Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Češi kdysi brali Bibione útokem, na skvosty poblíž ale zapomněli

aktualizováno 
Severoitalské pobřeží Jadranu poblíž Bibione se u nás postupně stalo poněkud zprofanovaným symbolem prvních dovolených po pádu železné opony. Přesto se sem vyplatí zavítat i nyní. Přilehlá nížina pobřežního pásu totiž ukrývá takové historické skvosty, nad kterými budete žasnout.

Palmanova připomíná z ptačí perspektivy rozevřenou slunečnici uvnitř obdélníků polí a nitek silnic i vodních kanálů. | foto: Profimedia.cz

Bibione, Caorle, Grado. Co jméno, to letovisko, kam se během první poloviny 90. let minulého století nepřetržitě valily masy Čechů. Zkusme se sem po delší odmlce znovu podívat. Slunění u moře si ponechme jen jako doplněk a zaměřme se na místa, která jsme kdysi v návalu euforie bezdůvodně minuli. Lenošení tady je možné báječně skloubit třeba s cyklistikou, cyklostezek a cyklotras je tu požehnaně.

Poklad světového dědictví

Pouhé čtyři kilometry od pláží letoviska Grado leží starobylá Aquileia. Ve starověku patřila k důležitým opěrným bodům římské říše, později sloužila jako sídlo aquilejského patriarchátu, mocného církevního knížectví. Během největšího rozkvětu tu žilo okolo stovky tisíc obyvatel. Dnes jejich počet dosahuje necelé čtyři tisíce a z bývalého významného centra se stalo příjemné ospalé městečko.

Fotogalerie

Bohaté stopy slavné epochy tady však zůstaly zachovány dodnes. A to dokonce takové, že Aquileia představuje nejvýznamnější italskou antickou lokalitu na sever od Říma, která byla zapsána i na seznam chráněných památek UNESCO.

Pod impozantní románsko-gotickou skořápkou tamní baziliky se rozprostírá 700 m² nádherných mozaik, jež představují největší starokřesťanský mozaikový soubor v západním církevním světě. Stejná výzdoba krášlí i podlahy přilehlé krypty a sousedního baptisteria.

Tip na dovolenou

Prázdniny jsou za dveřmi a vy stále nevíte kam vyrazit? Vyberte si z nabídky zájezdů do Itálie na Dovolena.iDNES.cz.

Kousek od svatyně se táhnou odkryté trosky bývalého přístavu, vroubené slunečníky pinií a složenými deštníky věkovitých cypřišů. Antická dokonalost čiší z ladného sloupoví bývalého fóra, naopak melancholická nálada dá o sobě vědět při procházce mezi šedivými sarkofágy pohřebiště.

Zajímavý je fakt, že Aquileia byla ve starověku komunikačně provázána i s moravským územím. Odtud totiž vycházela hlavní větev známé Jantarová stezky. Jiný závan domoviny jsem pocítil z nápisu "Palazzo Don Giovanni Meizlik", který se skvěl na stavení poblíž baziliky. Což laicky řečeno znamená dům kněze Honzy Mejzlíka. Jak jsem zjistil, člen městské rady a kuratoria místního Archeologického muzea Meizlik byl původem z blízké Gorizie a jeho otec byl Čech.

Aquileia, interiér bazilika - detail,  mozaika

Aquileia, interiér bazilika - detail, mozaika

Aquileia. Součástí komplexu baziliky jsou dvě krypty a baptisterium.

Součástí komplexu baziliky jsou dvě krypty a baptisterium.

 

Celkem tu je možné navštívit zhruba patnáct objektů, přímo spojených s dějinami Aquileie. Prohlídka areálů venkovních vykopávek je zdarma, platí se pouze za vstup do muzea, krypty a nově též baptisteria. Ani za návštěvu baziliky se neplatí a překvapivě je povoleno i fotografování, ale bez možnosti použít stativ nebo blesk - šalamounské řešení...

