Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak mohou zabíjet sopky: žárem, plynem, popelem i pohřbením zaživa

  9:24aktualizováno  9:24
Aktivní sopky mohou být velmi nebezpečnými místy. Věčnou připomínkou toho, co sopka dokáže, jsou vykopávky římského města Pompeje u Neapole, kde v roce 79 našeho letopočtu zahynuly při erupci vulkánu Vesuv tisíce lidí a zůstaly jako mumie v těch pozicích, v jakých je zastihla smrt. Nebyla to však láva ani mraky popela, co je skutečně zabilo.

Erupce indonéské sopky Mount Sinabung (6. ledna 2014) | foto: AP

Dávná smrt v římských městech byla mnohem zrádnější. Zde jsou podle webu BBC čtyři nejnebezpečnější možné okolnosti smrti způsobené sopkami.

1.Uvaření extrémně horkými plyny

Tímhle bývají sopky nejnebezpečnější a byla to i příčina smrti tisíců lidí v Pompejích a Herculaneu v roce 79. Když Vesuv vybuchl, takzvané pyroklastické proudy plynů, popela a kamení závratnou rychlostí až 700 km/hod nejdříve udeřily na Herculaneum takovou silou, že vše živé bylo rázem mrtvé. Podle vědců se všechny měkké tkáně živých organizmů prakticky ihned vypařily, takže po lidech a zvířatech zůstaly jen kostry. Podobné to zřejmě bylo i v Pompejích, které byly pravděpodobně zasaženy druhou o něco pomalejší vlnou pyroklastických proudů.

2.Pohřbení rychle tekoucím bahnem

To se stalo například v roce 1985 v Kolumbii při výbuchu sopky Nevado del Ruiz. Když pyroklastické proudy vyrazily z jícnu vulkánu, prakticky okamžitě roztavily okolní ledovce. Lahar neboli sopečný bahnotok, směs horké vody smíchané s bahnem, popelem a kameny, se řítil z hory do údolí rychlostí 60 km/hod a opět pohřbíval vše živé.

3.Udušení jedovatými plyny

Sopky mohou být i tichými zabijáky. Jestliže se vulkány nacházejí v těsné blízkosti jezer, mohou se plyny z magmatu měnit pod vodou na oxid uhličitý. Při zemětřesení pak dochází k takzvané limnické erupci, kdy se plyn dostává nad vodu a zabíjí. To se stalo třeba v Kamerunu v roce 1986, kdy z jezera Nyos 80 milionů metrů krychlových vyvrženého oxidu uhličitého zasáhlo okolní vesnice a přírodu. Zahynulo na 1 500 lidí a také tisíce zvířat.

4.Zničení zaviněné mraky popela

To způsobila například sopka Pinatubo, která vybuchla v roce 1991 na Filipínách. Erupce byla neuvěřitelné silná. Vyvrženo bylo na 22 milionů tun popela a oxidu siřičitého do výšky 19 kilometrů, který někde zase závratně rychle spadl na zem. Tyto mraky pak pohřbily celé vesnice. Pod vahou popela praskaly střechy domů, zahynulo na 300 lidí.

Autor:




Nejčtenější

Na většině popsané trasy vás budou očekávat dobře udržované stopy.
Do stop nad Teplicemi a Ústím nad Labem. Takové výhledy byste nečekali

Plochý hřeben Krušných hor nabízí za dobrých sněhových podmínek výtečné podmínky pro běžecké lyžování. Naše cesta vedla do stop nad Teplicemi a Ústím nad Labem...  celý článek

Vyzkoušeli jsme lyžařské centrum Karakol v Kyrgyzstánu.
Exotika na lyžích. Cesta za parádním prašanem v hornatém Kyrgyzstánu

Věřte nebo ne, v Kyrgyzstánu obsluhují lyžaře desítky vleků a lanovek. Nejvýznamnější kyrgyzský lyžařský resort, který snese „měkká“ evropská měřítka kladená...  celý článek

Skadarské jezero v Černé Hoře
Perla Balkánu v ohrožení. Na Skadarském jezeře vyroste luxusní resort

Skadarské jezero na hranicích Černé Hory a Albánie je v ohrožení. Černohorská vláda zde posvětila výstavbu luxusního rezortu. Zájem developerů ohrožuje životní...  celý článek

Vodopád v Terčině údolí u Nových Hradů po letech téměř celý zamrzl. Scéna...
Jako v ledovém království. Dvacetimetrový vodopád v Terčině údolí zamrzl

Unikátní jev je v těchto dnech k vidění v Terčině údolí u Nových Hradů na Českobudějovicku. Dvacetimetrový vodopád tam téměř zamrzl. Pod obří krustou z ledu...  celý článek

Pražské letiště má 17 nových automatických bran, které mají zajisti rychlejší a...
Pražské letiště spustilo automatické brány, urychlí kontroly cestujících

Letiště Václava Havla spustilo provoz sedmnácti nových automatických bran, jež mají zajistit rychlejší a bezpečnější kontroly. Procházet jimi budou cestující,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.