SLOVENSKO
Všechny druhy lyžování na Liptově
Slovenský region zvaný Liptov je zemí zaslíbenou nejen pro místní lyžaře, ale tradičně hodně ho navštěvují i Češi, Maďaři, Poláci a Němci. K nim v posledních pár letech přibyli i návštěvníci z pobaltských republik a Rusové.
Proč je o Liptov takový zájem? Relativně nízké ceny, velký výběr ubytování od lepších hotelů přes priváty po vlastní stany a hlavně rozmanité možnosti pro zimní sporty. Liptov je totiž v podstatě dlouhé údolí od Popradu po Rožumberok, které obkružují Tatry, Fatry a Roháče.
Je libo lyžování na vysokohorských sjezdovkách? Jeďte do Tatranské Lomnice a zajezděte si na sjezdovce z Lomnického sedla na Skalnaté pleso. Jen si napřed zavolejte do infostřediska, protože lanovka začne jezdit až poté, co spadne první letošní lavina. Převěje z Lomnického sedla se totiž pravidelně trhají a mají na kontě mnoho obětí včetně jedné školní výpravy.
Sjezdovky podobného rázu jsou i nad Štrbským plesem, ale Skalnaté pleso má nesrovnatelnou horskou scenérii v okolí. Omrzí-li vás lyžování, vyjeďte si lanovkou na Lomnický štít nad ním a rozhlédněte se po zimní kráse velehor. Budete-li mít štěstí na pěkné počasí, zůstane vám ten pohled v paměti nadosmrti.
Nejlepší středoevropský lyžařský kopec ovšem čeká v nedalekých Nízkých Tatrách. Severní strana je vybavená spoustou vleků a lanovek, mezi nimiž vedou dlouhé sjezdovky všech stupňů obtížnosti. Jih nabízí dlouhé strmé, ale bezproblémové lyžování po loukách.
Škoda jen, že vleky i lanovky nejsou propojené, neplatí na nich jednotná permanentka a sjezdovky jsou v současné době špatně upravované. Milovníci kratších, ale výborně preparovaných tratí, se tak přesunují do zalesněného podhůří do Tále a Mýta.
Běžkaři
Běžecký sport na Slovensku není příliš oblíbený, a tak si kondiční lyžaři užijí nejspíše jen na preparovaných tratích v okolí vysokotatranského Štrbského plesa. Někdy vedou závodní trasy i po jeho zamrzlé hladině.
Běžci-výletníci mívají projeté stopy hlavně v tatranském podhůří od Štrbského Plesa po Ždiar. Upravované trasy většinou kopírují cyklistické stezky.
Může se hodit Jak se dostat na Liptov: Průvodce:
Nejpraktičtější je jet nočním lehátkovým vlakem, který staví v Liptovském Mikuláši a Popradu. Odtud jezdí ranní autobusy přímo do zimních středisek. Autem přes hory není cesta příjemná, dálnice k české hranice je postavená jen z části.
1) Klaučo Stanislav: "Výber skialpinistických a lyžiarských túr". Horský internetový klub, Bratislava 2002.
2) Štofan Bohuslav: "Extrémne lyžovanie". Tatrya, Poprad 1996.
Turisté na lyžích
Sjezdovky podobného rázu jsou i nad Pravý ráj mají na Liptově turisté všeho druhu. Klasikou jsou přechody celých pohoří. Jejich králem je beze sporu hřebenovka Nízkých Tater.
Vezmete-li na záda batoh se spacákem, stoupnete na turistické lyže a nebudete litovat námahy, můžete putovat nejméně týden, aniž byste museli jedinkrát hřeben opustit.
Při tom spíte postupně v nouzové turistické místnosti u vysílačky na Králově hoře, v otevřených srubech Andrejcová a Ramža, v hotelu na sedle Čertovica, chatách pod Ďumbierem a Chopkem, salaši pod Chabencem a nakonec v zimním středisku Donovaly.
Podobně se dají přejít i kratší hřebeny Malé a Velké Fatry.
Máte-li větší ambice, můžete zkusit na lyžích překonat i Roháče a Vysoké Tatry. K tomu ovšem budete potřebovat skialpinistické vybavení, horolezecké zkušenosti a vytrvalost. Mnohdy vám totiž nezbude nic jiného, než připoutat lyže na batoh, nasadit mačky, vzít do ruky cepín a připoutat se na horolezecké lano. Navíc budete spát ve stanu nebo ve sněhovém záhrabu a v případě nehody budete muset spoléhat jen na sebe, protože za špatného počasí může být pomoc Horské služby nemožná.
Extrémní sjezdy
Vysoké Tatry a v menším měřítku i Ďumbier a Chopok v Nízkých Tatrách a okolí Chlebu v Malé Fatře umožňují i extrémní sjezdy. Ty jsou však vyhrazené jen zkušeným vysokohorským lyžařům s plnou horolezeckou výzbrojí. Přesto není vzácností, když se čas od času některý z nich zabije.
Dnešním tatranským standardem jsou úzké zasněžené žlaby o sklonu 55 stupňů, ale jezdí se i mnohé horolezecké túry – rozdíl je jen v tom, že lyžaři je v zimě sjíždějí, kdežto horolezci jimi v létě stoupají k vrcholům.
|
TIPY iDNES |
|
Nízké Tatry: Noclehárna v Kamenná chatě nabízí za sto korun romantické noci přímo na Chopku. Vánice ji ovšem může odříznout od světa, protože je dostupná jen lanovkou. |
|
Vysoké Tatry: Chata u Zeleného plesa a Zbojnická chata jsou nejpříjemnější vysokohorské ubytovny. Přívětivá obsluha a horolezecká atmosféra sem láká spousty Čechů. Noc tady přijde podle sezóny na 200 až 300 korun. Háček je v tom, že přístup trvá tři hodiny perné chůze do kopce. Eurocamp v Tatranské Lomnici nabízí spaní v ubytovně a případně v karavanu. |
|
Velká Fatra: Opuštěná chata pod Borišovem je úplně odříznutá od okolního světa, správce sem v zimě nosí zásoby na zádech. Stojí kousek nad hranicí lesa. |
|
Malá Fatra: Chata pod Suchým vrchem je horskou chalupou v pravém smyslu. Pěšky se sem jde nejméně dvě hodiny, poblíž je malá sjezdovka s vlekem, ale hlavně je to nástupní místo pro hřebenové túry. |
|
Roháče: |
|
Další tipy: ORAVA – zimní turistika, turistické běžky a menší sjezdařská střediska vhodná pro rodiny s dětmi SLOVENSKÉ RUDOHOŘÍ – dlouhý hřeben vede v pásmu lesa, při jeho přejezdu je nutné stanovat nebo bivakovat BUKOVSKÉ VRCHY – nejvýchodnější pohoří, které je zcela opuštěné, při turistickém přejezdu od Kremence k Dukle je potřeba počítat se spaním ve volné přírodě VIHORLAT, VTÁČNIK, ŠTIAVNICKÉ VRCHY – opuštěná hory vhodné především pro turistické lyže nebo výlety na sněžnicích |
Nízké Tatry, v pozadí Prašivá.
Turistické lyže jsou pro Slovenské terény univerzální.
Autor: Jakub Turek
