Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak přes moře? Dánské dilema, ale i atrakce

aktualizováno 
- Pokud cestu do Dánska neomezíte jen na Jutský poloostrov, nezbývá než nejméně jednou, ale většinou i vícekrát překonávat moře nebo průlivy mezi jednotlivými částmi země. Už i sama cesta do Dánska přitom může být zpestřena překonáním Baltu, ať už na trase z německého Puttgardenu do přístavu Rodby Havn na dánském ostrově Lolland či mezi Rostockem v Německu a Gedserem na jižním cípu ostrova Falster.

Samo Dánsko je totiž rozloženo na 483 ostrovech a jednom poloostrově a tři největší města země leží v jednotlivých částech Dánska, oddělených mořskými úžinami. Při cestě mezi Kodaní na ostrově Sjaelland, Odense na Fynu a městem Arhus na Jutském poloostrově je třeba mořské úžiny přitom překonávat hned dvakrát. Ostrov Fyn, jakýsi geografický střed Dánska, je od Jutska izolován skoro dvoukilometrovým průlivem Lillebaelt a na druhé straně jej úžina Storebaelt dělí od Sjaellandu průlivem širokým osmnáct kilometrů. To, co je pro běžný život Dánů spíš komplikací, může být pro návštěvníka země (pokud nejde o věčně nestíhajícího obchodníka či manažera) zpestřením o to zajímavějším, že k vidění je i stavba mostu, který patří ve své kategorii k největším na světě a výrazně překonává i legendární Golden Gate v San Franciscu. Ten, kdo zvolil cestu do Dánska přes Gedser, přejede první velký most ještě před Kodaní cestou z ostrova Falster na Sjaelland. Úžina Storstrom byla poprvé přemostěna 3300 metrů dlouhým ocelovým mostem, společným pro silnici i železnici, již v roce 1932.

Dnes však většinu silničního provozu převzal železobetonový most se zavěšenou vozovkou, překonávající průliv přes ostrůvek Faro. Naproti tomu úžinu Lillebaelt mezi Jutským poloostrovem a Fynem se poprvé podařilo přemostit už ve třicátých letech ocelovým mostem pro silniční i železniční provoz a roku 1970 pak i klasickým visutým mostem o celkové délce 1700 metrů (rozpětí mezi pilíři asi 750 metrů) pro dálnici, která je dvaačtyřicet vysoko nad hladinou průlivu. Průliv Storebaelt na druhé straně ostrova Fyn lákal technické snílky k projektům "suché cesty" již dlouhá desetiletí, stavba však byla nad technické možnosti doby. Průliv tak byl překonáván neustále pendlujícími trajekty pro převoz aut i vlaků s frekvencí více než stovky spojů denně. Teprve roku 1987 byl schválen zákon o stavbě pevného spojení Sjaellandu s Fynem. Celý gigantický projekt, využívající malého ostrůvku Sprogo uprostřed průlivu, sestává ze tří částí: pro vlaky je určen mezi ostrovy Falster a Fyn tunel a auta zde od letošního 14. června jezdí přes druhý největší visutý most na světě. Na ostrůvku Sprogo se obě trasy spojují a na Jutský poloostrov vede dálnice i železnice po společném, poměrně nízkém, ale 8,6 kilometru dlouhém Západním mostu, usazeném na dvaašedesáti pilířích.

Železniční tunel má dvě štoly široké 7,7 metru a je po otevření podmořského spojení mezi Francií a Anglií pod průlivem La Manche druhou největší stavbou tohoto druhu v Evropě. Východní most pro automobily nad touto částí průlivu je v současnosti pravděpodobně největší dánskou atrakcí. Jeho parametry jsou ojedinělé: celkem je 6,8 kilometru dlouhý, z toho čtyři kilometry je vzdálenost mezi kotevními bloky nosných lan visuté části mostu, jehož dva pylony mají výšku 254 metrů. Jejich vzdálenost je 1624 metrů. Za zmínku stojí i skutečnost, že vrcholy pilířů jsou nejvyššími body Dánska, překonávající o osmdesát metrů i nejvyšší dánskou "horu". Pokračování ze str. I Železniční trasa (tunelem a po Západním mostu) byla zprovozněna již před rokem. Je už osudem hlav korunovaných "stříhat pásku", nechyběla tedy dánská královna Margareta II., zazněla dánská hymna a v originálním provedení pak slavná skladba Bridge over troubled water, kterou naživo osobně zazpíval Art Garfunkel. Textem o mostu přes rozbouřené vody sice částečně předběhl dobu, protože Východní most, a tím i silniční trasa byly slavnostně otevřeny až letos 14. června.

Od 1. července 1997 tedy skončil provoz trajektů, převážejících vlakové soupravy mezi městy Korsor a Nyborg a vlaky jezdí napříč Dánskem "suchou cestou", i když částečně pode dnem průlivu. Jízdní doba vlakových souprav Intercity se tak mezi Kodaní a Odense zkrátila o desítky minut, zvyšuje se i četnost spojů a už v prvních dnech provozu se potvrdilo, že kvalitní, rychlé a spolehlivé spojení po železnici ubralo práce i trajektům převážejícím do té doby přes Storebaelt auta. Se zahájením provozu na dálniční trase byl částečně omezen trajektový spoj převážející auta. Právě z paluby trajektů je však možné vychutnat pohledem velikost celé stavby. Přejezd po mostě je také výrazně levnější: proti ceně 335 dánských korun za osobní auto s pasažery při cestě trajektem činí mýtné na mostě jen 210 dánských korun. Jízdní doba z Kodaně na ostrov Fyn se přitom zkracuje v průměru o sedmdesát minut. V Korsoru je nedaleko vjezdových turniketů pro placení za budoucí průjezd mostem i pavilon s expozicí o této stavbě. Je nabita fakty, videoprojekcemi, modely i reálnými exponáty, dokumentujícími stavbu mostu i tunelu i používanou techniku. Kdo pokračuje po překonání úžiny Storebaelt v cestě Dánskem k Jutskému poloostrovu a dále k severu, má na trase (kromě již zmíněného mostu přes Lillebaelt na opačném konci ostrova Fyn) ještě zajímavé přemostění zálivu u města Vejle nebo tunel pod průlivem Limfjord ve něstě Alborg v severní části Jutského poloostrova.

JAK SE TAM DOSTAT:

Mosty přes úžinu Storebaelt, která je široká asi osmnáct kilometrů, leží na trase dálnice E 20 Kodaně a dále přes Odense ostrově Fyn na Jutský poloostrov. Vzdálenost z Kodaně Korsoru na východní straně průlivu je 113 kilometrů.

CENY ZA PRŮJEZD:

Pro plánování výdajů je užitečné znát ceny za průjezd po mostě přes Storebaelt: za osobní automobil nebo mikrobus do šesti metrů délky a 2,7 metru výšky včetně cestujících je cena za průjezd přes most 210 dánských korun, za osobní automobil s přívěsem (vozík, obytný přívěs) 315 korun. Za motocykl se platí 105 korun. Malé motocykly a cyklisté most nemají přístup, z mostu není sjezd ani na ostrůvek Sprog.

Autor:




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.