Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak potkat bílou paní

  13:41aktualizováno  13:41
Počasí, že by člověk psa nevyhnal. Déšť hnaný větrem promočí i člověka chráněného tou nejlepší pláštěnkou. Tmu noci prosvěcují jako obří záblesky fotoaparátových fleší blesky následovány dunivým hromem. Na hradbách je ještě hůř. V nejtemnějších výklencích se choulí jinak lecčemu přivyklí krkavci. A najednou se objeví postava celá v bílém. Nějaká žena ve středověkém oděvu pomalu, jako by se jí zuřící bouře nijak netýkala, prochází po cimbuří. Vznešenost sama. Možná upozorní promočeného poutníka na kdesi skrytý poklad. Možná, když ji osloví, zlomí se tak její kletba. A možná jej také svrhne z hradeb do hlubiny, kde si nepochybně zláme vaz.

Přibližně takhle si většina lidí představuje setkání s bílou paní, asi nejpopulárnějším tuzemským přízrakem, který neodmyslitelně patří k pěkné řádce domácích hradů a zámků. Dokonce se stala hrdinkou i jedné slavné české filmové komedie. Zřejmě nejznámější bílou paní a současně zřejmě pramatkou všech ostatních je Perchta z Rožmberka, která se narodila někdy mezi lety 1420-1430. Byla dcerou Oldřicha II. z Rožmberka a paní Kateřiny z Vartenberku. V roce 1449 se provdala podle řady pramenů za Jindřicha z Hradce.

Manželství to však příliš šťastné nebylo a její muž byl hrubián a nechoval se k ní ani dle dobových zvyklostí příliš pěkně. Po jeho smrti žila dál v Jindřichově Hradci, kde dala například postavit celou jednu stranu zámku a na Zelený čtvrtek rozdělovala dle pověstí zdarma sladkou kaši. Ten zvyk se udržel i po její smrti, a kdykoli byl porušen, následoval hněv jejího přízraku. Paní Perchta se zjevila od své smrti mnohokrát. Kupříkladu se to stalo, když umíral její pravnuk, pan Jáchym z Hradce. V knize Z českých hradů, zámků a tvrzí je tato událost popsána následujícími slovy:

"Páter Mikuláš Pistorius, rektor jezuitské koleje v Jindřichově Hradci, ještě svítil a něco četl v knize. Tu se ozvalo u jeho dveří tiché zaklepání. Potom zas a znovu. Rektor vstal, došel ke dveřím a otevřel je. Za nimi stála bílá paní hradecká v bílém rouchu a v roce měla rozsvícenou lucernu. Rektor vybídl paní, aby šla dovnitř, ale ona mu řekla přísným hlasem: Je čas, aby sis pospíšil, jestli chceš ještě zastihnout pana Jáchyma naživu.

Víc než hodiny už nedožije. Rektor nevěděl, jestli sní nebo bdí. Ale když ho hradecká paní znovu vybídla, rychle vzal na sebe plášť a pospíchal za ní. Bílá paní ho vedla beze slova do zámku. V bráně ani stráže nebudila, ode všech dveří měla správný klíč. Potom nejbližší cestou dovedla rektora až ke dveřím, kde ležel v komnatě pan vladař." Paní Perchta v podobě bílé paní prý také chodila hlídat pana Petra Voka, když byl ještě dítětem. Tato bílá paní je tedy spíše mírumilovnou, lidumilnou a zjevuje se i na jiných zámcích, které patřily pánům z Hradce a Rožmberka. V mnohých také dodnes visí její podobizna. Ze svého zakletí nebude prý vysvobozena, dokud bude stát jindřichohradecký zámek.

Jak vlastně pověsti o bílých paních vznikly? Podle jedné z teorií jsou tyto legendy pozůstatky z pohanských dob, kdy bílý oděv byl znamením smutku. Výjimečné ženské postavy pak jednoduše neumíraly, ale žily dál - v podobě přízraků. Později se bílá paní často zaměňovala také za černou paní - zřejmě pod vlivem postupujícího křesťanství. K typickým poznávacím znamením bílých paní patří to, že se zjevují většinou v noci, mají na sobě dlouhé šaty - většinou až na zem, špičatý klobouk a nezřídka drží v ruce klíče. Paní Perchta navíc chodila v bílých rukavičkách, mělo-li se narodit dítě, černé naopak navlékla, aby zvěstovala něčí smrt.

