ROZHOVOR na rádiu Classic FM (98,7 a 101,8) u příležitosti Státního svátku Italské republiky 25. dubna

Ve studiu Classic FM hovořili velvyslanec Italské republiky v České republice pan Giorgio Radicati a ředitelka programu rádia Classic FM Martina Klausová

1/ Vážený pane velvyslanče, mohl byste našim posluchačům říci něco o tom, jak se dnešní Den slaví v Itálii?

Dvacátý pátý duben je pro Itálii, tak jako pro velkou část evropských zemí, velmi významný den, protože si připomínáme událost, která se zapsala do dějin Evropy – totiž osvobození od pět let trvající hrůzné války, která měla na svědomí miliony a miliony mrtvých.

V tento den se v Itálii scházejí na ulicích nejrůznější asociace, vládní instituce i občané, mávají trikolorami, italskou vlajkou, a oslavují nejrůznějším způsobem tuto událost. A v každém z těchto lidí a institucí, které oslavují na náměstích a na ulicích tuto událost, nepochybně žije naděje, že se hrůzy války již nikdy nevrátí a že osvobození 25. dubna roku 1945 je osvobozením nejen na určitou dobu, ale že je to osvobození od války a od válečných hrůz navždycky.

2/ Česká republika se v loňském roce stala členem Evropské unie. Mělo to nějaký dopad na vzájemné vztahy mezi našimi národy?  (Pokud ano, jaký)

Vstup České republiky do Evropské unie je velmi významnou událostí.  Je tomu tak proto, že Česká republika vždy tíhla k Evropě, a to i v temných dobách komunismu. Řekl bych tedy, že prvního května roku 2004, tedy před rokem, Česká republika mohla završit své přání, které cítil každý občan, ať už vědomě či podvědomě, tedy přání být plně součástí Evropy.

Po prvním květnu vstoupilo do Evropské unie dalších devět zemí. Máme tu tedy Evropskou unii rozšířenou na 25 zemí. Znamená to více problémů, ale snad i větší naději na lepší budoucnost, protože evropská integrace znamená více bezpečnosti, více blahobytu a více důvěry v naše schopnosti.

3/ V čem, z pohledu Itala, si myslíte, že český národ obohatil nejvíce evropskou kulturu?

Na tuto otázku je snadná odpověďˇ. V této části Evropy se vytvořila v průběhu staletí  obrovská kultura. Z Prahy, města nacházejícího se ve středu Evropy, se tato kultura, založená na literatuře, umění a svobodném myšlení, paprskovitě šířila na východ stejně jako na západ, na sever či na jih.

A já mám dojem, že právě proto, že má v sobě Praha tyto evropské inklinace a právě proto, že Praha byla velkou metropolí kultury, mohla by získat v blízké budoucnosti daleko širší kulturní dimenzi než jen rozměr jednoho města a jedné země. Praha by se mohla stát referenčním místem pro celou Evropu, kde by mohl být vytvořen například mezinárodní institut nebo organizace jakou je UNESCO v Paříži, tedy velká mezinárodní instituce pro evropskou kulturu se sídlem v Praze. Podle mého názoru by to byla optimální volba.

4/ Co pro Vás osobně znamená poslouchání klasické hudby?

Klasickou hudbu bych nazval potravou ducha, potravou intelektu potravou pro nás všechny, neboť je univerzálním poselstvím. Je to poselství, které je snadno pochopitelné, poselství, které do našeho nitra přináší pokoj, harmonii a nezměrnou blaženost.

                     -----------------------------------------------------------------------    

PARTNEREM PROJEKTU JE: