"Česko sice není jeskyňářská velmoc, ale máme velmi slušnou tradici, hlavně díky postavě profesora Karla Absolona," říká doktor Jaroslav Hromas z Agentury ochrany přírody a krajiny. Právě tato organizace všechny zpřístupněné jeskyně spravuje.
Nově otevřeno na Pálavě
Nejnověji zve zájemce na prohlídku jeskyně Na Turoldu v oblasti Pálavy. Ta byla otevřena letos. "Od našich ostatních jeskyní se liší. Je v druhohorních vápencích, které se staly krasovými pravděpodobně vlivem termálních pramenů. Proto její výzdoba vypadá jako z mořských korálů. V některých dutinkách jsou krystalky kalcitu, které se při osvětlení krásně třpytí."
Na Jaroslavu Hromasovi je na první pohled vidět, že má jeskyně prostě rád. I když se coby vědec vyjadřuje náležitě odborně, dokáže ve spojení s dírou v zemi použít i slovo roztomilá. "Roztomilá je třeba Chýnovská jeskyně. Tam jsou nádherné tvary a barvy. Kotlíky, jámy a dutiny ve stropě a mramorové pruhování."
A která z jeskyní je podle něj tou nejhezčí? "Pro mě Javoříčská jeskyně. V té jsou krásné krápníky, nejvíce druhů a typů krápníků u nás. Také se tu mimořádně dobře daří netopýrům, je tu asi nejpestřejší druhová skladba netopýrů a jejich největší kolonie."
Třináct zastavení
Z třináctky zpřístupněných lokalit jsou v současnosti kvůli rekonstrukci zavřené Zbrašovské aragonitové jeskyně. Ale když tam někdo dorazí, nemusí si zoufat.
"Stačí, když přejde Bečvu, a může se podívat na Hranickou propast, nejhlubší v Česku. Z plošinky je vidět jen do hloubky šedesáti devíti metrů, kde je hladina vody. Před čtyřmi lety se polský potápěč Starnawski dostal až na 181 metrů, robot Hyball dokonce na 205 metrů, to jest celkem 274 metrů pod zemský povrch. Ani on však ještě nenarazil na dno," uvádí Jaroslav Hromas.
Objevovat podzemní prostory na vlastní pěst je však nelegální, a hlavně nebezpečné.
"Největší nebezpečí jde od vody. Pokud jeskyní teče i jen malý potůček, při bouřce ji může během několika minut zatopit. Takto už zahynula řada lidí, mezi nimi i objevitelé naší největší, Amatérské jeskyně," varuje Jaroslav Hromas.
Staňte se speleologem
Do podzemí existuje celkem jednoduchá cesta - obrátit se na Českou speleologickou společnost. Ta má nyní kolem 1200 členů.
"Jeskyňaření, když se umí, je velmi bezpečná činnost. Řekl bych, že když někdo v Praze pětkrát přejde přes přechod, riskuje více. Velká opatrnost je potřeba hlavně při potápění v jeskyních, to už je velmi náročné."
V českém podzemí je ještě pořád co objevovat. Ať už jde o zcela nové lokality, nebo části jeskyní již probádaných. Čeští speleologové každoročně vyhlašují objev roku. Za rok 2003 byl tímto titulem oceněn Suchdolský ponor v západní části Moravského krasu. Jde o půl kilometru nových prostor o převýšení 74 metrů.
|
JESKYNĚ PŘÍSTUPNÉ PRO VEŘEJNOST | ||||
| Jeskyně | Délka prohlídkové trasy v metrech | Délka prohlídky v minutách | Objevení | Vstupné v Kč |
| Koněpruské jeskyně | 600 | 50 | 1950 | 80 |
| Chýnovské jeskyně | 220 | 40 | 1863 | 50 |
| Bozkovské dolomitové jeskyně | 500 | 45 | 1947-1959 | 60 |
| Punkevní jeskyně | 1400 | 90 | 1909 | 100 |
| Balcarka | 700 | 50 | Nelze určit | 40 |
| Kateřinská jeskyně | 430 | 30 | Nelze určit | 40 |
| Sloupsko-šošůvské jeskyně | 1170 | 100 | Nelze určit | 70 |
| Na Špičáku | 230 | 30 | 1430 | 40 |
| Na Pomezí | 460 | 50 | 1936 | 60 |
| Mladečské jeskyně | 350 | 40 | 1826 | 40 |
| Javoříčské jeskyně | 740 | 70 | 1937 | 60 |
| Jeskyně Na Turoldu | 300 | 40 | 1951 | 50 |
