KRKONOŠE

Nejlepší tuzemské hory pro sjezdaře jsou i rájem běžkařů. Majitelé ubytovacích zařízení ovšem hlásí, že už jsou na tuto sezonu vyprodaní. Ubytování se dá sehnat ještě přes cestovní kanceláře nebo přes známé v podnikových chatách.

Celé Krkonoše jsou pospojované sítí dobře udržovaných běžeckých tras. Podél hraničního hřebenu vedou tratě hlavně pro turisty, směrem do Čech přibývá sportovních stop pro klasiku i bruslení. Krkonoše jsou v tomto směru napojené i na Jizerské hory. Pro sjezdaře je mrzuté, že Krkonoše stále nemají jednotnou permanentku.

Špindlerův Mlýn

Jednoznačně nejvíce toho ze zimních sportů nabízí Špindlerův Mlýn. Je ovšem také nejdražší - dvojice dá za permanentku tisícovku denně. Za to ovšem může využít celkem dvaceti kilometrů sjezdovek.

Tady je pár tipů, jak zajímavě strávit týden ve Špindlu:
* Bojíte se na sjezdovkách? Nejprve vyzkoušejte nejlehčí sjezdy po upravovaných lesních cestách z Medvědína (šikmo nad sjezdovkami až na Masarykovu silnici - Horní Mísečky - běžecký stadion - Vodovodní cesta - hotel Harmony), z Plání (nejprve po modré sjezdovce až do té doby, kdy křižujeme téměř vodorovnou lesní silničku - po ní cikcak stále dolů do Špindlu) a ze Špindlerovky (Špindlerovka - Moravská bouda - Davidovky - Dívčí lávky - Špindl).

* Od hlavního parkoviště odjíždí autobus se sáňkaři, kteří si chtějí užít několikakilometrový sjezd od Špindlerovky na hlavním krkonošském hřebeni dolů do města. Saně si nahoře půjčí a dole vrátí. Jede se skoro pořád lesem prudce dolů, lesní svážnice je upravena rolbou, nebezpečná místa chrání sítě.

* Snowboardový park s U-rampou a velkým skokem je k dispozici ve Svatém Petru.

* Běžkaři se na hlavní hřeben ke Špindlerovce dostanou každou půlhodinu linkovým autobusem. Je to o polovinu levnější, než lanovkou na Pláně či Medvědín.

* Nejlépe upravovaný běžecký stadion v celém Česku je na Mísečkách, kromě závodů je volně přístupný.

* Stopa jen pro klasiky se upravuje od Dívčích lávek do Labského dolu a zpět.

* Jeden z mála povolených terénních sjezdů  vede od Luční boudy údolím Bílého Labe do Špindlerova Mlýna. Pozor na počasí, protože je ohrožován lavinami.

* Nepovolené, ale oblíbené jsou prudké sjezdy do Kotelních jam, Labského dolu a ze Sudniční hory.

* Nepovolené je také horolezectví na zamrzlých vodopádech pod Labskou boudu a na obrátce běžecké trasy Buď fit spodní částí Labského dolu.

* Dráha pro sáňky na kolečkách je otevřená nad hotelem Harmony.

* Startoviště pro paragliding je na Sjedovce nad Horními Mísečkami na na sjezdovce Stoh.


Špindlerův Mlýn má i své nevýhody. Za parkoviště pro osobní auto zaplatíte horentní sumu. Jednotlivé části skiareálu nejsou propojené lanovkami, ale pouze skibusem. 

Rokytnice nad Jizerou

Nejdelší tuzemské sjezdovky vedou z Lysé hory do areálu Horní domky. Než se k němu ovšem dostanete, bude vás to stát hodně potu. Už výstup k Přibližovacímu vleku dá zabrat, ale občas se stane, že nejde, a tak musíte půl kilometru šlapat k lanovce po svých do prudkého kopce.

Na sjezdovky z Lysé hory nesmíte, pokud máte s sebou místo lyží snowboard. Ani sjezdaři tam ovšem nemají na růžích ustláno, protože na hraných terénních zlomů buď není sníh nebo rychle taje anebo ho odhrnou lyžaři. Ani nejkritičtější místa nejsou uměle zasněžována.

Rokytnice je ovšem rájem pro začínající lyžaře. Děti i dospělí totiž mohou lyžovat v několika malých a levných areálcích Sachrovka, Modrá hvězda, Karbo a Liščí farma, což jsou v podstatě jen vleky natažené po mírných a širokých loukách s dobrým dojezdem. Kdo tyto louky zvládne, může pokračovat v poněkud větším areálu Studenov.

Na Sachrovce se dokonce lyžuje i při umělém osvětlení, a tak se tady po večeři scházejí lyžaři se svými ratolestmi. Někteří lyžují, jiní popíjejí v grog z bufetu a vládne tu uvolněná nálada.

Kdo se chce dobře a levně najít a napít, měl by opustit centrum Rokytnice a hledat v přilehlých uličkách obyčejné hospody, kam chodí místní lidé. Nebudou v nich servírovat číšníci ve fracích a uvnitř se bude kouřit, ale za to ceny budou o polovinu nižší.

