Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak se konverzuje po japonsku

aktualizováno 
-
Jel jsem do Tokia pro dvě roury s diplomy, jeden s první cenou pro syna, druhý s Grand Prix pro mne. Takhle jsme dopadli v tamní skladatelské soutěži. Na letišti mě čekali páni pořadatelé a od té doby jsem žil hlavně v pravém úhlu. Japonci se pořád klanějí a abych vypadal také tak slušný, hleděl jsem se sklopit o vteřinu dřív než oni a o vteřinu později se narovnat. Cizí jazyky jim moc nešly, někdy jsem si nebyl jistý, zda se pokoušejí o angličtinu, němčinu či snad o latinu. Přivedli s sebou dívenku, roztomilé stvoření, kterou shledali vhodnou, aby mi dělala průvodkyni - kromě japonštiny uměla deset slov bulharsky. Na každý pád jsem měl naději, že jsem pochopil jejich otázku: Co bych si přál v Tokiu vidět. Bez rozmýšlení jsem odpověděl: "Pravou japonskou zahrádku!" Ty jsou přece slavné. Zaradovali se, a já jsem se rovněž zaradoval, zřejmě pochopili. Uložili mě v hotelu, kde jsem pak každý den našel v pokoji čerstvé kimono. Ten dvacetipatrový hotel se pořád trochu třásl. Ale mé průvodkyni to nevadilo, takhle se prý třese celé Japonsko. Přijela druhý den pro mě, cosi povídala japonsky a bulharsky, ale mně stačila líbezná gesta. Jakoby trhala kvítky nebo jakoby k nim čichala, tak jsem alespoň tu hru rukou a nosíku vnímal. Jasné, jedem na zahrádku. Bylo vedro. Sedli jsme do taxíku a dívenka mi vždy po chvilce kapesníčkem utřela čelo. Bylo to velmi něžné. Tokio je mraveniště. Každý den v pět hodin je to mraveniště, do něhož někdo zašťoural. Děsný zmatek, řeklo by se. Jenže každý mravenec při poplachu ví, kam pádit a proč, a Japonci rovněž, pádí domů ze škol a z úřadů. Nikdo se nestrká a netlačí ani nemračí, asi proto, že ani dnes je ze školy či z úřadu nevyhodili, a nevyhodí ani zítra, protože se dobře učí a úřadují. Jeli jsme a jeli, dívenka mi utírala čelo, ale po nějaké zeleni ani stopy. Konečně jsme zastavili před vznešenou vilou, před ní pán v černém saku. Sklonil se do pravého úhlu, já rovněž, takto jsme setrvali pár přiměřených vteřin. Pak mě pán vedl chodbami do salonu, kde jsme usedli, kdosi přinesl čaj, takový ten bez barvy, bez vůně, bez chuti, takže vzorně japonský, a pán řekl: "Jamulaj rasuka okto lalabajna." "I am very glad. Grossartige Stadt," odvětil jsem. "Jaholana sukuta tajmete ti blonkai." "Je suis totalement enchanté. Epericolosi sporgersi." "Hai. - Hai, hai." "Nelze ovšem přehlédnout, že u lavice dítě stálo, z plna hrdla křičelo." Pán se zamyslil: "Koiro? Tei nekota koiro?" "Rozhodně," řekl jsem přesvědčivě. "Vždyť přece Boleraz, zelený Boleraz. A k tomu nad Tatrou sa blýská." Pán se zasnil. "Hai. Boleraz, Boleraz." Takto jsme si povídali čtvrt hodiny. Nato se pán zvedl, sklopil se do pravého úhlu, já rovněž a audience skončila. Nikdy jsem se nedověděl, kam mě to přivezli a proč.
Autor:


Témata: Japonsko, Čaj, Tokio


Nejčtenější

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Další z rubriky

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Lidé procházejí kolem protituristického graffiti v historickém centru...
V Evropě se zvedá odpor proti turistům. Je jich moc, zlobí se místní

Protesty v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření v Římě a Dubrovníku. V nejpopulárnějších turistických destinacích Evropy se šíří protituristické nálady....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.