Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak se peče prase u nás a co se peče jinde

aktualizováno 
K letním měsícům patří podobně jako dovolená stále častěji posezení s přáteli u ohně,na němž se lákavě otáčí sele či jiné lidském u žaludku blízké zvíře,které je po upečení účastníky sedánku nemilosrdně snědeno. Popularita v přírodě,či alespoň přírodně upravených pečení neustále stoupá, a tak není na škodu porozhlédnout se za humna, jak podobné dobroty připravují jinde.

V českém a moravském podání vypadá opékání prasete většinou tak, že čuník (sele od cca dvaceti kilogramů do ještě přijatelných padesáti) je řezníkem zabit, zbaven vnitřností a na několik dnů naložen do solného nálevu, popřípadě je tento aplikován vpichy dovnitř masa. Poté v den D ráno je zvíře nabodnuto na rožeň a pozvolna otáčeno nad plameny pomocí lidské síly či techniky až do dlouhého večera. Ti, kteří si chtějí čekání zkrátit, zabalí zvíře do alobalu. Mohou tím pádem pod opékanou lahůdkou více topit a maso se dříve udělá - je však spíše dušené a po sejmutí alobalu se m usí opatrně dodělávat, aby získalo tolik potřebnou kůrčičku. Nebo se čuník odborníky předudí, čímž se také uspíší jeho finální úprava. Z hotového zvířete se potom maso pozvolna odkrajuje a jeho vnitřní část se pomalu dopéká. Doplňkem českého čuníka bývá výhradně dobře vychlazené pivo. Podobně upravená pečeně je populární v mnoha zemích. Většinou, například ve Slovinsku či Chorvatsku, se ale jedná o opravdu malá selata, kterých m ůže být na rožni i několik. Na Balkáně, kde má úprava na rožni bohatou tradici, lze nejčastěji narazit na opékané skopové,nejlépe jehněčí. Na rozdíl od vepřového se skopová pečeně většinou udělá celá a zvíře je po sejmutí z rožně rozděleno mezi dychtivě očekávající strávníky. Vychází to z místní tradice,kdy v hornatých krajích byl chov ovcí a koz podstatně jednodušší. Svoji roli v tom také sehrála historická nadvláda muslimských T urků, kterým náboženství vepřové zakazuje. V teplých mořských krajích jako je Chorvatsko nebo Španělsko těžké a tučné vepřové lze v restauracích najít také, častější jsou ovšem na rožni či na roštu upravené ryby a různé jiné plody moře. Takové malé chobotničky - v Chorvatsku, Slovinsku či Černé Hoře identifikovatelné jako lignje, v ostatních zemích calamary - jen samotné, přelité olivovopetrželkočesnekovou zálivkou patří mezi místní lahůdky. Škála mas upravovaných »na žaru« je přitom podstatně pestřejší než v Čechách obligátní kotleta. Kromě již zmíněných mořských lahůdek jsou to hovězí bifteky, kuřata a především v bývalé Jugoslávii tak oblíbená mletá masa - čevapi (čevapčiči). Populární je také ražniči, nebo u nás nepříliš často opékaná žebírka. To vše se na rozdíl od českých krajin zalévá hektolitry bílého či červeného vína. Turisté přitom vyhledávají podobně upravená jídla stále častěji, takže už patří takřka k dobrém u mravu a v bývalé Jugoslávii je to samozřejmostí mít před restauračním zařízením lákavě se otáčející pečínku, k níž host příjde a sám si vybere kousek, který se mu nejvíce zamlouvá. Úprava na ohni má pro turistu i další výhodu: většinou vidí, jak se maso upravuje a má kontrolu nad tím, zda ho dostatečně sežehl oheň. Jinak mohou ochránci zdravé výživy namítat, že maso upravené na ohni je částečně spálené, čili karcinogenní, a nedostatečně propečené, čili plné potenciálně nebezpečných bakterií. Ale zase to vypadá velmi lákavě, což je argument, s nímž se těžko bojuje.


Autor:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.