Často jsou bílé paní spojeny s poklady - čestné a spravedlivé chudé poutníky k nim někdy zavedou, chamtivce nemine krutý trest. Díky paní Perchtě jsme začali s vývozem přízraků i do zahraničí. Totiž Rožmberkové měli přízeň v Brunšviku, Brandenburku a Badenu v dnešním Německu. I tam se paní Perchta objevovala. Vypravit se za bílou paní není dnes vůbec žádný problém. Sice lze pochybovat, zda turisty ponechají bez dozoru přes noc na zámcích či hradech, ale bílé paní lze pozorovat i vně staveb - čas od času se většina z nich po cimbuří skutečně prochází. Chce to jen trpělivost a víru v to, že přízraky navzdory tomu, že jsme vstoupili do 21. století, přece jen existují.

Může se hodit

SEZNAM MÍST, KDE SE ZJEVUJE BÍLÁ PANÍ:

Bechyně, Beroun, Bílovice-Lutotín, Blansek, Blovice, Bludov, Borotín, Brandov, Brno, Buchlov, Cornštejn, Častolovice, České Budějovice, Český Krumlov, Čihovice, Děčín, Děvičky, Dobřenice, Dobříš, Doksy, Dolní Žleb, Doudleby n. Orlicí, Dřevohostice, Dřínov, Hartenštejn, Helfštýn, Horní Bříza, Horní Slavkov, Horšovský Týn, Hostivice, Hoštejn, Hradec Králové, Hroznětín, Hředle, Hřivice, Hus, Husinec, Chotouň, Chrášťany, Chroustov, Chřesťovice, Chudobín, Jáchymov, Jimlín, Jindřichovice, Jinřichův Hradec, Kaltenštejn, Karlovy Vary, Karlštejn, Kladno, Klapý, Klášterec nad Ohří, Klobouky, Konopiště, Koterov, Kouřim, Králův Dvůr, Kraslice, Kremže, Kunvald, Landštejn, Lázně Bělohrad, Leština u Světlé, Libice nad Cidlinou, Libomyšl, Liška, Litomyšl, Loket, Ludvíkovice, Mendryka, Náměšť na Hané, Nevězice, Nové Hrady, Pernink, Pernštejn, Plzeň, Počátky, Praha-Vyšehrad, Prácheň, Pravda, Přemyslovice, Příkazy, Ptení, Pulčín, Radeč, Ronov, Roštejn, Rožmberk,, Sedlčany, Sehradice, Skála, Smiřice, Smolotely, Soběslav, Starý Bydžov, Starý Jičín, Stochov, Strakonice, Škvorec, Tábor, Telč, Tetín, Tolštejn, Trebihošť, Třeboň, Turnov, Ústí nad Labem-Střekov, Úvaly, Velké Losiny, Vícemeřice, Vícemilice, Vikštejn, Vrábinec, Vranová Lhota, Vrbno pod Pradědem, Záhořany, Zdiby, Zvoleněves, Žrošice, Žleby

(Podle knihy Labyrint tajemna, Paseka 1991)

Zámek v Jindřichově Hradci, který paní Perchta nechala vybudovat

Autor:




Nejčtenější

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Z filmu Dunkerk
Natáčení Dunkerku se Francii vyplatilo, chystá se nápor turistů

Natáčení filmu Dunkerk vyneslo severofrancouzskému regionu Hauts-de-France za pět týdnů 19 milionů eur (495 milionů Kč), napsal deník Le Figaro s odvoláním na...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Výhled na pobřeží ostrova Gran Canaria
U Kanárských ostrovů je hnědé moře, zamořují jej sinice

Návštěvníky Kanárských ostrovů může v těchto dnech na vyhlášených plážích překvapit odpudivá barva moře. Kvůli vysokým teplotám vody se zde rozbujely sinice,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.