Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Jeruzalém opravil 500 let staré hradby. Podívejte se

  9:44aktualizováno  9:44
Dvakrát zničen, 52krát napaden, 44krát dobyt. Takovou vojenskou historii nemá snad žádné jiné město na světě. I když nyní hradby obepínají jen malou část dnešní rozlohy města, jejich renovace byla událostí. Staré město má spousta metropolí, ale Jeruzalém je jen jeden.

Pohled na hradby Starého města od autobusové zastávky, na kterou přijedete od hlavního autobusového nádraží | foto: Jan Wirnitzer, iDNES.cz

Stálo to v přepočtu 84 milionů korun a téměř pětisetleté hradby jeruzalémského Starého města jsou po pěti letech oprav opět ve stavu, kdy nebudou lidem padat na hlavu. Přesněji na dvorek katolické školy - právě tahle událost před pěti lety renovaci podnítila.

První oprava za téměř sto let si vyžádala i rozhodnutí o tom, které z mnoha jejich příznačných zvláštností vyžadují nápravu a které si naopak získaly své místo v dějinách Jeruzaléma a jako takové si zaslouží být zachovány. Není toho málo. V hradbách hnízdí sokoli, jinde stopy stovek kulek připomínají boje o město ve 20. století. Našly se i zpackané opravy z minulosti.

Pro muslimy je Skalní dóm (nepatrná kopule vpravo vzadu) třetí nejsvatější

Pro muslimy je Skalní dóm (nepatrná kopule vpravo vzadu) třetí nejsvatější místo jejich náboženství, pro turisty magnet. Pro tohoto dělníka kulisa každodenní práce.

Historie hradeb

Během historie byl Jeruzalém dvakrát zničen, 23x obležen, 52x napaden a 44x

Hradby obepnuly Staré město v roce 1541 za vlády sultána Sulejmána Nádherného. Obával se nové křižácké výpravy a pádu Jeruzaléma.

Část hradeb stojí na základech starších opevnění. Sultánovi lidé postavili 35 strážních věží, střílny pro lučištníky a zabudované rošty, jimiž bylo možné lít na útočníky vroucí olej.

Osmané použili kamenné kvádry, které našli v okolí města. Na jednom z kamenů u Jaffské brány lze přečíst část zčásti setřeného nápisu LEG X - pozůstatek tábora římské 10. legie, jejíž vojáci v roce 70 našeho letopočtu potlačili židovské povstání a zničili Chrám. Ten nyní připomíná jen Západní zeď, česky známější jako Zeď nářků.

Křesťanští "dobyvatelé" přišli do Jeruzaléma až za první světové války. Po turecké kapitulaci v roce 1917 britský generál Allenby sesedl z koně a prošel Jaffskou branou pěšky v gestu pokory.

"Na těchto hradbách vidíte celou historii tohoto města," říká Avi Mašiah z Izraelského památkového úřadu. "Jsou jako zrcadlo, odrážející všechna období, jež město zažilo, a těch je mnoho."

Má pravdu, třeba rozpadající se škvárobetonovou bariéru, která hyzdila část hradeb od 60. let, jsem viděl na vlastní oči. Jordánci ji postavili v naději, že jim pomůže odrazit izraelský útok. Nebylo jim to k ničemu, za Šestidenní války ustoupili tak rychle, že nestihli evakuovat ani kumránské svitky ze zdejšího muzea.

Ale i to má v dějinách Jeruzaléma své místo, rozhodli památkáři. Bariéru rozebrali a znovu postavili. Už nepadá, ale historii města připomíná dál.

Zůstaly i stopy po kulkách, které "zdobí" zdivo u Sionské brány podobně jako krátery Měsíc. Připomínají urputné boje z roku 1948, kdy se židovské jednotky probily do Starého města, musely ale ustoupit před lépe vyzbrojenou přesilou. Svůj osud naopak potkaly stovky mandlovníků, které rostly uvnitř hradeb. Jejich kořeny prorůstaly zdivem z osmanských dob a poškozovaly ho.

