JIZERSKÉ HORY
Sjezdaři
Sjezdové areály v tomto pohoří před pár lety ovládla tělovýchovná jednota Bižuterie a jako obvykle, v něčem je to dobré a v něčem špatné.
Dobré je, že v hlavních areálech Bedřichov, Špičák a Severák platí jednotná permanentka.
Provozovatele však zřejmě konkurence netlačí k jejich rychlé modernizaci a vleky jsou často zastaralé, neudržované a s vyběhanými péry a navijáky kotev. Vlekeři tu také mají neradi děti a slabé lyžaře, kterým místo aby pomáhali, častují pohrdavými poznámkami. Malé děti tady nesmějí jezdit na vlecích rodičům mezi koleny ani v nosítkách na zádech.
Střediska mají díky své poloze a kvalitě sjezdovek své přesně vymezené role.
Ceny vleků a lanovek v Jizerských horách najdete ZDE.
Severák je mírná loučka jako stvořená pro naprosté začátečníky. Mezi mrňousy se tady bez ostychu spouštějí ke svým prvním jízdám i dámy v letech a teeenangerské školní zájezdy.
Bedřichov slouží jako rekreační svah, protože se na něm dá rychle svézt i jen tak se opatrně spustit z kopce. Navíc je tu výborně vybavená i vedená lyžařská školička s vlastním vlekem. Lákadlem jsou i hospody předelané z místního kravína, stodoly či chalupy, které stojí přímo na sjezdovce.
Spíše sportovně založení jezdci jezdí na Špičáku. Sjezdovky jsou tu sice krátké, ale při poctivé jízdě dají tělu zabrat.
Mimo Bižuterii stojí za připomenutí ještě areál Parlament nad Desnou. Lyžování na zdejších krátkých sjezdovkách tady bude bavit lepšího lyžaře půl dne.
Mimo Bižuterii i Jizerské hory, ač je k nim často řazen, stojí Ještěd. Je to výborné středisko s dlouhými a prudkými sjezdovkami. Jedna je dokonce upravována pro jízdu v mogulech (boulích). Jezdí se sice převážně v lese, ale z horních částí sjezdovek jsou daleké výhledy na Liberec a dál na Jizerské hory. Háček je v tom, že sjezdovky končí velmi nízko, a tak na nich bývá dostatek sněhu jen málokdy.
Pokud ovšem pořádně napadne, tak stojí za to přijet autem po dálnici za hodinku ze středních nebo severních Čech či tramvají z Liberce, a užít si třeba ježdění v terénu mezi vzrostlými stromy nebo obyčejného sjezdovkového lyžování či snowboardování.
Běžkaři
Jizerské hory ovšem nejsou stvořeny pro sjezdaře, ale hlavně pro běžkaře. Stačí vyjet autobusem na náhorní planinu a letět s větrem o závod po stopě jen s malými kopci a sjezdy. Nejkrásnější jsou upravené okruhy okolo stylové osady Jizerka, ale jezdí se i z Josefova dolu, Bedřichova a Oldřichova v Hájích.
Pozor však na to, že Jizerské hory jsou málo obydlené. Jediné občerstvení a v případě nouze i přístřeší dostanete jen v Jizerce, na Smědavě, v prkenném kiosku na Knejpě a jeho obdobě na Hřebínku u Bílé kuchyně.
V Jizerských horách si užijí i pěší turisté, případně lidé na sněžnicích. Zimní průstupy podél vodopádů Malého a Velkého Štolpichu či Černého potoka zanechají hluboký dojem. Bílý sníh je občas přerušen modrým vodním ledem a nad nimi ční sytě černé skály.
