Jak Kyrgyzstán ke štěstí přišel

Jen málo zemí na světě je tak odlehlých a málo známých jako Kyrgyzstán, horský stát s pěti milióny obyvatel na vzdáleném okraji středoasijského impéria bývalého Sovětského svazu. Chudá země s nedostatkem přírodního bohatství, kde polovina obyvatelstva žije v chudobě, by však nyní mohla svůj stav zlepšit. A to díky válce proti Talibanu a organizaci Al-Káida Usámy bin Ládina v nedalekém Afghánistánu.

"Samozřejmě je velmi těžké říkat, že nějaká válka měla příznivý vliv, ale v ekonomickém smyslu bude dlouhodobý efekt pozitivní," soudí guvernér kyrgyzské centrální banky Ulan Sarbanov. Ministr zahraničních věcí Muratbek Imanalijev je stejně tak optimistický. "Pro nás bylo zřejmé, že změna situace v Afghánistánu po loňském 7. říjnu, kdy začala protiteroristická kampaň, bude v mnoha ohledech příznivá pro celkový vývoj regionu."
   

A důvod? Kyrgyzstán leží blízko Afghánistánu, avšak jejich území odděluje Tádžikistán, další postsovětská republika. Americká armáda si za centrum svých operací v regionu zvolila letiště Manas blízko kyrgyzského hlavního města Biškeku. Na letišti nyní působí asi 500 amerických a francouzských vojáků, kteří tam budují novou základnu. Během šesti až osmi týdnů zde bude umístěno na 3000 vojáků. "Bude to mít pozitivní ekonomický a obchodní dopad na letiště i na Kyrgyzstán," potvrzuje také plukovník amerického letectva Bill Montgomery. "Nakupujeme zásoby, potraviny, nábytek, pronajímáme si budovy."
   

Dopad bude mít ale mnohem širší záběr. Kyrgyzstán, podobně jako další postsovětské středoasijské státy, trpěl v minulých letech nájezdy muslimských bojovníků se základnami v Afghánistánu, kteří chtěli v oblasti vytvořit islámský stát podle vzoru Talibanu. "Protiteroristická kampaň, zničení Talibanu a válka s teroristickými skupinami, včetně Al-Káidy, byly velmi důležité prvky pro mír a stabilitu Střední Asie. Proto Kyrgyzstán podpořil armádu USA a dalších zemí. Na této válce máme velký zájem," prohlásil ministr zahraničí Imanalijev.
   

Nestabilita Kyrgyzstánu přispívala k tomu, že příliv zahraničních investic do země byl minimální. To by se nyní mohlo změnit, i když úřady ujišťují, že důvodem není podpora protiteroristické koalice. "Neděláme to proto, že chceme získat ekonomickou, finanční nebo obchodní odměnu," odmítá Imanalijev.
   

Obnova Afghánistánu ale zcela jistě pomůže také okolním zemím. Imanalijev vyjmenovává takové základní položky jako cement, cihly a sklo, které tam chce Kyrgyzstán vyvážet, stejně jako odborníky. Země se chce rovněž podílet na přepravěhumanitární pomoci.
   

Mohlo by to mít ale i další výhodu. Kyrgyzstán, jako další státy regionu, leží na trase obchodu s drogami, která směřuje z Afghánistánu do Ruska a dále do Evropy. "Vyřešení afghánského problému bude z dlouhodobého hlediska bezpochyby pozitivní, příliv drog přes Kyrgyzstán se zastaví."