Neznámé pohoří na severovýchodě Čech
Že existují Krušné, Orlické nebo Novohradské hory, to ví jistě skoro každý český občan. Vraní hory však zná pouze opravdová hrstka zasvěcených.
Není se ani čemu divit – kdybyste totiž tohle "minipohoří" chtěli najít v atlase nebo nějaké nástěnné mapě, asi by se vám to nepodařilo. Pojem Vraní hory totiž není geograficky správný a používá se pouze v laickém jazyku turistické veřejnosti. Setkáte se s ním proto jenom v podrobných turistických mapách nebo v regionálních průvodcích.
Vraní hory jsou součástí členité a geomorfologicky velmi pestré Broumovské vrchoviny, která vyplňuje rozsáhlé území východně od Krkonoš kolem klikatící se česko-polské hranice. Její mnohem známější partií jsou například Teplicko-adršpašské skály. Zapomenuté Vraní hory jsou však zase nejvyšší – kopec Královecký Špičák (881 m) představuje nejenom nejvyšší kótu Vraních hor, ale i celé Broumovské vrchoviny.
|
Fotky si prohlédněte ZDE |
|
|
Vrány namísto krkavců
Nevelký, sotva osmikilometrový masiv Vraních upoutá každého svými velmi příkrými svahy a celkovým převýšením (okolo 400 m). Vypíná se na Trutnovsku východně od Žacléře naproti Krkonoším a svou větší, ale nižší částí pokračuje do Polska pod názvem Góry Krucze.
Zajímavostí přitom je, že vrány v těchto zalesněných a místy i skálami ozdobených kopcích žily asi sotva, spíše by to měli být krkavci. Polština i němčina má pro oba tyto černé opeřence jednotný název (kruk resp. der Rabe), a tak český název hor představuje patrně drobný překladatelský omyl.
Další zajímavostí jsou načervenalé, křemenem bohaté a vulkanické horniny, které budují celý horský masiv. Jedná se o pozůstatek prvohorní vulkanické činnosti, avšak s podobou někdejší sopky už dnešní kopce nemají pranic společného. Tvrdý kámen je žádaným stavebním materiálem a těží se v několika velkých lomech poblíž Královce, které poněkud znehodnocují celkově zachovalý přírodní ráz oblasti.
|
|
Po značkách i bez nich
Vraní hory lákají návštěvníky především jako ideální vyhlídka na hřebeny Krkonoš, které jsou vzdáleny vzdušnou čarou pouhých 10 až 20 kilometrů.
Pověstná je v tomto směru nejvyšší kupole Královeckého Špičáku (881 m), na kterou vede odbočka z desetikilometrové značené trasy – jediné v celém horském masivu. Tato modrá značka vychází z obce Bernartice a poněkud nelogickými zákrutami "prošněruje" větší část Vraních hor, aby posléze sestoupila do pohraničního Královce.
Nutno však uvést, že trasa prochází v celé své délce zajímavými přírodními partiemi, zachovalými listnatými lesy a z mnoha míst se otevírají neobvyklé pohledy do krajiny, především na Krkonoše.
Řada pozoruhodných lokalit se nachází také stranou turistických značek. Hezká je například Čertova rokle nad vesnicí Bečkov, ozdobená ryolitovými skalisky, z nichž největší pozornost zasluhuje skalní jehla v levém svahu. Pod Bečkovským vrchem se ve skalní stěně zase nachází neobvykle silný pramen, připomínající krasovou vyvěračku ve vápencové jeskynní oblasti.
|
|
Na skok u severních sousedů
Hezké krajinné partie nabízí také polská část Vraních hor (Góry Krucze), jež je z našeho území dobře dostupná přes hraniční přechod Královec – Lubawka. Lákavá je například zeleně značená polsko-česká hřebenovka.
Navštěvovanější a krajinářsky pestřejší je však okolí městečka Lubawka. Modrá značka odtud směřuje k přírodní rezervaci Kruczy Kamieň s vzácnými rostlinami a živočichy, která zahrnuje i soustavu skalních útvarů nazvaných Krucze skaly.
|
Může se hodit ZAJÍMAVOSTI V OKOLÍ Žacléř – východisko do východních Krkonoš s celoročně přístupným muzeem, možnost exkurze do bývalých černouhelných dolů. Růžový palouček – památné místo při hranici s Polskem, kde Jan Amos Komenský navždy opustil vlast. Stachelberg – největší československá dělostřelecká tvrz vybudovaná před druhou světovou válkou. O víkendech od května do září možnost prohlídky. Poříčí u Trutnova – u nás unikátní mimoúrovňové křížení dvou různě starých železničních mostů, technická památka. JAK SE TAM DOSTAT Východiskem do Vraních hor jsou dvě obce – Bernartice a pohraniční Královec. Dostanete se do nich z Trutnova a to buď autobusem nebo vlakem. Vlakové spoje však jezdí pouze o víkendech. K toulkám Vraními horami mimo značenou trasu můžete využít jako výchozí místo také dnes již výhradně rekreační vesnici Bečkov, kam však nejezdí vůbec nic. Pokud byste chtěli zavítat do polské části, je dobré mít k dispozici automobil, jinak musíte počítat s několika nezáživnými kilometry po asfaltu z Královce k hraničnímu přechodu, případně až do Lubawky. Podhůřím Vraních hor vede řada značených cyklostezek, hřebenové partie však pro cykloturistiku vhodné nejsou. MAPY 1 : 50 000 SHOCart č.25, Broumovsko, Adršpach UBYTOVÁNÍ Penzion Zátiší, Bečkov – tel.: 499 879 138, 466 415 794, mail: zatisi.becko@volny.cz, www.zatisi-beckov.unas.cz |
