Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak Ginger a Fred roztančili pražské nábřeží

aktualizováno 
Zpočátku zatracovaný a odsuzovaný. Posléze chválený, obdivovaný a oceňovaný. Jen málo lidí má na něj neutrální názor. Řeč je o Tančícím domě na pražském Rašínově nábřeží.
Tančící dům, 2004

Tančící dům, 2004 | foto: David PortMF DNES

Jak později řekl jeden z autorů, český architekt s chorvatskými kořeny Vlado Milunič: "Musím říct, že vymyslet Tančící dům bylo relativně jednoduché. Se stavbou do existujícího sídliště by to bylo mnohem horší."

Tato "jednoduchá" stavba získala v roce 1997 v prestižní anketě amerického časopisu Time hlavní cenu v kategorii designu.

Tam, kde dopadla americká bomba

Na místě Tančícího domu nebylo původně nic. Tedy stál tam běžný činžák, ovšem na sklonku války padl po zásahu americké bomby. Od roku 1945 až do počátku devadesátých let minulého století zůstávala atraktivní parcela na vltavském nábřeží prázdná.

Už v osmdesátých letech se architekt Milunič s tehdejším disidentem Václavem Havlem, který bydlel hned vedle vybombardovaného objektu, domlouvali, jak by bylo fajn, kdyby v proluce vznikl dům s knihovnou, divadlem a kavárnou.

Protože se ovšem ukázalo, jak těžké je získat na takový bohulibý čin peníze, vstoupila do hry nizozemská pojišťovna Nationale Nederlanden. S architektonickým návrhem souhlasila, chtěla však, aby nová stavba byla využita komerčně.

Další podmínkou zahraničního investora bylo, aby se na konečném řešení podílel přední světový architekt. Tak do Prahy přicestoval Američan Frank O. Gehry.

Později se nechal Čecho-Chorvat Milunič slyšet, že Gehry byl ochoten pro zemi, která dala Americe Jágra, udělat cokoliv.



Jiráskův most, celkový pohled ze smíchovské strany v roce 1934. Rohový činžák na nábřeží o 11 let později zmizel, spadla na něj americká bomba. Dnes na tom místě stojí Tančící dům.
Zdroj:
Národní památkový ústav
* PRO ZVĚTŠENÍ KLIKNĚTE NA FOTO

Je to spíše socha než klasický dům

Dům vyrostl v letech 1992 až 1996. Oba architekti vytvořili dílo, o němž se mnohdy říká, že nejde ani tak o dům jako spíše o sochu.

Dvě nárožní věže – ústřední motiv domu - mají skutečně připomínat slavný taneční pár Ginger Rodresovou a Freda Astaira.

Jde o ojedinělý výtvor. Jako jeden z mála objektů v Praze překračuje obvyklý půdorys a masivními železobetonovými sloupy vstupuje do prostoru ulice.

"Tančící dům je naprosto originálním tvůrčím činem, který mohl vzniknout právě počátkem devadesátých let, v nestabilizované porevoluční atmosféře, kdy neexistovala žádná pevně daná pravidla a zákony, kterými společnosti likvidují cokoli neznámého a výjimečného ve jménu osvědčených hodnot," napsala Irena Fialová ve své knize o Tančícím domě.

Budovu ocenil i Klub za starou Prahu, který je jinak znám svým kritickým postojem k současným stavbám.

"Jeho dynamické zvlněné průčelí invenčně doplnilo řadu nábřežních činžovních domů a ukázalo, že klíčem k soužití historické a současné architektury není historizující nápodoba, ale respekt k urbanistickým zásadám a regulativům svého prostředí," uvedl klub v publikaci, v níž hodnotil architektonický vývoj v letech 1991 až 2005.



Stavba Tančícího domu, 1995
Autor: Michal Růžička/ MAFA
* VÍCE FOTEK TANČÍCÍHO DOMU - ZDE

Řekli o Tančícím domě

Marta Kubišová, zpěvačka: "Můj hlas má i Tančící dům. Proti němu bylo sice hodně námitek, podle mě jde ale o nádherně postavené nároží."

Ondřej Neff, publicista a spisovatel: "V roce 1985 byla Praha naprosto mrtvým městem, které se po všech stránkách změnilo. Některé moderní stavby, které se nyní stavějí, by před dvaceti lety vůbec neměly šanci. Kdyby v osmdesátých letech chtěl někdo stavět Tančící dům, tak by ho zavřeli do blázince."

Milan Knížák, výtvarník: "Nesnáším takzvaný Tančící dům, který uzurpuje Jiráskovo náměstí a kulhá v důstojné až procovské zástavbě nábřeží."

Knížák: Je to skoro kýč

Stavba vyvolala ohromnou odezvu už během příprav.

"Projekt Tančícího domu vzbudil v letech 1993 až 1994 nejrozsáhlejší veřejnou diskusi o architektuře, která se dosud v Praze odehrála, o čemž svědčí více než dvě stě mediálních ohlasů," napsal Jan Kratochvíl na odborném serveru Archiweb.

Jak si postěžoval historik architektury Zdeněk Lukeš, moderní atraktivní projekty veřejnost spíše odrazují.

"Stačí si připomenout stavby, které vybočily, a následné křeče, které kolem toho byly. Mám na mysli Tančící dům, kde to naštěstí holandský investor ustál," řekl nedávno v MF DNES Lukeš.

S Tančícím domem se například nikdy nesmířil známý výtvarník Milan Knížák, podle něhož je "nesoučasný, předekorativnělý a zpupný až do kýče".

Čeští architekti ho však ocenili, v anketě časopisu Architekt se Tančící dům dostal mezi pět nejvýznamnějších českých staveb devadesátých let.

STROJ ČASU


Redakce děkuje ústřednímu pracovišti Národního památkového ústavu na Valdštejnském náměstí v Praze za poskytnutí historických snímků.

 SERIÁL: Stroj času

Autoři:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Další z rubriky

Podle odhadů to vypadá, že plavat ve skutečnosti neumí polovina populace, tedy...
Proč Češi neumějí plavat aneb Jak neutopit doktora Mráčka

V Česku se každý rok utopí asi 200 lidí. A právě teď, během tropických letních týdnů, jich utone v rybnících, řekách a lomech nejvíc. Příliš často podceňujeme...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Chalupská slať. V okolí jednoho z nejznámějších míst Šumavy se převaděči často...
Výlet za Králem Šumavy. Projděte si trasu slavného převaděče

Lesem, přes potoky i močály vodil Král Šumavy lidi z Československa do Německa, ještě než se spustila železná opona. Vydejte se s námi po stopách této...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.