Harrachov

Dříve vyhlášené středisko ztratilo mnoho ze svého lesku. Sjezdovky na Čerťáku nejsou nic moc, téměř stále se stojí pod lanovkami fronty a úprava tratí nebývá dobrá.

Nejhorší to bývá nad Rýžovištěm, kde černou sjezdovku snad neupravuje nikdy nikdo a známý traverz na modré turistické sjezdovce bývá ledovatý, kamenitý anebo aspoň do tvrda ufoukaný. Stává se tady hodně nehod, protože se v něm stýkají tři sjezdovky a občas někdo nezvládne své lyže na nebezpečném terénu.

Sjezdovky podél skokanských můstků jsou vystaveny silnému větru, protože okolní les zmizel pod pilami dřevorubců. Nejen, že je lyžařům zima, ale sníh zafoukává sjezdovky.

Harrachov má ovšem své kouzlo pro běžkaře, protože z něj vycházejí turistické tratě do údolí Mumlavy, na Voseckou boudu a na Pančavskou louky a dál do hor, ale také sportovní Krkonošská magistrála, kterou denodenně upravují rolby. Vede v ní stopa pro klasický běh i široký mlat pro bruslaře. Z Harrachova také není daleko do Jizerských hor s další stovkou kilometrů upravovaných tras.

Pec pod Sněžkou

Nejkrásněji umístěné lyžařské středisko v Čechách nabízí kromě supertěžkých černých sjezdovek vše, o čem může lyžař snít. Samozřejmě s ohledem na tuzemské poměry v malé míře:
* dětské lyžování ve spoustě lyžařských školiček přímo u hotelů a ubytoven
* rekreační lyžování na prosluněných svazích s dalekým rozhledem na Zahrádkách
* červené sjezdovky v lese na Javoru, Hnědém vrchu a na Portáškách
* snowboardový park na Klondiku, terénní lyžování ve stržích Hnědého vrchu
* lanovku na Sněžku a lyžařské túry do nejvyšších partií Krkonoš.

Všechno má ovšem své ale: lanovka na Sněžku je zastaralá a kvůli větru velmi často nejezdí. Pokud ano, za hezkého počasí se před ní tvoří až dvouhodinové fronty. Pohodové lyžování na Zahrádkách je příjemné za bezvětří, pokud fouká, je to obvykle nepříjemně ledový a vlhký vítr.

Jednotlivé areály jsou od sebe oddělené a přejíždět na lyžích nebo vlekem se dá jen mezi některými z nich. V horních částech sjezdovek na Javoru bývá sníh často vyfoukaný a kamení tady ničí lyže, střední část Portášek zase bývá odtálá.

Herlíkovice

Při silnici z Vrchlabí do Špinlerova mlýna si jistě mnohý lyžař všiml dvou sjezdovek velkých parametrů. Ale většina je nikdy nevyzkoušela. V hlavní zimní sezoně je to ovšem škoda, protože jsou srovnatelné s hlavními krkonošskými středisky.

Ač jsou celé schované v lese, k jaru bývají hodně vydřené a ledovaté. Celý areál ovšem nenabízí o mnoho více než lanovku na vrchol a parkoviště u dojezdu. Pokud si pomocí lanovky bude chtít běžkař zkrátit přístup k magistrálám, neudělá dobře, protože stopa ho povede dlouho do kopce, než se dostane k pěknému lyžování na Horních Mísečkách.

Janské Lázně

Lyžařské středisko rodinného typu nabízí několik sjezdovek rozházených po okolních kopcích. Některé vedou lesem, jiné nenáročnými loukami. Nejdelší sjezdovku zpřístupňuje lanovka na Černou horu. Odtud také často nastupují turisté na krkonošskou hřebenovku. Permanentka je částečně sjednocená s  Malou Úpou.

Malá Úpa

Pod jménem Malá Úpa se skrývá obec s domky a boudami rozházenými v dlouhém a širokém údolí, které vrcholí známými Pomezními boudami. Mezi nimi  je porůznu rozházeno několik více či méně rychlých vleků s více či méně upravovanými sjezdovkami vedoucími po nenáročných loukách.

Sjezdařské areálky nespojuje žádný vlek či lanovka, a tak slouží hlavně rekreantům z okolních bud a penzionů. Zajezdí si zde hlavně děti a lyžařské školní zájezdy, které mohou být pod  neustálým dozorem rodičí nebo učitelů. Přijet se dá osobním autem a nechat ho na jednom z placených parkovišť nebo linkovým autobusem z Trutnova na Pomezní boudy.

Zatímco sjezdaři si tady moc neužijí, běžkaři mají široký výběr. Turisté se vydávají na Sněžku přes chatu Jelenka proslulou borůvkovými koláči, nebo na Rýchory, či dokonce až do Žacléře pod horami. Sportovněji založeným běžcům jsou k dispozici velkoryse upravované stopy pro běh i bruslení. Nejznámější jsou okruhy okolo Kraví hory, Dlouhého hřebene a Jelení hory, které lze různě kombinovat.