Hradby nedělitelného hlavního města Izraele opravili i Palestinci

Archeologické práce v Jeruzalémě bývají často předmětem sporu. Nepřímo vypovídají, kdo si jakou část Jeruzaléma nárokuje - a pokud se v nějaké světlé budoucnosti Izraelci a Arabové dohodnou na trvalém míru, vsaďte se, že spor, komu bude patřit Staré město, vyřeší až jako poslední.

Zlatá brána na východě města je místem, kudy do Jeruzaléma vstoupí Mesiáš.
Vstup do Starého města od Olivetské hory, Getsemanské zahrady či Kostela všech
Čilý ruch u Damašské brány

Tři z bran do Starého města: vlevo zazděná Zlatá brána, uprostřed Lví brána, kde začíná Křížová cesta, vpravo Damašská brána v severní části hradeb. Kliknutím snímek zvětšíte.

Obnova hradeb se ale setkala jen s malým odporem. Kameny na korunu Damašské brány, náhradou za bloky rozstřílené v roce 1967, dodali palestinští kameníci ze Západního břehu. A na jednom očištěném kameni v bráně prokoukl jeden z pilířů islámu - totiž prohlášení, že "není Boha kromě Alláha a Mohamed je jeho prorok".

Ruce si mohou mnout palestinští obchodníci, kteří u Damašské brány prodávají vše od oříšků po hodinky. Fotogenická brána prokoukla a turisté si ji přijdou zvěčnit určitě ještě raději a zdrží se déle. Nu a čím více jich tu bude, tím více se jich na "please, just a minute" u nějakého prodejce zastaví.

Deska u Lví brány připomíná Šestidenní válku v roce 1967. Právě Lví branou se

Deska u Lví brány připomíná Šestidenní válku v roce 1967. Právě Lví branou se izraelští parašutisté pod vedením Mordechaje Gura probili do Starého města.

Ortodoxní žid u Jaffské brány. Právě tudy do Starého města přichází nejvíc

Ortodoxní žid u Jaffské brány. Tou do Starého města přichází nejvíc návštěvníků - k bráně jezdí přímý spoj od hlavního autobusového nádraží. Hned za branou je turistické infocentrum.

Během prací členové renovačního týmu naskenovali hradební zdi v celé jejich délce laserovým zařízením v trojrozměrném formátu, zmapovali každý kámen a odhalili nebezpečné vypoukliny. Vyznačili místa, kde mezi kameny rostou pryšcové keře a mandlovníky a kde se zabydlely desítky sokolů a rorýsů.

Kde to jen šlo, tam ptačí štěrbiny zůstaly nedotčené. Ptáci k Jeruzalému patří. A vlastně to má i náboženskou symboliku.

"Jako ptáci, kteří obletují hnízda, tak bude Hospodin zástupů štítem Jeruzalému," stojí ve starozákonní knize proroka Izajáše.

Autoři: ,




Nejčtenější

Letiště Václava Havla v Praze
Letenky do exotických destinací zlevňují, hitem je thajský Phuket

Zájem Čechů o letecké dovolené v exotických destinacích roste. Důvodem jsou podle prodejců klesající ceny letenek kvůli větší konkurenci dopravců i sílící...  celý článek

Panorama Nepomuku s neodmyslitelnou kulisou Zelené hory.
Krajinou Černých baronů a milované historie. Cyklotoulky okolím Nepomuku

Zvlněná a přátelská krajina luk, polí a remízků v okolí Nepomuku byla osídlená generacemi předků, jejichž dávné působení můžeme pocítit v drobných i...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Mont Maudit (uprostřed) a Mont Blanc na archivním snímku
V ledovci u Mont Blanku se našla tři těla, ležela tam zřejmě desetiletí

Francouzský turista nalezl při výstupu na ledovec Miage v masivu Mont Blanku tři těla. Podle serveru AostaSera není vyloučeno, že se jedná o ostatky osob,...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.