Irsko: dostane se vám pod kůži

  • 61
Navštívit Irsko rozhodně stojí zato. Je fakt, že občas tady zmoknete, na úzkých silničkách vás sem tam přepadne fobie při přecházení a možná se budete v duchu ptát, kam se schovaly všechny krásné holky... Ale pak přijdou skvostné památky, příroda, pravá irská snídaně, Guinness a příjemní lidé, a vám se odsud nebude chtít zpátky domů.

Irské puby
Když vstoupíte do irského pubu, první, co vás osloví, je tma. Denní světlo sem většinou neprojde a když přece, šikovně ho zastaví matné či mřížkované sklo.

Ovšem to, co dělá irský pub opravdovou hospodou, není jen velikost a rozmanitost baru, ale především nabídka piva. Druhů je opravdu požehnaně. Šest je málo, devět je průměr a dvanáct je téměř všude. (I když jestli se všem těm různým nápojům dá říkat pivo).

Všude najdete tři tradiční irské značky - Guinness, Kilkeny, Smithwicks. Výtečný je tmavý (stout) Guinness s hustou pěnou a se zvláštním efektem po natočení (uvnitř to vře a klokotá, ale na vršku zůstává klidné). V pubu, kde zrovna není plno, ještě hustou pěnou vykreslí nějaký motiv, který se hned neztratí, ale zůstane na povrchu. Nejčastěji trojlístek (irský symbol), srdce apod.

V běžné nabídce je také světlý (lager) Harp. Nikde nechybí Heineken a Carlsberg coby zástupci starého kontinentu, ani Miller a Budweiser made in America.

O kvalitě amerického Buweiseru bych se nerad vyjadřoval, ale za vše hovoří jeden starý český vtip, na nějž jsem si při konzumaci piva častokrát vzpomněl: Sejdou se ředitelé pivovarů z Ameriky, Ruska a Čech. Američan si poručí svého "BUDA", Rus najde v nápojáku Baltiku, ale Čech si objedná oranžádu. Američan a Rus se ho ptají: proč sis nedal pivo? Když vy nepijete pivo, ani já nemusím....

Další raritou nabídky všech pubů je pivo Bulmers. Tzv. "cider" (čti sajdr). No pivo. Vyrábí se z jablek, chutná jako bublinkový mošt, ale obsahuje kolem 4% alkoholu, což v něm není skoro vůbec cítit. Ale když jich zvládnete pět nebo šest, tak si radši pojistěte toaletu...

Cena piva je všude podobná, svého Guinnesse si vychutnáte za 3.40 až 3.80 EU. Vynásobte aktuálním kurzem euro ke koruně a zjistíte, že se dnes opět neopijete. V některých (zejména v těch nejlepších pubech), naleznete dole v ledničce za barem i české lahváče. Podle svědectví několika Čechů se dá v Dublinu sehnat Plzeň, Budvar i Staropramen.

1.díl seriálu DO IRSKA ZA EURY A NA ZKUŠENOU si přečtěte ZDE

Nabídka lahvových piv je ještě širší než nabídka výše zmíněných piv točených. Od jihoafrického Castle počínaje australským Fosters konče. Vyjmenovat všechny značky je zhola nemožné...

Podobně široká je i nabídka whiskey, nebo whisky. Irové jsou ale patrioti, takže pijí svou irskou whiskey. Pojmy jako: Jameson, Paddy, Bushmills, Powers, Tullamore,  najdete v každém pubu. Irové ji bezostyšně ředí vodou či ledem, ale nezapomenou poznamenat, že ta irská je opravdu nejjemnější, neboť je destilovaná třikrát, narozdíl od pouze 2x destilované Scotch whisky.

