Jak přes moře? Dánské dilema, ale i atrakce

- Pokud cestu do Dánska neomezíte jen na Jutský poloostrov, nezbývá než nejméně jednou, ale většinou i vícekrát překonávat moře nebo průlivy mezi jednotlivými částmi země. Už i sama cesta do Dánska přitom může být zpestřena překonáním Baltu, ať už na trase z německého Puttgardenu do přístavu Rodby Havn na dánském ostrově Lolland či mezi Rostockem v Německu a Gedserem na jižním cípu ostrova Falster.

Samo Dánsko je totiž rozloženo na 483 ostrovech a jednom poloostrově a tři největší města země leží v jednotlivých částech Dánska, oddělených mořskými úžinami. Při cestě mezi Kodaní na ostrově Sjaelland, Odense na Fynu a městem Arhus na Jutském poloostrově je třeba mořské úžiny přitom překonávat hned dvakrát. Ostrov Fyn, jakýsi geografický střed Dánska, je od Jutska izolován skoro dvoukilometrovým průlivem Lillebaelt a na druhé straně jej úžina Storebaelt dělí od Sjaellandu průlivem širokým osmnáct kilometrů. To, co je pro běžný život Dánů spíš komplikací, může být pro návštěvníka země (pokud nejde o věčně nestíhajícího obchodníka či manažera) zpestřením o to zajímavějším, že k vidění je i stavba mostu, který patří ve své kategorii k největším na světě a výrazně překonává i legendární Golden Gate v San Franciscu. Ten, kdo zvolil cestu do Dánska přes Gedser, přejede první velký most ještě před Kodaní cestou z ostrova Falster na Sjaelland. Úžina Storstrom byla poprvé přemostěna 3300 metrů dlouhým ocelovým mostem, společným pro silnici i železnici, již v roce 1932.

Dnes však většinu silničního provozu převzal železobetonový most se zavěšenou vozovkou, překonávající průliv přes ostrůvek Faro. Naproti tomu úžinu Lillebaelt mezi Jutským poloostrovem a Fynem se poprvé podařilo přemostit už ve třicátých letech ocelovým mostem pro silniční i železniční provoz a roku 1970 pak i klasickým visutým mostem o celkové délce 1700 metrů (rozpětí mezi pilíři asi 750 metrů) pro dálnici, která je dvaačtyřicet vysoko nad hladinou průlivu. Průliv Storebaelt na druhé straně ostrova Fyn lákal technické snílky k projektům "suché cesty" již dlouhá desetiletí, stavba však byla nad technické možnosti doby. Průliv tak byl překonáván neustále pendlujícími trajekty pro převoz aut i vlaků s frekvencí více než stovky spojů denně. Teprve roku 1987 byl schválen zákon o stavbě pevného spojení Sjaellandu s Fynem. Celý gigantický projekt, využívající malého ostrůvku Sprogo uprostřed průlivu, sestává ze tří částí: pro vlaky je určen mezi ostrovy Falster a Fyn tunel a auta zde od letošního 14. června jezdí přes druhý největší visutý most na světě. Na ostrůvku Sprogo se obě trasy spojují a na Jutský poloostrov vede dálnice i železnice po společném, poměrně nízkém, ale 8,6 kilometru dlouhém Západním mostu, usazeném na dvaašedesáti pilířích.

Železniční tunel má dvě štoly široké 7,7 metru a je po otevření podmořského spojení mezi Francií a Anglií pod průlivem La Manche druhou největší stavbou tohoto druhu v Evropě. Východní most pro automobily nad touto částí průlivu je v současnosti pravděpodobně největší dánskou atrakcí. Jeho parametry jsou ojedinělé: celkem je 6,8 kilometru dlouhý, z toho čtyři kilometry je vzdálenost mezi kotevními bloky nosných lan visuté části mostu, jehož dva pylony mají výšku 254 metrů. Jejich vzdálenost je 1624 metrů. Za zmínku stojí i skutečnost, že vrcholy pilířů jsou nejvyššími body Dánska, překonávající o osmdesát metrů i nejvyšší dánskou "horu". Pokračování ze str. I Železniční trasa (tunelem a po Západním mostu) byla zprovozněna již před rokem. Je už osudem hlav korunovaných "stříhat pásku", nechyběla tedy dánská královna Margareta II., zazněla dánská hymna a v originálním provedení pak slavná skladba Bridge over troubled water, kterou naživo osobně zazpíval Art Garfunkel. Textem o mostu přes rozbouřené vody sice částečně předběhl dobu, protože Východní most, a tím i silniční trasa byly slavnostně otevřeny až letos 14. června.

Od 1. července 1997 tedy skončil provoz trajektů, převážejících vlakové soupravy mezi městy Korsor a Nyborg a vlaky jezdí napříč Dánskem "suchou cestou", i když částečně pode dnem průlivu. Jízdní doba vlakových souprav Intercity se tak mezi Kodaní a Odense zkrátila o desítky minut, zvyšuje se i četnost spojů a už v prvních dnech provozu se potvrdilo, že kvalitní, rychlé a spolehlivé spojení po železnici ubralo práce i trajektům převážejícím do té doby přes Storebaelt auta. Se zahájením provozu na dálniční trase byl částečně omezen trajektový spoj převážející auta. Právě z paluby trajektů je však možné vychutnat pohledem velikost celé stavby. Přejezd po mostě je také výrazně levnější: proti ceně 335 dánských korun za osobní auto s pasažery při cestě trajektem činí mýtné na mostě jen 210 dánských korun. Jízdní doba z Kodaně na ostrov Fyn se přitom zkracuje v průměru o sedmdesát minut. V Korsoru je nedaleko vjezdových turniketů pro placení za budoucí průjezd mostem i pavilon s expozicí o této stavbě. Je nabita fakty, videoprojekcemi, modely i reálnými exponáty, dokumentujícími stavbu mostu i tunelu i používanou techniku. Kdo pokračuje po překonání úžiny Storebaelt v cestě Dánskem k Jutskému poloostrovu a dále k severu, má na trase (kromě již zmíněného mostu přes Lillebaelt na opačném konci ostrova Fyn) ještě zajímavé přemostění zálivu u města Vejle nebo tunel pod průlivem Limfjord ve něstě Alborg v severní části Jutského poloostrova.

JAK SE TAM DOSTAT:

Mosty přes úžinu Storebaelt, která je široká asi osmnáct kilometrů, leží na trase dálnice E 20 Kodaně a dále přes Odense ostrově Fyn na Jutský poloostrov. Vzdálenost z Kodaně Korsoru na východní straně průlivu je 113 kilometrů.

CENY ZA PRŮJEZD:

Pro plánování výdajů je užitečné znát ceny za průjezd po mostě přes Storebaelt: za osobní automobil nebo mikrobus do šesti metrů délky a 2,7 metru výšky včetně cestujících je cena za průjezd přes most 210 dánských korun, za osobní automobil s přívěsem (vozík, obytný přívěs) 315 korun. Za motocykl se platí 105 korun. Malé motocykly a cyklisté most nemají přístup, z mostu není sjezd ani na ostrůvek Sprog.