožni bohatou tradici, lze nejčastěji narazit na opékané skopové,nejlépe jehněčí. Na rozdíl od vepřového se skopová pečeně většinou udělá celá a zvíře je po sejmutí z rožně rozděleno mezi dychtivě očekávající strávníky. Vychází to z místní tradice,kdy v hornatých krajích byl chov ovcí a koz podstatně jednodušší. Svoji roli v tom také sehrála historická nadvláda muslimských T urků, kterým náboženství vepřové zakazuje. V teplých mořských krajích jako je Chorvatsko nebo Španělsko těžké a tučné vepřové lze v restauracích najít také, častější jsou ovšem na rožni či na roštu upravené ryby a různé jiné plody moře. Takové malé chobotničky - v Chorvatsku, Slovinsku či Černé Hoře identifikovatelné jako lignje, v ostatních zemích calamary - jen samotné, přelité olivovopetrželkočesnekovou zálivkou patří mezi místní lahůdky. Škála mas upravovaných »na žaru« je přitom podstatně pestřejší než v Čechách obligátní kotleta. Kromě již zmíněných mořských lahůdek jsou to hovězí bifteky, kuřata a především v bývalé Jugoslávii tak oblíbená mletá masa - čevapi (čevapčiči). Populární je také ražniči, nebo u nás nepříliš často opékaná žebírka. To vše se na rozdíl od českých krajin zalévá hektolitry bílého či červeného vína. Turisté přitom vyhledávají podobně upravená jídla stále častěji, takže už patří takřka k dobrém u mravu a v bývalé Jugoslávii je to samozřejmostí mít před restauračním zařízením lákavě se otáčející pečínku, k níž host příjde a sám si vybere kousek, který se mu nejvíce zamlouvá. Úprava na ohni má pro turistu i další výhodu: většinou vidí, jak se maso upravuje a má kontrolu nad tím, zda ho dostatečně sežehl oheň. Jinak mohou ochránci zdravé výživy namítat, že maso upravené na ohni je částečně spálené, čili karcinogenní, a nedostatečně propečené, čili plné potenciálně nebezpečných bakterií. Ale zase to vypadá velmi lákavě, což je argument, s nímž se těžko bojuje.
Svezte se nostalgickými a zážitkovými vlaky, máme jejich soupis
Aktualizujeme Máte rádi vlaky a chcete zažít něco extra? Vyzkoušejte mimořádné nostalgické a zážitkové jízdy. Po...
Vstup zakázán! Ostrovu Morgan vládnou tisícovky pokusných makaků
Mohutné duby porostlé chomáči lišejníků, husté křoviny a šest úzkých písečných pláží. Morgan Island...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
KVÍZ: Poznáte země světa podle jediné fotografie?
Existují místa, která jsou tak výjimečná, že se dají zařadit pouze do jedné konkrétní země. Poznáte...
Nejpomalejší rychlík světa. Ledovcový Express nabízí úchvatnou jízdu
Tentokrát jsme se za švýcarskými panoramaty vydali s vlaky Rhétských drah, tedy typicky červenými...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Na palubě české La Grace: Vlny tu kradou jídlo a medúzy ucpávají kohoutky
Dnes brzy ráno odstartoval ve Francii největší námořní festival ve Středozemním moři. Letos má i...
OBRAZEM: Nejdivnější armáda světa. Tisíce mužů chrání posmrtný klid císaře
Až osm tisíc bojovníků bylo zrozeno z hlíny, podobně jako golem, aby chránili posmrtný klid jednoho...
Český výletník: Říkali mi, že v Kolíně nic není. Tak jsem tam vyrazil
Všichni si myslí, že ho znají, protože přes něj jezdí každý někam vlakem. Ale doopravdy ho zná...
Děravé království v údolí Loiry. Nejen zámky, ohromí skalními domy i koktejly
Premium V některých se pěstují houby, v jiných zpracovávají jablka, v dalších farmáři chovají bource...
Sedadlo v třinácté řadě v letadlech nehledejte. Chybí tu i další čísla
Třináctka má v Evropě pověst smolného čísla. Pokud se vám ale podařilo zasednout v letadle na...
Prostorný byt 5+kk 170m2 s nádhernou terasou s výhledem na Cheb
Vančurova, Cheb
4 150 000 Kč