Dnes leží celé čtvrti v rozvalinách a v noci v nich vládnou smečky polodivokých psů.
Elektřinu lidé zapínají jen občas. Po ulicích se vleče pár prastarých vraků, kárky tažené velbloudy uhýbají z cesty náklaďákům obsazeným talibanskými válečníky v černých turbanech. Místo dívek v minisukních se od hlavy až k patě zahalené ženy v
temných hábitech vyděšeně šourají při zdech a obvykle natahují ruku po žebrotě.
Kábul leží v nadmořské výšce asi 1800 metrů a je tak jedním z nejvýše položených hlavních měst na světě. |
potravinářské a dřevařské výrobě. Kábulská univerzita, uzavřená v roce 1992, bývala v 70. a 80. letech nejslavnější v regionu.
Hlavním městem Afghánistánu je Kábul od roku 1773. Předtím zažilo město největší rozkvět v 16. století, kdy bylo několik let hlavním městem říše Velkých Mughalů. V 19. století se Kábul stal objektem perské, ruské a britské rivality kvůli své strategické poloze. Probíhá jím totiž stezka, která spojuje Afghánistán s
Pákistánem a Indií a která se stala dějištěm několika krvavých bitev. Například v roce 1842 na ní padlo 16.000 britských a indických vojáků bojujících s místními Afghánci.
Od poloviny 20. století se Kábul začal měnit v průmyslové středisko. Od roku 1979 byl okupován sovětských vojsky a v letech 1992 až 1996 zažil nejhorší občanskou válku ve své historii. Od září 1996 je miliónová afghánská metropole v rukou vládních ultraortodoxních islamistů z Talibanu, jehož mocenská struktura však údajně nesídlí v Kábulu, ale v Kandaháru.