Návštěvníci se tady také mohou v rámci doprovodného programu zúčastnit pravidelného mozaikového workshopu nebo si společně s archeology vyzkoušet práci v terénu. Značná část krás Aquileie totiž pořád zůstává zakryta zeminou.

O tom mě přesvědčila idylická podvečerní procházka. Nad blízkými mokřinami se vznášeli čápi, v dáli se bělaly zasněžené štíty Alp. A mezi černou ornicí okolních polí se to jen hemžilo úlomky keramiky a cihel dávno pohřbeného města.

Aquileia, antické fórum

Aquileia, antické fórum

Palmanova vypadá z výšky jako obří slunečnice

Asi 15 kilometrů severně leží velkolepá Palmanova, na kole jste tam během chvilky. Tedy pokud se cestou nezdržíte uvnitř starobylých uliček městečka Clauiano nebo vás neočaruje blízké Strassoldo se dvěma kastely a kostelíkem, kde vešel do stavu manželského známý rakouský vojevůdce, maršál Radecký, rodák od českých Sedlčan.

Zatímco Aquileii udávala tón mistrná symbióza starověku se středověkem, tvář Palmanovy naopak zformoval začínající novověk. Čas se tady zastavil v pravou chvíli a zakonzervoval ji do úchvatné originální podoby.

Palmanovu můžeme vzdáleně porovnat s naším Terezínem, případně Josefovem u Jaroměře. I ona totiž představuje uzavřené pevnostní město a prakticky ničím nenarušenou ukázku obranného komplexu. Založena byla na sklonku 16. století. Původně měla za úkol chránit bohatství Benátské republiky před útokem ze strany Osmanské říše, případně nenadálým vpádem chorvatských Uskoků, lítých válečníků a pirátů. Poslední stavební úpravy ji poznamenaly během napoleonských válek. A pak už nic. Další rozvoj se nekonal.

Mezi sochami na průčelí chrámu v Palmanově nemůže chybět svatý Marek, patron

Mezi sochami na průčelí chrámu v Palmanově nemůže chybět svatý Marek, patron Benátské republiky.

Palmanova byla budována dle přesného projektu. A od doby svého vzniku se příliš

Palmanova byla budována dle přesného projektu. A od doby svého vzniku se příliš nezměnila.

Palmanova dodnes zůstala pevně spoutána nepřerušenou růžicí hradeb, příkopu a bastionů. Tato dispozice nejkrásněji vynikne z ptačí perspektivy. Na leteckých snímcích připomíná rozevřenou slunečnici uvnitř obdélníků polí a nitek silnic i vodních kanálů. Prostory za hradbami nehyzdí žádná soudobá periférie, sídliště či satelit.

Dovnitř se dostanete některou ze tří původních bran a po krátké cestě napříč prstenci obytných bloků vás oslepí bílá zář gigantických prostor ústředního náměstí Piazza Grande. Před očima se vám otevře nekonečná plocha rozpáleného světlého písku, v dáli zakončená protilehlou zástavbou a pompézním průčelím kostela. Nikde není ani špetka stínu, pouze uprostřed náměstí se tyčí k modrému nebi vysoký stožár určený pro městský prapor. Tady se člověk cítí nadobro pohlcený okolím. Dobře si dovedu představit, jak kolosálně muselo náměstí působit, když se na něm odehrávaly nástupy pevnostní posádky.

Vojenskou minulost Palmanovy tak už, kromě rázu městečka, připomínají hlavně exponáty muzea umístěného v objektu brány Porta Cividale. Přesto je zde ale cítit na každém kroku.

Palmanova, detail opevnění

Palmanova, detail opevnění. Zdro: Wikimedia Commons / Ptakopsyk

Příjemné ceny

Bohužel, i v Itálii již byly povětšinou drobné obchůdky nemilosrdně vytlačeny diskontními prodejnami a supermarkety. Ceny zboží víceméně odpovídají našim, výrazně dražší jsou například tvrdé sýry, jiné položky sortimentu zase překvapí neuvěřitelnou lácí. Sezonní vitamínové bomby lze koupit na tržištích, vyplatí se zavítat do jedné z mnoha prodejen regionálních produktů, nabízející vše od vína a kořalek přes sýry, olivové oleje až po čerstvé pečivo. 