Irská kuchyně
V Irsku se dá najíst v jakékoli restauraci či hotelu na velmi slušné úrovni. Hemží se to PiZZeriami, Chinese restauracemi, stylovými restauracemi, přičemž všude naleznete nabídku jak rybích specialit, steaků, tak speciality zahraničních kuchyní apod. Velmi populární jsou fish and chips, takže i v lepší restauraci si můžete pochutnat na svém hamburgeru. Něco jako Irish Cuisine (Irská kuchyně) prostě neexistuje.

Jediné, na co jsou Irové právem hrdí, je Irská snídaně (Irish breakfast). Pokud nakouknete do jakékoliv "snídárny", všude naleznete pěkně dozlatova opečenou slaninku, párečky, klobásky, tzv. masový pudink, bramborové placičky, míchaná či sázená vejce a jiné delikatesky. K tomu vyfasujete opečený toast s kávou či čajem a můžete snídat až do večeře (pokud vám nezaskočí).

Irské silnice
Turistické průvodce staré 3 a více let tvrdí, že silniční doprava v Irsku je v hrozném stavu. Situace se rok od roku zlepšuje a už jim opravdu nemohu dát za pravdu.

Po příjezdu do Irska jsem se účastnil silničního provozu jako chodec. A právě ti mají v Irsku největší problémy. Při přecházení totiž nelze praktikovat postup z českých silnic, kdy se nejdříve podíváte doleva, poté jednou nohou vstoupíte do vozovky a až následně zkontrolujete i stranu pravou. V Irsku by se toto počínání mohlo rovnat sebevraždě. Silnice jsou proklatě úzké a především se jezdí nalevo. Nejlepší je rozhlédnout se na všechny strany tak 5x a poté na nic nehledět a utíkat napříč vozovkou, jak nejrychleji to jen jde.

Pokud se v Irsku dostanete i k řízení automobilu tak kromě faktu, že jezdíte pořád jakoby v protisměru, dbejte i na to, že chodník je v určitých případech vozovkou. Řidiči MHD a nákladních automobilů totiž počítají s tím, že pokud předjíždějí pomalého cyklistu, auta v protisměru zkrátka vyjedou na chodník a tam čekají, až je minou. Řidiči zvyklí na úzkost irských silnic se tomu prostě přizpůsobili po svém.

Irské počasí
Sami Irové tvrdí: Každý člověk si může být jist dvěma věcmi: Že brzy umře a že v Irsku bude pršet. A bohužel je tomu tak. Ráno se rozhlédnete po obloze a řeknete si: To bude dnes leháro! O 20 minut později vás skropí takový slejvák na cestě do práce, že brzy pochopíte, kam se s prognózami o počasí v Irsku máte vydat. Marně si vzpomínám na den, kdy by v Irsku alespoň jednou za den nesprchlo. Přeháňky jsou sice krátké, ale vydatné.

Krásný příklad se mi stal, když jsem šel na poštu pro známky. Když jsem vcházel, nebe bylo modré, slunko svítilo s nebývalou intenzitou, jen škoda, že vcházím do takové temné budovy jakou pošta na O´Connely Street bezesporu je, pomyslel jsem si. Po deseti minutách jsem se vracel stejným východem zpět a naskytl se mně nebývalý obrázek. Zmáčení turisté všude kolem, ulice plné vody, mokrá auta, no zkrátka všechno. Ovšem nebe bylo modré, slunko svítilo s nebývalou intenzitou... 

Tak to zkrátka v Irsku chodí. Teploty v létě zřídkakdy okupují hranici 25°C. Tričko, mikina a lehká bunda jsou normálním letním oblečením.

Irové a Irky
Irové jsou velmi příjemný národ. Pokud do někoho na ulici omylem strčíte, hned se vám za to omluví, děkují za všechno a všude, nešetří extrémními dodatky jako např: "brilliant!" "perfect!" "great!" "precious!" "delicious!" "thanks a milion" "thanks a lot!" zkrátka máte pocit, jakobyste právě Irovi splnili jeho životní přání,  zatímco mu jen podáváte pero, jež mu upadlo na zem.

Jsou velmi fixovaní na své potomstvo, takže nezvyšujte hlas na irské děti, natož abyste na ně vztáhli ruku! Jinak večer chodí do hospody jako my, většinou se na to pěkně obléknou, neboť do mnoha irských pubů vás v teniskách a šusťákách zkrátka nepustí.

Irky jsou zase pyšné na svůj vzhled, ať už vypadají jakkoli. Neostýchají se nosit krátká trička, i když jsou jejich tvary povětšinou kypré a plné.

Nechci se vyjadřovat o kráse irského něžného pohlaví, ale ne nadarmo se říká: Co Čech, to pěkná slečna. V Irsku zkrátka na žádnou Krasomilu nenarazíte. Pokud uzříte třeba za volantem auta sympatickou děvu, mnohdy zjistíte, že jde o ženu zcela odlišné národnosti než je SPZ auta. Místní muži zkrátka zjistili, že "doma marně klasy sklízet", a tak se neostýchají oslovovat zadané i nezadané turistky, jimiž se to v Dublinu jenom hemží.

Irská příroda a památky
Pokud byste čekali, že hlavní město bude reprezentativním centrem státu, kterému náleží, v Irsku tomu tak není. Památky Dublinu máte projeté za jedno dopoledne. Přísnější měřítko snese jen prohlídka budov Trinity College, pivovaru GUINNESS s prosklenou vyhlídkou v nejvyšším patře a Jameson distillery s expozicí výroby irish whiskey s nechybějící ochutnávkou. Nenavštěvovat tyto dvě atrakce po sobě!

Doporučuji spíše navštívit univerzitní město Galway na západním pobřeží.

Dalšími atrakcemi v Irsku je hrad "Rock of Cashel" poblíž Limericku a také hrobka v irském údolí králů, jenž je starší než egyptské pyramidy - tzv. "Newgrange" asi 50km severně od Dublinu.

Ovšem irská příroda je nezapomenutelná. Určitě navštivte národní přírodní rezervaci Connemara poblíž už zmíněného Galway, dále poloostrov Dingle na jihozápadním cípu Irska, Cliffs of Moher - tzv.Moherské útesy strmě vystupující  přímo z moře, pohádkovou krajina v okolí Wicklow mountains s vodopády a jezírky. Tyto skvosty nejdou popsat slovy a proto se o to ani nesnažím.

Přímořské městečko Bray, dnes vlastně považováno za jižní předměstí Dublinu. Jakási vstupní brána do státu Wicklow.

Christ Church Cathedral v Dublinu

Bray - jižní cíp Dublinu

Hlavní pošta v Dublinu

Temple Bar ve stejnojmenné proslulé čtvrti v centru Dublinu, plné hospůdek, pivnic a barů

Cliffs of Moher - Moherské útesy, jeden z nejznámějších přírodních skvostů Irska ležící 8km jižně od Doolinu

Cliffs of Moher - Moherské útesy. Jeden z nejznámějších přírodních skvostů Irska, leží v jihozápadní části země asi 8m jižně od Doolinu. Útesy jsou až 300 metrů vysoké.

Glendalough - bývalé středověké klášterní město ležící asi 50km jižně od Dublinu. (Založeno bylo už koncem 6.století.) Dovnitř se vstupuje jedinou dochovanou klášterní branou v celém Irsku. Nejviditelnější dominantou místa je více než 30 metrů vysoká kruhová věž. V okolí se nachází řada zašlých náhrobních kamenů a keltských křížů.

Poloostrov Howth ležící asi 7km jižně od Dublinu. Místo je proslulé mimo jiné tím, že je tady k vidění spousta tuleňů.

Překrásné zámecké zahrady Powerscourt v hrabství Wicklow jižně od Dublinu

Japonská část zámeckých zahrad Powerscourt v hrabství Wicklow jižně od Dublinu