Ve Žďárských a Jihlavských vrších lze po perfektních stopách naběhat desítky i stovky kilometrů. Chybí zde sice prudší kopce, zato útulných a stylových hospůdek je tu na rozdávání. Znáte u nás na běžky něco lepšího?
Moravskou částí Vysočiny ze Zubří do Žďáru
Východiskem je železniční stanice Olešná na Moravě, první za Novým Městem. Zpravidla hned po výstupu z vlaku lze nasadit lyže a podél silnice zamířit do 1 km vzdáleného Zubří, jehož domy stojí na dohled. Ze Zubří směřuje v zimě několik lyžařských stop do 6 km vzdálené Studnice, umístěné v malebné poloze na bezlesé pláni. Nejkratší a nejpohodlnější varianta vede mělkým údolíčkem kolem rekreačního zařízení brněnských veletrhů. O něco delší je traverz severního úbočí Pohledecké skály po hrázi Zuberského rybníka.
Dva kilometry od Studnice z lesů vyčnívá důležitý orientační bod Pasecká skála (819 m), od níž vede poměrně dlouhý sjezd k Medlovskému rybníku. Výstup na zábradlím zabezpečenou skalní vyhlídku může být v zimě poměrně exponovaný a je zapotřebí zvýšenou opatrnost. Vyhlídka však stojí za to.
Na vrcholu Pasecké skály (819 m) ve Žďárských vrších
*** VÍCE FOTEK PRO POTĚCHU OKA I DUŠE - NAJDETE ZDE
Od Medlovského rybníka zamíříte k nedalekému rybníku Sykovec u Tří Studní a odtud buď po zelené nebo po modré do Skleného s nevelkým běžeckým areálem. Krásný zážitek skýtá dlouhý sjezd po žluté značce do vesnice Lhotka, zprvu lesem, později po loukách. Ve Lhotce již výrazně ubývá lyžařů a po modré do Žďáru člověk jede již většinou sám.
Českou částí Vysočiny z Čachnova do Poličky
Východiskem je vysoko položená železniční stanice Čachnov, ležící na trati Žďárec u Skutče – Svitavy. V Čachnově ve výšce 600 m nad mořem můžete již kousek za nádražím nasadit lyže a vyzrazit ve směru modré značky, kde bývá vždy projeta stopa.
Mírně stoupající trasa vás povede zhruba 5 km lesem k zámečku Karlštejn, který dnes slouží jako rekreační středisko. Zde se můžete rozhodnout kam dál.
Máte-li rádi přejezdy, pak zvolte červenou značku, která vede dalších 5 km lesem ve výškách nad 700 m.
Na Karlštejně u Svratky
Krátkou zastávku si zaslouží vrch a stejnojmenné chráněné území Rybenské Perničky, kde se na skalisku vyvinuly hezké skalní mísy – perničky. V zimě však většinou nebývají vidět. Odtud trasa klesá do vesnice Pustá Rybná a vede dalších 10 km překrásným otevřeným terénem kolem roztroušených samot do města Poličky.
Druhou okružní možnost nabízí z Karlštejna modrá značka kolem Zkamenělého zámku do malebné vesnice Křižánky, v níž tvoří řeka Svratka historickou hranici mezi Čechami a Moravou. Projeté stopy vás pak odtud zavedou severním úbočí Devíti skal k lyžařskému areálu ve Svratce, odkud se vrátíte po žluté značce zpět k železnici v Čachnově. Celý okruh měří zhruba 22 km.
Přes nejvyšší Jihlavské vrchy
Většině lyžařů splývá pojem Vysočina se Žďárskými vrchy. Poněkud v ústraní hlavního zájmu leží Jihlavské vrchy u Telče, kde dosahuje Vysočina kótou Javořice (837 m) svůj nejvyšší bod.
