Mýty a skutečnost
Kdo byl slavný terchovský rodák Juraj Jánošík? Dobrák od kosti, který bohatým bral a chudým dával anebo prachobyčejný pašerák, lupič a lapka? Kromě roku narození 1688 se toho o něm mnoho seriózního neví. Každopádně je jisté, že lidové pověsti Jánošíkovi přidaly mnoho kladných bodů, než by si skutečnost zasloužila.
Podle dobových zpráv byl Jánošík mezi prostým lidem skutečně populární a občas i štědrý, na druhou stranu však bral především neopatrným a bezbranným, což v praxi zpravidla nebyli ti nejbohatší. Jednodušší bylo vydrancovat dům běžného vesnického sedláka nebo obyčejného kupce, než sídlo bohaté šlechty, která si mohla dovolit účinně se bránit.
Více o životě Juraja Jánošíka se můžete dozvědět přímo v Terchové, kde jsou kromě dokumentů vztahujících se k životu slavného zbojníka vystavené i listiny a materiály k dějinám obce a lidovým zvykům. Z exponátů upoutá pozornost např. dereš – dobový mučící nástroj používaný při výsleších chycených zbojníků.
Zbojnický chodník
Terchová sloužila Jánošíkově družině svého času jako jedna ze zbojnických základen. V obci měli Jánošíkovi "horní chlapci" své tajné zpravodaje, kteří dávali vhodné tipy. Také se u nich přechovávaly nakradené věci, které se postupně a opatrně rozprodávaly. Zbojníci samotní se měli podle legend schovávat v okolních horách, kam vedly tajné stezky.
Chcete-li se vžít do zbojnické kůže a přitom vidět překrásná a ne všemi turisty objevená zákoutí národního parku Malá Fatra, pak se vydejte z Terchové na vycházku Zbojnickým chodníkem. Jeho začátek najdete v soutěsce Tiesňavy, kudy vede asfaltová silnice do Vrátné doliny.
Modře značený Zbojnický chodník stoupá strmě vzhůru mezi pitoreskními tvary okolních vápencových skalisek. Odkrývají se z něho zajímavé pohledy na dvojhrbou Ťavu (česky velbloud) i modlícího se Mnícha – patrona Vrátné doliny. Občas se vyskytují i technické pomůcky jako železné řetězy a umělé stupy. Asi po třech kilometrech Zbojnický chodník narazí na žlutou značku, po níž lze vystoupit na skalnatý vrchol Sokolie (1170 m) s hezkým rozhledem.
Bohužel, další část Zbojnického chodníku je v současné době nepřístupná, pokračování modré značky bylo z důvodu nadměrné eroze zrušeno. Trasa sestupovala do suché vápencové rokle Obšívanka ozdobené mohutnými skalními věžemi a odtud pokračovala do osady Vyšné Kamence, asi dva kilometry před Terchovou ve směru od Žiliny.
Jánošíkovy diery
Po slavném terchovském zbojníkovi jsou pojmenovány také nejkrásnější rokle Malé Fatry – Jánošíkovy diery. Jedná se o vápencové kaňony s vodopády a kaskádami, vytvořené horskými bystřinami, které stékají z úbočí Velkého a Malého Rozutce. Jejich průchod patří k předním turistickým magnetům Vrátné doliny.
Jánošíkovy diery se dělí na tři části – Dolné, Nové a Horné. Dolné diery jsou nejsnáze přístupné z osady Biely potok, jenž je součástí Terchové. Modrá značka vás od parkoviště u hotelu přivede asi po jednom kilometru do velmi úzké soutěsky, kterou stezka překonává pomocí visutých lávek. Potok se v těchto místech zužuje na několik desítek centimetrů a zařezává se do skály. Za povšimnutí stojí četné výmoly a vany, odborně zvané obří hrnce.
U hrdla soutěsky se potok větví a můžete si vybrat dvě varianty: vlevo vede žlutá značka do krátkých, ale turisticky velmi vděčných Nových dier (četné vodopády, lávky a žebříky), rovně pokračují Dolné diery, které se však již poněkud rozšiřují a úchvatných míst v nich ubývá. Obě trasy se opět spojují u bývalé salaše Podžiar (v sezóně možnost občerstvení), nad níž začínají Horné diery. Ty jsou poměrně dlouhé a bohaté na relativně vysoké vodopády, které se zde překonávají opět pomocí žebříků.
|
Muzejní expozice Jánošík a Terchová OTEVŘENO KONTAKT |
Terchovské osady
Obec Terchová není jenom ucelená dědina, přes kterou se jezdí do Vrátné doliny, ale patří k ní i desítky malých osad, roztroušených směrem na sever v okolních kopcích. Terchovské osady jsou na rozdíl od Vrátné doliny běžným turistům prakticky neznámé, přestože právě zde lze nalézt neopakovatelná krajinná zákoutí.
Překrásné jsou odtud především pohledy na protilehlou Malou Fatru s majestátním Velkým a Malým Rozsutcem, na mnoha místech tu narazíte též na tradiční zemědělský život, úzká kamenitá políčka obdělávaná koněm a dřevěnou lidovou architekturu. Bohužel, dnešní doba životu v tomto bohem zapomenutém kraji příliš nepřeje, osady stárnou, postupně se vylidňují a zanikají.
V některé z terchovských osad se narodil i zbojník Juraj Jánošík. Možná to bylo právě v osadě Jánošíkovci, do níž vás zavede zelená turistická značka z terchovské části Biely potok.
|
Jak se tam dostat Do Terchové vede silnice ze Žiliny. Pokud byste jeli z východu směrem od Košic, můžete si cestu do Terchové zkrátit placeným přívozem (kompou) přes Váh ve Strečně. Z veřejné dopravy připadá v úvahu pouze autobus, spoje odjíždějí poměrně často ze Žiliny. Autobusové nádraží v Žilině se nachází nedaleko hlavního vlakového nádraží. |
 Žebříky a lávky v Nových dierách |
 Průchod Novými Dierami |
 Nejvyšší vodopád v Horných Dierách |
