Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Invaze medúz: za záhadou stojí člověk...

  11:17aktualizováno  11:42
Desetitisíce turistů již v letošní sezoně požahaly medúzy při koupání či potápění ve Středozemním moři. Některé španělské pláže jsou kvůli tomu uzavřeny. Medúzy okupují i pláže sicilské a pobřeží plné žahavců hlásí též pevninská Itálie od Janova na severu až po letoviska pod Římem. Invaze medúz zasáhla i africké břehy.

Na četných plážích zavedly úřady dokonce nový varovný systém: kromě červených a černých vlajek, které tradičně upozorňují na rozbouřené moře a zákaz koupání, teď před nebezpečnými živočichy varují vlajky s modrou medúzou na bílém pozadí.

Již počátkem července upozorňoval španělský mořský biolog Damia Jume z Institutu pro středomořská studia na Mallorce, že pozoroval mělčiny plné medúz u menších ostrovů v okolí Mallorky.

Výzkumná organizace Oceana poté vyslala průzkumnou loď podél španělského pobřeží - a konstatovala, že nastala medúzí invaze. V některých pobřežních oblastech Španělska napočítali biologové více než deset medúz na metru čtverečním.

"Kam jsme se podívali, byly medúzy," řekl listu Independent Ricardo Aquilar, který se plavby zúčastnil. Podle výzkumníků převažoval druh talířovka svítivá (Pelagia noctiluca), v menším množství měchýřovka portugalská (Physalia physalis).

Talířovka svítivá je malá, nejvýš deseticentimetrová medúza s fialovými tečkami na zvonovitém těle, která, jak napovídá její název, umí světélkovat. Zatímco většina druhů medúz prochází za život stadiem přisedlého polypa i volně plovoucí medúzy, u talířovky "usedlé" stadium chybí a medúzy vznikají přímo z plovoucích larev. Žijí v koloniích a živí se planktonem nebo drobnými rybkami.



Medúza - ilustrační foto

To, čím je medúza tak nepříjemná, jsou žahavé buňky na povrchu zvonu a zejména chapadel. Dotek žahavého orgánu talířovky způsobí okamžitou bodavou bolest. Na kůži naskočí pupínky a intenzivní žahnutí může zanechat na kůži trvalou jizvu. Požahání je velmi nepříjemné. Může člověku způsobit bolestivé popálení, otoky, pálení, alergické reakce. Životu nebezpečné však není. Jen zcela výjimečně může skončit setkání s tímto žahavcem ztrátou vědomí, ale většina případů tak těžký průběh nemá.

Ubývá nepřátel

Medúzy tráví většinu života na otevřeném moři, protože tam bývá slanější a teplejší voda, avšak někdy jim začnou vyhovovat i místa při pobřeží. "Důvod pro přemnožení medúz může být dvojí: teplejší moře a nadměrný rybolov," vysvětluje zoolog Jan Andreska z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Ideální příležitost pro přemnožení těchto tvorů vytváří spojení horkého léta s úbytkem jejich přirozených nepřítel. Těmi jsou pro medúzy především tuňáci, mečouni, makrely a mořské želvy, hlavně kožatky. Početnost těchto velkých druhů ryb se snižuje, jak pozorují biologové s obavami řadu let, a některým hrozí kvůli stále dokonalejším metodám lovu vyhubení.

Francesc Peters z Instituto del Ciencias del Mar v Barceloně pak v BBC zmiňuje ještě další důvod pro přemnožení medúz: pobřežní vody jsou slanější než obvykle, neboť horké počasí snížilo přítok sladké vody z řek. Slanější pobřežní voda zároveň odrazuje přirozené sladkovodní konkurenty medúz, což také přivádí nepříjemné žahavce blíže k pobřeží.

Je tu ještě další důvod, kteří odborníci na mořské ekosystémy zmiňují: odpadní vody přinášejí do moře fosfáty a nitráty, tedy látky, které jsou obsažené v pracích prášcích stejně jako prostředcích používaných v zemědělství.

Takto "obohacené" vody jsou příznivé pro růst řas a planktonu, které jsou zase potravou pro některé druhy medúz (toto znečištění ostatně vede v některých sezonách i k přemnožení toxických řas). Medúzy jako velcí žrouti malých rybek mohou odstartovat ještě další pohromu: některé drobné druhy mohou být zcela zdecimovány. Italští vědci z univerzity v Palermu každopádně na podzim zahajují na toto téma výzkum.



Medúza - ilustrační foto

Pohromě neunikl ani sever

Žahavá kalamita se netýká jen moře Středozemního: před týdnem se podle BBC neobvyklé množství medúz objevilo i na pobřeží severního Irska. Jedná se rovněž o talířovku, druh Cyanea capillata, což je největší medúza, se kterou se lze v chladných evropských mořích setkat.

Obvyklá velikost těchto žlutavě či červeně zbavených medúz se pohybuje okolo třiceti centimetrů v průměru, ale podle internetových Stran potápěčských (www.stranypotapecske. cz) měli největší známí jedinci zvon o průměru až dva metry a chapadla dlouhá přes třicet metrů. Je to jedna z nejžahavějších medúz: může způsobit puchýře, křeče a při intenzivním požahání i problémy s dýcháním nebo srdeční činností.

S letošní pohromou ekologové opět varují: globální oteplování nahrává tomu, aby se podobné kalamity opakovaly i v následujících letech. Jiní experti zase připomínají, že invaze medúz do oblíbených přímořských letovisek by měla být dalším upozorněním na bezohledný rybolov a narušování přirozených ekosystémů.

 

Medúza

Medúza

Typ medúzy, která žije ve Středozemním moři

Medúza

Autoři:




Nejčtenější

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Tanečník ze Sepiku je připravený na kulturní show v Madangu.
My máme hodinky, oni mají čas. Co udělají mobily s Papuánci?

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

Další z rubriky

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Cestou necestou
Puchýře jako dvacka a klopýtání v dešti, to je slavný dánský pochod

Tři dny intenzivní chůze napříč dánským ostrovem Fyn spolu s dalšími 850 nadšenci pěší turistiky, tak vypadá akce nazvaná Fjällräven Classic Denmark. Treku...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.