Sedím na pohyblivé lavičce na vrcholku hory Vaalserberg a nohama se odstrkuji od země. Právě jsem na území Německa, za chvíli budu v Nizozemsku a pak v Belgii. Tu lavičku na kolečkách postavili vtipně přímo na hranici tří zemí.
Rozhledna za mými zády se právě otevírá, a tak nechávám lavičku ostatním a šplhám vzhůru. Výhled do okolí je úžasný. Z Německa vidím Cáchy, na holandské straně obhlížím krajinu Limburska, belgická část nabízí houštiny a lesy, které kdysi patřily překupníkům.
Cáchy - město Karla Velikého
Cáchy jsou od Vaalserbergu tři kilometry. Jsou první zastávkou na výletě po oblasti pohraničního trojúhelníku. Co tu rozhodně musíte vidět, je katedrála. Nechal ji postavit roku 800 Karel Veliký. Cáchy si oblíbil natolik, že se v nich usadil a hodlal z nich udělat novodobý Řím. V té době vzniklo mnoho památek, ale postupem času a zvláště v dobách válečných vzaly za své. Dóm však zůstal stát a nyní ho obdivují turisté z celého světa. Byl jako první z Německa zapsán na seznam UNESCO.
Vejdete dovnitř a zatají se vám dech. Jako byste se přenesli o dvanáct set let zpátky. "Tak tady na tom trůně seděl sám Karel Veliký?" koukám na nenápadnou dřevěnou sedačku. A nejenom on, ale mnoho dalších významných panovníků, mezi nimi i český Karel IV., který tu byl roku 1349 korunován na císaře.
Jádro unikátní budovy tvoří osmiboká stavba s dvoupatrovým ochozem s barokní kopulí. Z ní se spouští pozlacený lustr, který daroval Fridrich I. Barbadossa. Oltář je nejstarší v Německu, pochází z roku 1020. V nejvýchodnější části najdete to nejcennější - schránku s ostatky Karla Velikého.
Jen pár kroků dělí katedrálu od dalšího cášského skvostu - gotické radnice. Její fasáda připomíná korunovace, které se ve městě v dávných dobách odehrávaly. Uvnitř je k vidění expozice cenných listin, mečů a korunovačních klenotů.
Centrum města lemují opravené domy, ve kterých je spousta barů a restaurací. Vyhlášená je nejstarší kavárna Leo van den Daele, kde si ke kávě dejte místní pochoutku printen, což je medový kořeněný perník s polevou a mandlemi.
Pokud jste v Cáchách, měli byste se napít zdejšího léčivého pramene, který tu vyvěrá ze země tisíce let. Objevili ho Římané v 1. století. Pokud strávíte pár hodiny v Karlových termálních lázních Carolus Thermen Spa, jež jsou uprostřed zahrad lázeňského areálu Monsheimallee, nebudete litovat.
Cáchy, Dóm. Slavnou katedrálu postavil Karel Veliký
Přechod přes řeku Maas
Tak se překládá jméno města Maastricht. Město je známé především tím, že se tu před osmnácti lety podepsala dohoda o Evropské unii tzv. Maastrichtská smlouva. Své stopy tu ovšem nezanechali jen politici a ekonomové, ale už dávno před nimi Římané, Germáni a Francouzi.
Projít si město s průvodkyní je bezvadná věc. Zavede vás tam, kam byste určitě nešli. Třeba do hotelu Derlon, kde mají v podzemí původní zbytky římského osídlení.
Centrem Maastrichtu je velké náměstí Markt, kterému vévodí 400 let stará radnice. Kolem ní se konají různé trhy a kulturní akce. Místa je tu dost. Pár kroků vám zabere cesta na náměstí Vrijthof, které zdobí dvě cenné stavby - bazilika svatého Servatia a kostel sv. Janskerka.
Mezi oběma náměstími najdete nákupní centrum Entre Deux a u něj neuvěřitelné knihkupectví a knihovnu Selexyz. Je vybudovaná v prostorách bývalé katedrály. V místě, kde by měl být oltář, je obrovský bílý stůl ve tvaru kříže. K němu si sednete, dáte si kávu nebo limonádu a můžete si listovat v knihách.
Průvodci vyzdvihují nejstarší část města Stokstraatkwartier, která je považována za nejromantičtější v Nizozemsku. Zdejší specialitou je limburský koláč, který si koupíte v pekárně De Bisschopsmolen u bývalého mlýna v ulici Koestraat.
Hasselt jalovcový aneb podle pálenky poznáš, jak se Flandrům daří
Při procházce belgickým městem Hasselt uslyšíte často o bylinkách a různých dalších rostlinách. Zvláště o "des baies de genévriers", tedy kuličkách jalovce, ze kterých tu připravují národní nápoj chuťově podobný ginu. Vlámové ho popíjejí už skoro půl tisíciletí. Národní muzeum jalovcové, které najdete ve dvě stě let staré palírně, tak rozhodně nemůžete minout. Dozvíte se tu vše o historii a výrobě pálenky.
Prohlídka končí ochutnávkou. Podle chuti pálenky přitom bylo možné zhodnotit ekonomickou situaci Flander: v dobrých časech ji Vlámové vyráběli z obilí, v horších z melasy.
Belgické pivo Kriek voní po třešních a má nakyslou chuť.
Po procházce centrem belgického Hasseltu si můžete odpočinout na zahrádce Coffee House na náměstí Grote Markt.
Za návštěvu stojí zahrady opatství Herkenrode, což je první ženský klášter ve Flandrech z 12. století. Od jara do podzimu jsou plné různých rostlin. Bylinky jsou tu pěstovány abecedně jako v knize. Otevřeno je tu ale jen od dubna do října, stejně jako v nedaleké japonské zahradě, největší v Evropě.
Ani s historickými památkami Hasselt není na štíru. Nejvýznamnější je gotická katedrála sv. Kvintina. Ve věži sídlí muzeum zvonkohry a může se vám stát, že zrovna uslyšíte některého z mistrů, jak na čtyřicet sedm zvonů preluduje.
Na náměstí Grote Markt zaujme pozdně gotická radnice, v níž je sbírka středověkých zbraní, obrazů a exponáty připomínající středověk v Hasseltu. Příjemně výlet ukončíte posezením u piva ve zdejším Coffee House, kde navzdory názvu mají desítky druhů piva.
může se hoditPokud rádi jezdíte na výlety autem, počítejte na cestu k trojúhelníku tří zemí - Německa, Nizozemska a Belgie se zhruba 750 kilometry, a to pokud budete vyrážet z Prahy přes Norimberk a Frankfurt. Pokud chcete být na místě za tři hodiny, můžete využít pravidelné lety společnosti Germanwings z Prahy do Kolína nad Rýnem. Letenku je možné pořídit už zhruba za 20 eur (www.germanwings.com). Do Cách se pak z Kolína nad Rýnem dostanete pohodlně vlakem (www.bahn.de), stejně jako do dalších měst, případně si lze půjčit auto v některé z půjčoven (www.avis.de nebo www.sixt.de). Další informace na www.aachen-tourist.de, www.maastricht.nl, www.hasselt.be Zobrazit místo Cáchy, Maastricht, Hasselt na větší mapě |
