Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Istanbul, perla Bosporu

aktualizováno 
- Hlavní město světa, tak viděl Istanbul Napoleon Bonaparte. Dnes není ani hlavním městem Turecka, i když v srdcích Turků jím zůstal. "Ó Istanbule, jsi neocenitelný a nepostihnutelný. Obětoval bych celou Persii za jediný tvůj kámen," napsal za časů Otomanské říše turecký básník Nedim. Dvanáctimilionovou megapoli, založenou v 7. století před Kristem, ať už ji nazývali Byzancí, Konstantinopolí nebo Cařihradem, vždy opěvovali všichni její návštěvníci. A dnes dokáže uchvátit i přes příkrov smogu.

Pocit opojení možná posiluje i skutečnost, že se po příjezdu a výměně peněz turisté stávají díky směnnému kurzu 100 000 starých tureckých lir za 1 Kč milionáři. Do konce pobytu se jim z hlídání nul točí hlava, protože bankovky s Atatürkovou podobenkou se kromě nul liší jen barvou.
"Helou, pane, jak se máte," - to je v historickém centru první a nejčastější oslovení turisty, především ve francoužštině a angličtině. Pak následuje otázka, jestli jste v Istanbulu poprvé, jak se vám tu líbí a kdy odjíždíte. Přátelský "výslech" završuje pozvání do nedaleké prodejny koberců (kůže, šperků apod.), popřípadě útulné restaurace.
Istanbul je tak věčnou volbou mezi nakupováním na rušných trzích, vychutnáváním místní kuchyně a navštěvováním spousty památek, muzeí, výstav a koncertů.
Na dvě místa však všichni zavítají určitě - kdo by je taky neznal: Hagia Sophia (Sofiin chrám) a Grand Bazaar (Velký Bazar). Kdo by o nich neslyšel? A kdo by nebyl trochu zklamán, když je dnes uvidí: monumentální chrám volá po rekonstrukci a trh ztratil na živosti studenými zlacenými vitrínami pro zákazníky s kreditními kartami.
Hned vedle chrámu Hagia Sophia stojí nádherná Modrá mešita a pompézní sídlo sultánů palác Topkapi, který společně s palácem Dolmabahce završuje "velkou čtyřku" místních památek.
Pokud někdo touží po opravdovějším bazaru, kde nakupují místní, stačí mu zajít za mešitu u Galatského mostu. Tudy proudí lidé na cestě z práce k přístavišti, odkud vyrážejí kouřící parníky nejčastěji k asijské části města spolu s výletními loděmi na projížďky po Zlatém rohu nebo k Princovým ostrovům v Marmarském moři.
Ačkoli hlavní lákadla, které historické centrum Istanbulu nabízí, lze obejít pěšky, s chodci se tu příliš nepočítá. A v nedávné minulosti být chodcem bylo přímo nebezpečné, protože v případě srážky s autem byl podle místních pravidel na vině chodec.
Hlavním dopravním prostředkem v Istanbulu jsou oranžovožluté taxíky, které krouží po městě plném úzkých a věčně ucpaných uliček. Do přecpaných autobusů se z turistů odváží jenom málokdo. Osu evropské části metropole protíná ještě jediná tramvajová dráha, po níž jezdí francouzské soupravy původně určené pro metro.
Istanbul má i opravdové metro, to však patří nejen k nejstarším, ale také k nejkratším na světě. Má jen dvě zastávky a vede skrz Galatskou horu od jejího úpatí na vrchol. Pokud lze v historickém centru ještě díky minaretům a večernímu volání muezinů cítit dotek orientu, tady se naráz ocitnete v Evropě. Při procházce po třídě Istiklal se člověk cítí jako na Příkopech. Jen pouliční muzikanti hrají po setmění jazz podbarvený mystickým zvukem tradičních tureckých nástrojů.
Náměstí Taksim s přilehlým okolím je moderním centrem Istanbulu. Kromě obchodů je tu plno zabavních podniků, příjemných kavárniček a restaurací, které dělají Turecko Tureckem.
Tamější kuchyně je u nás známá hlavně kebaby, ale ve skutečnosti je mnohem bohatší. Turci rádi jedí a pořádná večeře může trvat i několik hodin - taková večeře běžně vyjde v přepočtu na pětset korun.
I v Istanbulu se dá pobývat levně - bydlet za pět dolarů, kupovat si chutné sezamové chlebové pletýnky a zapíjet je kupovanou vodou. Člověk se tak však připraví o zážitek například z masových knedlíčků v zakysané smetaně, nebo "palačinky" plněné bramborovou směsí a medově sladké baklavy s pravou tureckou kávou nebo silným čajem.
Také milovníci ryb a dalších darů moře si mohou vybrat ze široké nabídky, především v pobřežní čtvrti Kumkapi.
Ať jde o jakékoli jídlo, neobjednává se najednou, ale postupně. Jen je třeba dávat pozor, protože občas přinesou na stůl i něco, co jste neobjednávali. Pak je dobré se zeptat, zda je to zdarma, aby jste se nedivili při placení.
Zákazník je pán a i místní očekávají, že se obchodník kvůli nim dokáže doopravdy "rozkrájet". Neradi však vystavují účty. Taxikáři tvrdí, že je nemají. Prodavači se občas také zdráhají nebo uvedou nižší sumu, než jste zaplatili. Nechtějí však ošidit zákazníka, nýbrž berní úřad.
Při placení je přesto potřeba dávat pozor. V oficiálním kurzu vydá jedna koruna za sto tureckých lir. Do ruky však dostanete bankovky, na kterých je o tři nuly víc, protože taková je hodnota "starých" lir. V obchodech pak ceny uvádějí často bez těchto nul, možná i proto, že se tak zdají výhodnější.
Kolem peněz vzniká i hodně konfliktů. V takovém případě se doporučuje trvat na svém a mít trpělivost. Protože pokud se Turci opravdu rozzuří, jsou hotovi se bezhlavě rvát až do krve.
Z toho důvodu je dobré se vyhýbat i větším shromážděním lidí a zvláště demonstracím, které nezřídka končí násilnými střety a tvrdým policejním zásahem.
Cizinci by také měli dodržovat určitá nepsaná pravidla, aby se vyhnuli potížím. Jedno z nich se týká konzumace alkoholu. Turci sice nebrali nikdy islámský zákaz pití omamných nápojů vážně a moderní Turecko je nekompromisně sekulární stát, nicméně opilců zde moc nepotkáte, ačkoli jsou tolerováni. Opilé ženy však tolerovány nejsou, a byly zaznamenány případy napadení příliš hlučných a podnapilých turistek.
Naopak pro ženy je dobré, pokud jsou obtěžovány místními muži, začít ječet - muž ustoupí. Je to prý taktika vyzkoušená v tureckém rodinném životě, která je k vidění i na trzích.
Poslední překážkou, s níž musí návštěvník Istanbulu počítat, je jazyková bariéra. Především pro kontakt s úřady je tlumočník nezbytný, ale turecky mluvící průvodce se vyplatí i v běžných situacích.
Na trzích se sice zdá, že téměř každý umí anglicky, německy, nebo i francouzsky či rusky - prodavači na vás dokonce mohou zavolat i česky. Většinou ale znají opravdu pouze těch pár slov, která potřebují k přilákání a dohodnutí ceny. Příslušníci mladší generace však už anglicky mluví a mnozí si rádi popovídají hlavně v příjemném prostředí u vodní dýmky v kavárničce nedaleko Istanbulské univerzity.

