Dostat se sem na dovolenou před rokem 1989 bylo pro každou českou rodinu velkým "úspěchem", když opomeneme západní země a Jugoslávii. Časy se změnily, potkat na břehu Balatonu Čechy je vzácností. Kdo sem ale nakonec zavítá, nelituje.
Moře, ale sladké
U Balatonu se přitom mohou lidé cítit jako u moře. Jezero leží jen něco přes sto metrů nad úrovní moře a zabírá plochu skoro 600 kilometrů čtverečních. Kdyby ho někdo chtěl přeplavat na šířku, pěkně by si protáhl tělo: Balaton je dlouhý 78 kilometrů a ve svém nejširším místě měří až 15 kilometrů.
Jen hloubka se vymyká: v průměru to jsou tři metry, ale u výčnělku pevniny do vodní plochy zvaném Tihany hloubka činí až 12 metrů.
Ani v teplotách vzduchu a vody pobřeží Balatonu nijak nezaostává. Díky kontinentálnímu klimatu, ale i specifickému mikroklimatu jsou zde léta horká a voda dosahuje teploty až 28 stupňů. Proto se zde také daří teplomilným rostlinám. Na zahradách a prostranstvích rostou fíkovníky, broskvoně, kiwi či agáve, dojem vzdálenějšího jihu umocňují ve velkých truhlících rostoucí palmy či pomerančovníky.
Vzhledem k nataženému tvaru Balatonu si mohou návštěvníci vybrat, na jakém pobřeží stráví svůj pobyt. Zatímco na severu se nacházejí známá letoviska Balatonfüred, Balatongyörök či Balatonfüzfö, na jižním břehu to je například Balatonföldvár či Fonyód, do kterého ještě před několika lety o prázdninách jezdil autovlak z Drážďan, který stavěl i v Česku.
Místní teploty a na dně jezera vyvěrající prameny umožňují začátek turistické sezony již v květnu. Koupat se návštěvníci mohou až do pozdního teplého podzimu. Voda v Balatonu je známá i tím, jak reaguje na změny počasí, a přes svou nízkou hloubku se může stát nebezpečnou.
"I když je voda za krásných letních dnů klidná a modrá, při zvedajícím se větru se zakrátko mohou objevit i vlny. Tehdy se mírný Balaton, který lze označit za ,dětské brouzdaliště‘ stává nevypočitatelným. Voda se mění podle síly větru, ale i barvy oblohy z modré až po opálově šedou či světle stříbrnou," píše Ferdinand Fischer ve svém průvodci o Balatonu.
Večerní Balaton si však nezadá s přímořskými letovisky u skutečného moře. Taverny, hospůdky, bary, kavárny a restaurace lákají turisty k příjemnému posezení. Narozdíl od zbytku Maďarska jsou zde číšníci jazykově zdatní a jsou schopni se domluvit. Kromě ryb vám nabídnou i místní speciality perkelt či pirožky stejně jako místní třešňovici či různé druhy vína.
Výjimečnost "maďarské riviéry" podtrhují i ceny kempů a služeb, které převyšují celostátní maďarské poměry. Avšak ceny v obchodech či na tržnicích tento dojem hned napravují. Ovoce a zelenina se zde dá pořídit za příznivé ceny.
Když už koupání omrzí
Pokud někoho nebaví ležet u vody, může podniknout cesty po okolí. Místní krajina je lemovaná kostelíky, rozsáhlými vinicemi, ale i háji topolů, které na východním pobřeží zvolna přecházejí do maďarské stepi (pusty).
Zatímco ve všech sousedních zemích se každý Čech alespoň částečně (byť jen několika důležitými frázemi) domluví, tady to je spíše vzácnost. Místní řeč, která patří do takzvané ugrofinské jazykové rodiny, je velice složitá. Proto mnozí považují Maďarsko za jakousi "exotiku mezi Slovany a Germány".
Nicméně aby člověk Maďary, jejich povahu a kulturu poznal, měl by kromě Balatonu navštívit i další části této blízké a zároveň tak vzdálené země - kromě Budapešti i pustu, Moháč (Mohács, zde se v roce 1526 v bažině utopil král Ludvík Jagellonský), některé z místních sirných lázní či nejvyšší pohoří Mátru, které je na svém vrcholku Kékes vysoké jen něco přes 1000 metrů.
Kostel a klášter na poloostrově Tihany u Balatonu
Balaton |
 Balaton |
 Balaton |
 Balaton |
Kostel a klášter na poloostrově Tihany u Balatonu |
