Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jak cestovat vlakem po celé Skandinávii

aktualizováno 
- Pokud cestujete vlakem do Skandinávie, vyplatí se vám pořídit si speciální třítýdenní nebo měsíční jízdenku, která platí na všechny vlakové spoje ve všech zemích Skandinávského poloostrova.
Před odjezdem z Čech si můžete zakoupit jízdenku Interrail, která pro zónu Norsko, Švédsko a Finsko platí 22 dnů a stojí pro dospělého 7690 korun a pro mladší dvaceti šesti let 5376 korun. Máte přitom nárok na poloviční slevu na vlak do vybrané stanice, kde začíná platnost této jízdenky. Vzhledem k cenám jízdenek se vám však nejspíše vyplatí přibrat si k této zóně ještě zónu, která pokrývá i Dánsko, Německo a Švýcarsko.
S poloviční slevou z Čech na německé hranice pak budete moci cestovat po všech čtyřech skandinávských zemích za 9968 korun, a pokud jste mladší dvaceti šesti let, pak za 7120 korun. Jízdenka Interrail na tyto dvě zóny vám navíc bude platit o týden déle - celý měsíc. U nás ji prodává například cestovní kancelář Wasteels na pražském Hlavním nádraží (tel. 24231946).
Pokud byste na cestu vyráželi přímo z některé ze severských zemí, poptejte se u jejich drah po speciální jízdence Scanrailpass. Ta vám umožní cestovat po všech čtyřech zemích po dobu 21 dnů a její cena se pohybuje v přepočtu okolo 7500 korun pro mladší dvaceti šesti let. Ve všech případech platí, že vám tyto jízdenky zároveň nabízejí slevy na trajekty, kterých si ve Skandinávii užijete požehnaně, ať už se vydáte kterýmkoliv směrem.
Počítejte s tím, že čím více na sever se vydáte, tím je síť železnic řidší. Vaše možnosti tedy budou dány tím, kde jsou položeny koleje. Máte však tu výhodu, že ve vlaku můžete překonávat ohromné skandinávské vzdálenosti bez přestupování a že se mnohdy podíváte do míst, kam byste se nijak jinak ani nedostali. V některých místech, kudy nebylo možné trať vést, je vlak v určitých úsecích nahrazen autobusem, jehož cena je zahrnuta v ceně vaší jízdenky. Autobus je mimochodem i jediné spojení Narviku se zbytkem Norska. Cestu nádražním autobusem byste si určitě alespoň v jednom směru neměli nechat ujít.
Silnice z Narviku do Boda, kde končí norská železniční trať, se totiž zakousává do strmých skalních stěn fjordů a místy mizí na molu trajektových lodí, na něž se autobus po cestě několikrát naloďuje. Opačným směrem se z Narviku můžete vydat až na Nordkapp - na autobus tu s jízdenkou Interrail dostanete poloviční slevu. Vzhledem k tomu, že při toulkách po Skandinávii strávíte ve vlaku (či autobuse) poměrně dlouhou dobu, naplánujte si proto cestu tak, abyste si z ní co nejvíce odnesli.
Autor:




Nejčtenější

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.