Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jak mohou zabíjet sopky: žárem, plynem, popelem i pohřbením zaživa

  9:24aktualizováno  9:24
Aktivní sopky mohou být velmi nebezpečnými místy. Věčnou připomínkou toho, co sopka dokáže, jsou vykopávky římského města Pompeje u Neapole, kde v roce 79 našeho letopočtu zahynuly při erupci vulkánu Vesuv tisíce lidí a zůstaly jako mumie v těch pozicích, v jakých je zastihla smrt. Nebyla to však láva ani mraky popela, co je skutečně zabilo.

Erupce indonéské sopky Mount Sinabung (6. ledna 2014) | foto: AP

Dávná smrt v římských městech byla mnohem zrádnější. Zde jsou podle webu BBC čtyři nejnebezpečnější možné okolnosti smrti způsobené sopkami.

1.Uvaření extrémně horkými plyny

Tímhle bývají sopky nejnebezpečnější a byla to i příčina smrti tisíců lidí v Pompejích a Herculaneu v roce 79. Když Vesuv vybuchl, takzvané pyroklastické proudy plynů, popela a kamení závratnou rychlostí až 700 km/hod nejdříve udeřily na Herculaneum takovou silou, že vše živé bylo rázem mrtvé. Podle vědců se všechny měkké tkáně živých organizmů prakticky ihned vypařily, takže po lidech a zvířatech zůstaly jen kostry. Podobné to zřejmě bylo i v Pompejích, které byly pravděpodobně zasaženy druhou o něco pomalejší vlnou pyroklastických proudů.

2.Pohřbení rychle tekoucím bahnem

To se stalo například v roce 1985 v Kolumbii při výbuchu sopky Nevado del Ruiz. Když pyroklastické proudy vyrazily z jícnu vulkánu, prakticky okamžitě roztavily okolní ledovce. Lahar neboli sopečný bahnotok, směs horké vody smíchané s bahnem, popelem a kameny, se řítil z hory do údolí rychlostí 60 km/hod a opět pohřbíval vše živé.

3.Udušení jedovatými plyny

Sopky mohou být i tichými zabijáky. Jestliže se vulkány nacházejí v těsné blízkosti jezer, mohou se plyny z magmatu měnit pod vodou na oxid uhličitý. Při zemětřesení pak dochází k takzvané limnické erupci, kdy se plyn dostává nad vodu a zabíjí. To se stalo třeba v Kamerunu v roce 1986, kdy z jezera Nyos 80 milionů metrů krychlových vyvrženého oxidu uhličitého zasáhlo okolní vesnice a přírodu. Zahynulo na 1 500 lidí a také tisíce zvířat.

4.Zničení zaviněné mraky popela

To způsobila například sopka Pinatubo, která vybuchla v roce 1991 na Filipínách. Erupce byla neuvěřitelné silná. Vyvrženo bylo na 22 milionů tun popela a oxidu siřičitého do výšky 19 kilometrů, který někde zase závratně rychle spadl na zem. Tyto mraky pak pohřbily celé vesnice. Pod vahou popela praskaly střechy domů, zahynulo na 300 lidí.

Autor:






Nejčtenější

Největším letadlem ve flotile ČSA je dálkový Airbus A330 pronajatý od května...
Po Evropě do dvou tisíc. ČSA zlevněním přeskočily konkurenci

Češi létají čím dál více, ale hlavně se zahraničními dopravci. To by se mohlo v příštích měsících změnit. České aerolinie výrazně změnily své tarify a...  celý článek

Krkonošská magistrála - Trasa mezi Bufetem a Výrovkou
Krkonoše letos čekají milion běžkařů, čeká na ně 700 kilometrů tratí

Podle kvalifikovaných odhadů se předpokládá, že do krkonošských lyžařských stop nastoupí i v této zimě více než jeden milion běžkařů. V horské i podhorské...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Cestovky se musí postarat o turisty v nouzi, navrhuje ministerstvo

Stává se to skoro každou sezonu. Kvůli přírodním živlům nebo teroristickému útoku se turisté zoufale snaží dostat domů, ale nevědí si rady. V budoucnu už bude...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.