Tak zní mnohdy odpověď. Ano, ale i ne je pravdou. Skutečně dobrá cestovní kancelář dokáže zařídit skutečně dobré služby. Jenže tato varianta má několik nevýhod: - je to většinou dražší (především u poznávacích cest, ne u masového polehávání u moře), než když si někdo dokáže zařídit potřebné služby sám; - při náhlé a nečekané změně potřeb není kancelář schopna reagovat okamžitě; - ne každému vyhovuje, že je mu pořád někdo v patách a mluví na něj, což je v případě použití služeb kanceláří obvyklé; - když je všechno přesně naplánováno a zaplaceno, těžko se to potom mění, a když tak můžete přijít o investované peníze. Naopak individuální turista, samozřejmě pokud má čas a chuť, se přizpůsobí na cestě daleko lépe případným změněným podmínkám. A právě zde se vynořuje otázka: připravit si před cestou podrobný či alespoň rámcový itinerář neboli plán? Odpověď v tomto případě zní jednoznačně: ano. Dokonce i pro ty případy, že na samotné cestě může být mnoho věcí úplně jinak a plány se změní. Itinerář může pobyt v cizině zrychlit, zjednodušit a také v konečném důsledku zlevnit. Při výrobě podrobnějšího plánu je totiž každý přinucen ke studiu reálií jednotlivých zemí, vytváří si ucelenou představu o místech, kam cestuje, vybírá si dopředu a zvažuje všechny možnosti, jak cestu co nejefektivněji využít. K tomu všemu má jednu výhodu, kterou mu ani nejlepší cestovní kancelář na světě nemůže zaručit: okamžitou svobodu volby, když se rozhodne změnit své plány. Ani nejlépe připravená a nejúspornější cesta však neznamená, že na ni nejsou potřeba peníze. Jenom velmi málo lidí dokáže cestovat prakticky bez peněz, přestože i to je možné. Zabere to ovšem velmi mnoho času, chce to určité charakterové vybavení a někdy i silný žaludek. Itinerář přitom není žádnou "cestovatelskou biblí", je to pouhá pomůcka, která se většinou hodí, ale nastanou i situace, kdy je k ničemu. Příprava na poznávací cestu je však vždy k něčemu dobrá. Užitečné jednotlivosti se ukáží až při pobytu. To ostatně každý pozná sám.
11. srpna 1998
