Kdo si myslí, že sopka je hora jako každá jiná a vylézt ji je úplně to samé, mýlí se. Konkrétně Izalco, stále aktivní vulkán, který se vypíná kousek od pacifického pobřeží v severozápadní části Salvadoru do výšky 1 910 metrů, vyžaduje trochu odlišný přístup.
Chrániče kolen
Salvadorští "sopkoví" turističtí průvodci pětihodinový výstup a sestup nepodceňují. Zákaz výstupu mají děti mladší dvanácti let a osoby těžší než 100 kg. Příprava na zdolání kouřící hory pak vypadá jak obřad. Nejdříve průvodkyně Elisabet podává lahve s vodou. Dnes je sice zataženo a ve výšce kolem 2 000 metrů docela i zima, ale brzy se mohou mraky roztrhat a při výstupu prudkou stěnou vzhůru může být pěkně horko.
Kdo už dostal lahev, může nafasovat i volejbalové chrániče na kolena a cyklistickou helmu. Pár jedinců z kanadské skupiny výstroj ochotně přijímá a ihned si ji nasazuje. Vypadají v tom dost směšně. Dáša z Ostravy si "brnění" sice zkouší, ale pak odkládá. Teprve mnohem později uprostřed zrádné stěny sopky zjišťuje, jakou udělala chybu.
Sendero Los Volcanes
Izalco má tu zvláštnost, že výstup nezačíná výstupem, ale překvapivě sestupem skrz polotropický les do sedla, z něhož se teprve stoupá kolmo nahoru lávovými poli. U dřevěné brány s nápisem "Sendero Los Volcanes" (Stezka vulkánů) vítá skupinu mladičký salvadorský průvodce Marlon a jako první se noří do lesa po úzké cestičce, která se neustále v serpentinách točí dolů.
SalvadorMalá země na pacifickém pobřeží Střední Ameriky o rozloze 21 040 km2 a se šesti miliony obyvatel má kromě mnoha sopek a krásné přírody, pacifických pláží i mayské památky a vynikající kávu. Navíc další úchvatné přírodní krásy a zachovalá mayská i španělská koloniální města jsou také v sousedním Hondurasu a Guatemale. |
Skupina asi třiceti výletníků, z nichž většinu tvoří Kanaďané, je až neuvěřitelnou směsicí výkonnosti. Je tu třicetiletý Pierre, zjevně velmi zdatný pěší turista, který má pro výstup dobré vybavení. Pak mladí kanadští kluci, bráchové, kteří od začátku nasazují slušné tempo. Ale je tu i shrbené dvojče Woodyho Allena, muž, kterého si představíte, jak maximálně ujde cestu z newyorského taxíku do restaurace. A pak dvě důchodkyně v botkách, které by si našinec nevzal na procházku kolem Hostivařské nádrže.
Nekonečný sestup lesem je dobrou rozcvičkou a teprve na samotném konci začne mohutná černá sopka prosvítat mezi stromy. A pak se náhle Izalco zjeví v plné kráse. Překvapivě není zdaleka tak černá, jak se zdálo na začátku. Opravdu tmavé jsou jen nejčerstvější lávové výrony, ten poslední přišel někdy v sedmdesátých letech.
V sedle čekají dva ozbrojenci ze všudypřítomné salvadorské turistické policie, z nichž jeden se vydává s ostatními vzhůru. Už na začátku se ukazuje, že výstup je srovnatelný s pořádným tatranským krpálem obohaceným o zlomyslně ostré lávové kameny.
Česko versus Kanada
Brzy se vpředu formuje vrcholový tým. Hbitý a lehkonohý průvodce Marlon, ozbrojený svalnatý salvadorský policista, dva kanadští teenageři, Pierre a já, coby zástupce české miniskupiny.
Za chvilku se početná výprava natahuje podle výkonnosti do hada dlouhého několik set metrů. Izalco dává zabrat. Ještě že není horko. I tak z většiny leje pot. V posledním části výstupu se i vrcholový tým začíná trhat. Suverénně nejzdatnější Marlon zastavuje na vysokém kameni, aby zkontroloval výpravu, policistovi dochází dech a také dva kanadští adolescenti trochu ztrácejí. Je tu závěrečný česko-kanadský souboj s Pierrem, který končí těsným vítězstvím Česka.
Vrchol je impozantní. Lze odtud dohlédnout přes město Sonsonate a přístav Acajutla až k pacifickým plážím. Stojíme na rozervané hraně kráteru, který má průměr přes 200 metrů a z několika míst se z něj valí pára tak horká, že by se v ní dala uvařit vajíčka. Dno je mělké, kamenité s pár rostlinami. Na jednom teplém kameni se po stovkách rojí brouci připomínající mandelinku bramborovou.
Vulkán zatím nevybuchne
Na samém vrcholu límce kráteru pracuje skupina vulkanologů z univerzity v San Salvadoru. Máme štěstí, potkali jsme je zrovna v okamžiku, kdy tu provádějí pravidelný roční hloubkový výzkum. První poznatky jsou optimistické a nemusíme se bát. Sopka je stále aktivní, ale zatím se prý znovu vybuchnout nechystá. Naposledy tu zaznamenali menší erupci v roce 1966.
Důkladná prohlídka kráteru končí a první předvoj se vydává dolů. Izalco se k našemu překvapení nesestupuje, ale v jakémsi prachovo-kamenitém splazu se elegantně sklouzává. Kdo se naučí zvláštní techniku "sešupu", užije si neobyčejnou zábavu a dole v sedle pod vrcholem se ocitne za neuvěřitelných 10-15 minut. Ale pozor na posledních několik set metrů, které vedou jako břitva ostrým lávovým polem. Tady teprve pochopíme, proč se fasovaly volejbalové chrániče. Dáša z Ostravy jen lehce škobrtne a hned má roztržené kalhoty a na koleni pořádný šrám. Naštěstí nic vážného, může pokračovat.
Jak se tam dostatExotický Salvador a poprvé pro Čechy i pacifické pobřeží jsou od začátku roku 2008 snadno přístupné díky charterovým letům z Prahy, které vypravuje cestovní kancelář Exim Tours. Letadlem typu airbus trvá let z Prahy do Salvadoru 14 hodin včetně technické zastávky v Dominikánské republice.
|