Tančící hledači dveří
Jen kvílivá hudba, z níž chvílemi mrazí, přehlušuje šustění bílých sukní. Muži i ženy, ruce rozpažené a s hlavou nakloněnou jako Ukřižovaný, se v kruzích přibližují k Bohu, k Alláhovi.
Jsou to dervišové, v perštině "heldači dveří".
"Základním stavem naší existence je otáčení," napsal ve 13. století duchovní otec "řádu" dervišů, sufijský mystik Mevlana Celaleddin Rumi. Jeho stoupenci se po staletí uváděli vířením do transu, aby se přiblížili Bohu.
Řád byl sice už v 19. století rozprášen, ale v moderním Turecku se dočkal obnovení, ovšem jen za účelem folklórních představení pro turisty. "Dnes už to nemá příliš co dělat s Bohem, ale jsou to dobří tanečníci," vysvětluje průvodce Emrt Adekili.
Jeden z nejpůsobivějších rituálů islámu je tak k vidění o víkendech v dervišském "klášteře" Mevlevihanu nedaleko Galatské věže za 200 000 tureckých lir.
Obřad Sema je vyjádřením duchovní cesty k Bohu a pravdě prostřednictvím lásky. Duše se při něm zbavuje pozemských pout.
Rituálu se účastní dvanáct tanečníků (semazenů) a dvanáct hudebníků, kteří je doprovázejí, a jejich představený. Všichni jsou zahaleni do černých plášťů, které před tancem odkládají, jako alegorie zrození pravdy. Vysoký fez z velbloudí kůže na jejich hlavách symbolizuje náhrobní kámen a široká bílá sukně pohřební roucho.
Obřad je rozdělen do dvou částí. Zahajují jej tři až čtyři písně na oslavu Mohameda a dalších proroků. Pak před vlastním tancem "probouzí" semazeny k "bytí" zvuk bubnu.
Dervišové v zrychlujícím se rytmu hudby víří s malými přestávkami čtyřikrát kolem vlastní osy. Prvním tancem probouzejí pravdu poznáním. Druhým se v tranzu stávají svědky stvoření. Při třetím přecházejí do stavu lásky a spojení s Bohem. Nakonec přichází naplnění osudu a návrat do světa stvoření.
Při posledním tanci, selamu, se k tančícím dervišům připojuje i jejich šejk (představený) a zaujímá pozici v jejich středu. Představuje tak Slunce, kolem nějž krouží planety.
Obřad končí přečtením súry z Koránu a všichni tanečníci odcházejí za zvuků jásavých tónů.

