V prvních zónách se mohou turisté bez větších omezení pohybovat, nesmí však mimo značené cesty. Vedení parku tvrdí, že přinejmenším v příštích pěti letech se rozšiřování prvních zón nedotkne návštěvníků ani stálých obyvatel Šumavy. "Během pěti let by se území prvních zón mělo zvětšit zhruba o pět tisíc hektarů. V drtivé většině se jedná o smíšené lesy na neobydlených územích, kde se stejně již delší dobu nikterak do přírody nezasahuje," říká mluvčí Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík. Představitelé národního parku tvrdí, že rozšiřování nejcennějších zón neohrozí přirozený vývoj obcí na Šumavě. "Obce jsou nyní ve třetích zónách, které chceme také upravit, ale ve prospěch obcí. Například vyměníme vzácný mokřad, který patří obci, za pozemek parku. Tuto plochu přiřadíme ke třetí zóně a radnice ji bude moci využít třeba ke stavbě rodinných domů či infrastruktury. Celý proces bude složitý a dlouhý, protože se jedná o konkrétní parcely," tvrdí Kantořík. Radnice však vesměs změny jednotlivých zón příliš neuspokojují a na popud obyvatel obcí volají po změně hranic národního parku. Například zastupitelstvo v Rejštejně přijalo usnesení, v němž požaduje, aby se hranice národního parku posunula směrem od obce, jejíž jedna polovina leží v parku. "Lidem se nelíbí přísné podmínky při stavbách a opravách rodinných domků. Národní park má na stavebníky velké požadavky. Stavební řízení neúměrně prodlužuje a stavbu prodražuje," zdůvodňuje požadavek Rejštejna jeho starosta Jaroslav Petráň. Mluvčí parku připouští, že jednání o jakýchkoliv aktivitách na chráněném území je vždy otázkou kompromisu. "Správa hájí zájmy přírody. Obce někdy mají dost neúměrné požadavky. Snažíme se najít výhodná řešení pro obě strany tak, aby se obec mohla přirozeně rozvíjet a přitom zájmy ochrany přírody zůstaly nedotčeny," říká Kantořík, že ne vždy národní park vyjde vstříc požadavkům obcí.
CHRÁNĚNÉ ZÓNY NP ŠUMAVA
(současný stav)
1. zóna (nejpřísnější ochrana přírody): 9 tisíc hektarů
2. zóna: 57 tisíc hektarů
3. zóna: 3 tisíce hektarů
 |
