Další příjemné zjištění: ze středu Čech se do národního parku Góry Stolowe v Kladsku autem dá dojet za jediný den. Ideálním výchozím bodem pro jejich návštěvu je Machov, poslední vesnice před česko - polskou hranicí, klidné místo, o němž si možná nechávají zdát ti, kteří chtějí uniknout od ruchu městského života. Na podzim mají chaty zabedněná okna a hlavní událostí nedělního dopoledne je mše, při níž znějí z barokního kostela zpěv a varhany. Do hor otamtud vede modrá značka. Zatímco například v Německu je turistické značení značně nepřehledné a matoucí, v Polsku nemějte obavy. Barevné trasy souhlasí bez výjimek s mapou a jsou vlastně stejné, jako u nás. Jediný rozdíl je v rozcestníkách, vypadají jako dřevěné šipky a některé z nich jsou téměř nečitelné.
Cyklista, který projede za Machovem přes státní hranici, pasovou ani celní kontrolou neprojde. Hranice totiž v těch místech vypadá jako opuštěná dřevěná budka, kovová závora a několik cedulí. Z kopce, který začíná hned za ní, budou mít radost všichni, kteří rádi poslouchají, jak jim tluče srdce a pulsuje krev ve spáncích. Měří asi dva kilometry a dá se jet pohodlně i na silničním kole, cesta lesem je vyasfaltovaná. Dovede vás do vesničky Karlow, která leží pod nejvyšší horou Gór Stolowych, Hejšovinou. Měří 919 metrů a je to největší pískovcová hora v Polsku. Hejšovina (polsky Szczeliniec Wielki) je masiv, který vás o své příbuznosti s dramatickými siluetami amerických stolových hor nenechá vůbec pochybovat. Je to opravdu plochá tabule, kterou ohraničují strmé skalní stěny. Obvykle v nich visí horolezci, kteří vypadají z dálky jako malí barevní brouci. Ti ale vědí jen málo o rozlehlosti a kráse okolních lesů. Roste v nich kapradí vyšší než dospělý člověk a stromy, které jsou od kořenů po korunu porostlé choroši, které připomínají malé a velké talíře.
| Historie parku: |
| Národní park Góry Stolowe byl zřízen rozhodnutím Rady ministrů Polské republiky v roce 1993 na ploše 63 čtverečních kilometrů. Administrativně spadá pod valbiřské vojvodství. Charakteristický tvar nejvyšších vrcholů připomínajících stůl byl motivem k polskému pojmenování hor. Vznikly sedimentací na dně mělkého křídového moře v období před asi sto padesáti až sto sedmdesáti miliony let. Skládají se z různě tvrdých vodorovných vrstev horniny, takže zvětrávání a tepelné změny daly vzniknout skálám, které mají zvláštní tvary, skalním útesům, hřibům a štěrbinám. Podobná unikátní geologická stavba s bohatstvím skalních forem není na Zemi častá. Mimo střední Evropu se objevuje ještě například v Africe nebo v Kanadě. Ve Stolových horách je hlavním důvodem pro zákonnou ochranu území. |
Karlow má přes léto charakter malého turistického střediska a typickými návštěvníky je polská rodina, která si v neděli vyrazí na výlet do přírody. Když ale prázdniny skončí, je tam klid. Stánky, kde se prodávají upomínkové předměty; hlavně obroušené polodrahokamy, korálky a dřevěné fafjky, jsou ještě otevřené, nemají ale velké tržby. "Teď tady není problém sehnat ubytování. Většina lidí tu chce bydlet přes léto. Není třeba ani telefonovat," říká prodavačka v potravinách v centru městečka, kam lidé rádi chodí pro velké sladké croissanty z listového těsta a pro pohledy. Na zápraží malé kavárny, kterou zapadalo žluté listí, stojí ramenatý kluk oblečený do severského svetru. Je to majitel podniku, zrovna nemá co dělat, a tak nastavuje tvář záři odpoledního sluníčka. Později odpoledne sedí s kamarády pod stromy, povídají si a popíjejí.
Hory ale nejsou prázdné. Na mnoha místech lze potkat Poláky, kteří přijeli z okolí autem a teď piknikují na dřevěných stolcích a lavičkách nebo se jen tak procházejí po lese. Čechů je překvapivě málo. Rodiny s dětmi láká nenáročný výlet na Hejšovinu: zaparkují v Karlově a vystoupí po kamenných schodech až na vrchol, kde je chata s občerstvením a několik vyhlídek. Z té hlavní jsou vidět v mlžném oparu obrysy hřbetů Krkonoš a Broumovsko. Malá blonďatá holčička hází polské kovové mince do žlutého dalekohledu. "Tak co vidíš," ptá se jí polsky tatínek. "Nic, jen mlhu," otáčí hlavu dítě a míří dalekohledem někam nad obzor. Čtyři zloté stojí vstup do skalního bludiště a na další vyhlídky. V bludišti se zabloudit sice nedá, všude vedou dřevěné chodníčky, můžete si ale zase zaviklat s šestnáctitunovým viklanem, kamenem, který má tvar lodi a je nestabilní. Cyklista, který se chce podívat na vrchol stolové hory Hejšovina, nemá šanci vzít tam svoje kolo s sebou. Musí ho buďto nechat zamčené bez dohledu pod stezkou nahoru nebo přesvědčit jednoho z kamarádů, aby u kol počkal. Cesta nahoru a dolů pěšky trvá méně než půl hodiny.
| Pověst o soše Sibylly, jak jí zachytila Božena Němcová v Babičce: |
| ...Babička, ukazujíc přes Hejšovinu, říkala dětem: "Tam znám každou stezku, tam v těch horách leží Kladsko, kde se vaše matka narodila, tam jsou Vambeřice a Varta, tam v těch krajinách jsem strávila několik šťastných let." Zamyslila se, ale Barunka ji vytrhla otázkou: "Tam ve Vartě sedí ta Sibylla na mramorovém koni, viďte?" "Povídá se, že u Varty na jednom vrchu. Sedí prý na mramorovém koni, sama též z mramoru vytesána, a drží ruku zdviženou k nebesům. Až se celá do země propadne, že nebude vidět ani konce prstů, pak se její proroctví vyplní. Můj otec vyprávěl, že jí viděl a to že byl již kůň po prsa v zemi," odpověděla babička.... |
Z Karlowa pod Hejšovinou vede další asfaltová cesta do oblasti skalních hřibů. Ačkoli turistický průvodce mluví o "pohádkové krajině obrovských skalních hřibů", pravdou je, že tyto útvary rozeseté po lese a po loukách působí spíše legračně. Nepotkáváte je totiž jen v místech, kde jsou nakreslené na mapě, ale úplně všude. Jedete rychlý sjezd po kořenech a kamenech, máte plné ruce práce s řízením kola a najednou málem nabouráte do malé skály, která vypadá jako kdyby ji někdo vymodeloval. A kousek výš v lese stojí další, větší, porostlá tmavě zeleným mechem. Všichni jim říkají hřiby, ale vypadají spíš jako hlízy houby hadovky, některé zase jako bedly. A další nepřipomínají vůbec nic, co jste kdy viděli a marně vymýšlíte, jak byste skálu pojmenovali.
Další tipy na výlety v Górach Stolowych a okolí:
- broumovské stěny: skalní město, které se svou geologickou stavbou i morfologií podobá skalám v Górách Stolowych
- Broumov: dominantou širokého okolí je benediktinský klášter, který byl založen už v polovině 13.století, nyní je v něm mimo jiné muzeum Broumovska.
- Vambeřice (Wambierzyce): poutní místo s kostelem Navštívení Panny Marie, který ukrývá podle pověsti zázračnou sošku Panny Marie Vambeřické
- Bludné skály (Bledne skaly): skalní město podobné tomu na vrcholu Hejšoviny, dá se ale navštívit na kole
Doporučené vybavení:
rukavice, oblečení pro nenadálé změny počasí. Výlet do Gór stolowych není náročný, zvládnou ho i rodiče s většími dětmi. Napříč národním parkem se dá projet i na silničním kole, horské není podmínkou. Ti, kteří budou jezdit po turistických cestách, potřebují přilbu.
Může se hodit (nouzová volání v Polsku):
999 - záchranka
998 - hasiči
997 - policie
Orientaní přehled cen:
Chata na vrcholu Hejšoviny: káva 3 zloté, horká čokoláda 3 zloté, gulášová polévka 3 zloté, bramborák s cibulí a se šunkou 4 zloté, půllitrová limonáda 5 zlotých,
Smíšené zboží v Karlově: pohledy za 1 zlotý, známka do České republiky stojí méně než jeden zlotý
 Skály na vrcholu Hejšoviny. |
 Mamut - dominanta Stolových hor. |
 Kachní rodina, skály na Hejšovině. |