Ačkoli už i Palmanovu pomalu dobývají turisté, za výtečnou kávu v útulné kavárně na centrálním náměstí zaplatíte pouhé jedno euro. Ostatní služby stále vykazují vyšší cenovou hladinu.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Přímo u Palmanovy se kříží dálniční tahy z Benátek, Terstu a korutanského Villachu. Dálnici pak opustíte na výjezdu Palmanova a za chvíli jste u cíle.

Dobře tu funguje veřejná doprava. Po ose Udine – Palmanova – Aquileia – Grado jezdí pravidelné autobusy, jízdenky je nutné koupit předem.

Do Aquileie se snadno dostanete také vlakem a to buď z Benátek nebo Terstu. Ve výchozí destinaci si ale ověřte, jestli zvolený spoj jede jižní spojkou přes Cervignano del Friuli, kde vlak nahradíte autobusem, nebo po severním úseku Udine – Gorizia. A hlavně ještě před nástupem do vlaku si nezapomeňte v automatu na peronu označit jízdenku. Průvodčí vám ji poté sice stejně procvakne, ale bez tohoto specifického úkonu by doklad zůstal neplatný.

Infocentra a kempy
Aquileia i Palmanova provozují infocentra, kde vás doslova zahltí spoustou zajímavých materiálů. To aquilejské navíc nabízí též pronájem kola za 6 eur na den.

Ani ne pět minut od centra Aquileie najdeme útulný autokemp, který se může stát vaší základnou. Hosté mají k dispozici venkovní bazén a restauraci hned vedle recepce.

Užitečné weby

www.turismofvg.it
www.tabike.it
www.comune.aquileia.ud.it

Aquileia a Palmanova

Aquileia a Palmanova

Autoři:




Nejčtenější

Prášily-Zelená hora
Velký přehled letních turistických novinek v Česku pro rok 2017

Nové turistické okruhy, opravená koupaliště i městské slavnosti. Vydejte se s námi za novými turistickými atrakcemi, které české a moravské kraje připravily...  celý článek

Z Altissima dolů ke Gardě
Sedm skvělých cyklotras v okolí jezera Garda

Pokusili jsme se najít ty nejhezčí a nejlepší trasy u jezera Garda. Zůstaneme opět u severního cípu jezera, kde jsou nejúchvatnější scenérie, nejrozmanitější...  celý článek

Nová dominanta Krkonoš přivítá první návštěvníky 2. července.
Nová Stezka korunami stromů v Krkonoších vás zavede i pět metrů pod zem

Obrovská dřevěná rozhledna, která v posledních měsících vyrůstala na úpatí Černé hory nedaleko Janských Lázní, je těsně před dokončením. První návštěvníky...  celý článek

Další z rubriky

Před římskou fontánou jsou každý den takové davy, že je velice těžké se k jejím...
Římu došla trpělivost. Ve fontáně di Trevi se smočíte za 240 eur

Věčnému městu došla trpělivost s neukázněnými turisty. Ti, kteří si budou chtít v parném dni ochladit nohy nebo se dokonce koupat v některé ze slavných...  celý článek

Ostrov Flores
Indonésie počítá ostrovy. Odhadem jich má víc než 17 500

Indonésie má tolik ostrovů, že je nebyla nikdy schopna všechny spočítat a pojmenovat. Zákon z roku 1996 uvádí, že v největším souostroví světa je odhadem 17...  celý článek

Pevnost svatého Jana v Kotoru. Vystoupat sem v letním horku je fuška, ale stojí...
Sedm pádných důvodů, proč jet do Černé Hory. A nezůstat jen u moře

Bývalá Jugoslávie je cílem českých turistů tradičně a v masovém měřítku. Ročně se jich jen na chorvatské pláže přesune kolem milionu. Černá Hora je sice dál,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.