JAK SE TAM DOSTAT: Cestovních kanceláře nabízejí pětidenní pobyt přibližně za 4000 Kč. Samostatné letenky se prodávají za 9000 korun a je nutné počítat s deseti dolary za vstupní vízum. Cesta Praha-Istanbul vlakem přijde na ....., pokud nejde o Orientexpress za více jak 50 000 Kč.  Za autobus se platí ..... a spoustou hodin strávených na cestě.
VSTUPNÉ: Standardní vstupné do všech hlavních památek činí v přepočtu 100 Kč (třikrát více než před pěti lety), ale větší komplexy jako palác Dolmabahce a Topkapi jsou rozdělené do dvou oddělených okruhů - každý se platí zvlášť. Většina památek a muzeí je otevřená od 8:00 do 17:00, ale některé zavírají již v 16:00.
VÝLET LODÍ: Na vyjížďky po Bosporu vyrážejí lodě z přístavu Eminonu ve starém městě třikrát denně v 10:30, 12:45 a 14:10. Lístek za šestihodinový výlet s dvouhodinovou přestávkou stojí 150 až 200 Kč.
V TAXI: Cesta z letiště do centra přijde v přepočtu přibližně na 300 Kč. Jinak je dobré se zeptat, kolik to bude stát, dopředu, taxikáři totiž rádi "bloudí" malými uličkami, zatímco taxametr běží. Turista by se měl za 200 Kč dostat v evropské části města kamkoli.
POTŘEBNÁ SLOVÍČKA:
dobrý den - günaydin
ano - evet
ne - hayir
prosím - lütfen
děkuji - mersi
DŮLEŽITÁ ADRESA: Generální konzulát České republiky - adresa: Abdi Ipekci Cad. 71, Macka, 802 12 Istanbul

Istanbul - město dvou kontinentů, klíč ke dvou mořím a světů

Istanbul - město dvou kontinentů, klíč ke dvou mořím a světů

Istanbul - město dvou kontinentů, klíč ke dvou mořím a světů

Istanbul - město dvou kontinentů, klíč ke dvou mořím a světů

Dervišové stoupají v kruzích k Bohu

Autor:




Nejčtenější

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Další z rubriky

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Dubajský Rám bude od října další atrakcí pro turisty a dominantou města....
Dubaj nemá dost. Nová zoo a 150 metrů vysoký rám mají přilákat turisty

Jedna z nejrychleji se rozvíjejících metropolí na světě, která už teď nabízí nespočet ohromujících i kuriózních atrakcí, chystá další taháky na turisty. Tím...  celý článek

Katar, Dauhá, Katařan, Katařanka
Katar láká turisty, zrušil vízovou povinnost pro 80 zemí, včetně ČR

Katar s okamžitou platností ruší vízovou povinnost pro občany 80 zemí, včetně České republiky. Oznámili to dnes zástupci katarského ministerstva vnitra,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.