Zvolíte-li jako dopravní prostředek do Jihlavských vrchů vlak, pak je výhodné začít v Třešti nebo v sousední vesnici Hodice na trati Kostelec u Jihlavy – Slavonice. Modré a zelené značky, vedoucí nejdříve z obou obcí odděleně, se po 3 až 4 kilometrech spojují a vedou mírným stoupáním společně k hradu Roštejnu. Zde ve výškách okolo 700 m již bývají výborné sněhové podmínky a lyžařské stopy se odtud rozbíhají do několika stran.
Historická zemská hranice Čech a Moravy v Jihlavských vrších
Chcete-li být co nejdříve na Javořici – nejvyšším vrcholu Vysočiny, zvolíte modrou značku, která vás kolem Malého pařezitého rybníka dovede až k hájovně nad Velkým pařezitým rybníkem. Tady se napojíte na zelenou a mírným stoupáním kolem Míchovy skály zdoláte plochý vrchol Javořice s televizním vysílačem.
Od studánky pod Javořicí pokračuje nejvyššími partiemi Jihlavských vrchů žlutá trasa až k rozcestí pod Skelným vrchem (787 m). Zde můžete zvolit návrat k Roštejnu po zelené anebo sjezd po žluté kolem zříceniny Janštejna k železniční zastávce v Horní Vsi u Horní Cerekve.
Obě varianty měří od Rokštejna okolo 20 km. Připočítáte-li k tomu jednu, popřípadě i dvě trasy Roštejn – Třešť, máte kilometrově hodnotnou, přitom však docela nenáročnou lyžařskou túru v délce 25 – 30 km.
Míchova skála v Jihlavských vrších
MŮŽE SE HODIT Strojové stopy pro sportovce Strojově udržované stopy najdete v hlavních lyžařských areálech. Nejznámější se rozprostírá v lese Ochoza u Ski hotelu nad Novým Městem na Moravě, který bývá každoročně dějištěm známého běhu Zlatá lyže Vysočiny. Místní okružní tratě v délkách 3 až 15 km jsou určeny především pro tréninky výkonnostních běžců a nedoporučují se méně zdatným a zkušeným lyžařům, neboť by mohlo dojít k nepříjemným kolizím. V lese Ochoza je proto nutné bezpodmínečně dodržovat směry běžeckých okruhů a zásady chování v lyžařské stopě. Obdobné strojově upravované závodní areály najdete rovněž v Pohledci, Svratce, Skleném a u Pilské vodní nádrže nedaleko Žďáru. Stopy tady však bývají udržovány pouze v období běžeckých závodů. Vysočina na zimní mapě Průběh popsaných ale i mnoha dalších tras včetně kilometráže a převýšení najdete na zimní mapě Žďárských vrchů v měřítku 1:60 000, kterou poprvé v roce 2001 vydalo kartografické nakladatelství SHOCart. |
SERIÁL: NEJKRÁSNĚJŠÍ ZIMNÍ TRASY NAŠICH HOR
1.díl: VE STOPĚ NEJHEZČÍCH TRAS V HRUBÉM JESENÍKU
2. díl: NEJHEZČÍ BESKYDSKÉ HŘEBENOVKY
3.díl: POSLEDNÍ HORY V ČESKU KOMERCÍ NEDOTČENÉ
Malínská skála ve Žďárských vrších |
Nádraží v Horní Cerekvi |
Historická zemská hranice Čech a Moravy v Jihlavských vrších |
Na Javořici (837 m) – nejvyšším bodě Vysočiny |
Javořice (837 m) z Míchovy skály |
Míchova skála v Jihlavských vrších |
Na vrcholu Pasecké skály (819 m) ve Žďárských vrších |
Lidová architektura ve Studnici |
U Medlovského rybníka to bývá často jako na Václaváku |
Krajina Žďárských vrchů u Skleného |
Běžecký skiareál ve Skleném |
Nad Milovským rybníkem |
Sjezd na Milovy |
Na Karlštejně u Svratky |
Krajina v okolí Svratouchu |
Selská usedlost v Českých Milovech |
Rozhled z vrcholu Devíti skal (836 m) |