Prohlášení Skiareálu Špindlerův Mlýn k zahájení zimní sezony
Je samozřejmé a správné, že stejně jako vše ostatní je i lyžování v tuzemských horách vystaveno hodnocení a kritice. Protože v nich ale podle našeho názoru není vždy vystižena pravá či úplná podstata věci, nabízíme vám souhrn několika podstatných okolností, jež zásadně ovlivňují kvalitu lyžování u nás – ve Špindlerově Mlýně, ale většinou v českých horách obecně.
1. Základním problémem není nedostatek vleků a lanovek ani fronty. Obojí je totiž pouze důsledkem dané situace. Ta se vyznačuje naprosto zoufalým nepoměrem mezi možnostmi sjíždění, kapacitou lanovek/vleků, kapacitou lůžkovou a zájmem lyžařů (loni u nás 6,5 milionu průchodů turnikety!!!)
2. Rozlohou omezené hory s lyžováním z části na území národních parků disponují velmi omezenou plochou sjezdových tratí bez možnosti sjíždění mimo ně (legislativní zákaz).
3. Historicky se v nich vytvořila nesmírně vysoká lůžková kapacita (Špindl vyšší než např. St. Anton!), jež v poměru k nabídce tratí nemá v Evropě ani v Americe obdobu. Takové malé hory slouží v alpských zemích jako regionální doplněk velkých Alp, zde kvůli železné oponě suplovaly právě jejich roli. Musely uspokojovat ohromné množství lyžařů, vzniklé mimo jiné deformovaně nízkými cenami lyžování, jimiž si totalitní režim vykupoval loajalitu svých poddaných.
4. Tyto ceny stále poznamenávají myšlení tuzemského lyžaře. Na diferenciaci trhu si sice už zvykl, u lyžařských středisek ji ale jaksi odmítá vzít na vědomí. Houfně trvá na lyžování ve Špindlu a tam se potom diví plným sjezdovkám a vlekům a lamentuje nad cenami. Měl by se naučit rozlišovat střediska špičková a menší levnější a ta druhá také využívat.
5. Velmi vysoký je i počet denně dojíždějících z velké a snadno přístupné spádové oblasti.
6. Další zvyšování dopravní kapacity znamená neúnosné zahušťování již tak hustého provozu na tratích, jejichž počet či plochu prakticky nelze zvyšovat (legislativa, ochrana přírody).
7. Střediska s pár kilometry sjezdovek jsou v Alpách vesničkami s lokálním významem, u nás se ale nuceně stala celostátními lyžařskými metropolemi. Plní tak roli, na niž nemohou stačit.
8. Nelze ale dost dobře jenom proto požadovat třeba po Špindlu ceny srovnatelné s oněmi vesničkami, neboť je výrazně překonává svou vybaveností moderními technologiemi (dopravní zařízení, odbavování, zasněžování, rolby s navijáky) a infrastrukturou.
9. Skiareál investuje miliony do stále lepšího lyžování. To ale přitahuje další a další lyžaře, což lyžování v hlavní sezoně zhoršuje a toto úsilí vlastně znehodnocuje. Vzniká až paradox: čím lepší vybavenost a lepší lyžování, tím více lidí a tím horší lyžování.
10. Protože nelze zvýšit ani počet a plochu tratí, ani množství vleků, natož násilně omezit počet lůžek a ubytovaných, může přeplněný Špindl v hlavní sezoně poněkud "odlidnit" právě zvýšené jízdné.
11. Nejde ale o paušální zvýšení, nýbrž o vyšší diferenciaci,. K ní patří i relativní zvýhodnění termínů, v nichž je návštěvnost slabší. O ní budeme v budoucnu vážně přemýšlet.
12. Historicky došlo k likvidaci tradičních vlastnických a patriotických vazeb k místu. Byly nahrazeny příchozími sezonními a námezdními silami. Nové poměry nyní teprve vznikají.
Od krátkodobých nájemců nelze očekávat velkou podporu dlouhodobějších projektů města. V Alpách je naopak taková koordinace naprosto běžná. Skiareál a několik dalších subjektů nemohou tuto roztříštěnost vlastnictví a zájmů ani sebevětším úsilím nahradit. Určité nedostatky (služby v místě, doprava, informace) nemohou ovlivnit.
13. Špindl dostává ze státního rozpočtu částku odpovídající 1400 trvale bydlícím, v sezoně ale musí "obsloužit" (doprava, odpady) dalších 10 000 ubytovaných rekreantů a dojíždějící. Příjem z placených parkovišť je jedním z mála zdrojů peněz, z nichž tyto činnosti financuje.
14. Jak známo, je u nás státní podpora investičních záměrů v oblasti cestovního ruchu – na rozdíl od alpských zemí – prakticky nulová. Tyto náklady proto nese provozovatel-investor a dopadnou nutně i na návštěvníka-uživatele služeb.
15. Při kritice "vysokých" cen jízdného se občas zapomíná na ceny služeb ubytovacích a stravovacích, jež se na celkovém dojmu z tak zvaných "drahých" českých hor podílejí rovněž.
16. Při kritice "drahého lyžování" v tuzemsku se často nerozlišuje sjíždění a lyžařská turistika či běžkování. Využívání neplacených běžeckých tratí, právě v Krkonoších čítajících přes tři stovky propojených kilometrů (Krkonošská lyžařská cesta), nelze označit za drahé lyžování.
17. Velkou pomocí čtenářům a posluchačům by byla přiměřená propagace levnějšího a většinou velmi kvalitního před- a posezonního lyžování.
Věříme, že vám náš pohled na uvedené okolnosti pomůže utvořit si objektivní názor.
Skiareál Špindlerův Mlýn, a.s.
