Ten, kdo nezaváhá a vyjede ze severních letovisek na jih Kréty a navštíví Festos, nebude litovat. Podle mínění většiny návštěvníků je tento palác zajímavější než částečně zrekonstruovaný a barevnými betonovými sloupy dotvořený Knossos.
Ruiny minojského paláce Festos leží na vrcholku nad Messarskou planinou a odborníci soudí, že ze všech minojských paláců měl nejkrásnější polohu. Celková rozloha paláce byla 8500 metrů čtverečních, a co se týče velikosti, byl na druhém místě za Knossem.
V původním stavu
Na rozdíl od Knossu zde neproběhly žádné rekonstrukční práce a archeologové dali přednost zajištění toho stavu, v jakém byly zbytky paláce nalezeny. Právě proto jeho prohlídka působí autentičtějším dojmem, nehledě k tomu, že se zde netísní tolik turistů.
Podle legendy založil Festos král Minos. Místo bylo osídleno už v neolitických dobách, nejstarší nalezené vykopávky se však datují z roku 3000 př.n.l. Starý palác byl vybudován v roce 1900 př.n.l. a pro jižní Krétu byl tak významný jako Knossos pro severní část ostrova.
Palác byl několikrát poškozen zemětřeseními a požáry, zničen byl pak - podobně jako Knossos - kolem roku 1700. Nový palác byl postaven hned vzápětí, rozsáhlým požárem pak byl velice poškozen v roce 1450 př.n.l. Místo bylo i nadále osídleno, avšak zcela zničeno bylo při boji s městem Górtys o nadvládu nad Messarskou nížinou ve 2. st.př.l.
S pracemi na vykopávkách zde začali kolem roku 1900 italští archeologové a jejich následovníci v nich pokračují dodnes.
Prohlídka paláce
Palác měl asi 100 místností (obytné, trůnní sál, sloupové síně, palácovou svatyni, skladiště apod.). Má obdobné rozložení chodeb a schodišť jako Knossos a podobné centrální náměstí (43 x 23 metrů), které sloužilo náboženským obřadům a hrám, vše však ve zmenšeném měřítku.
Ve skladovacích prostorách jsou k vidění obří hliněné nádoby a amfory, v nichž se uchovával olej nebo víno.
Jako nejstarší na světě je označováno divadlo (amfiteátr), které uvidíte napravo při vstupu do areálu. Nalevo je pak monumentální vstup do vlastního paláce (jsou vidět základy obřích podpůrných sloupů).
Vlevo za dvoranou s kolonádou a sloupořadím jsou královské komnaty s kanalizací a očistnými, tzv. lustrálními lázněmi. Tyto lázně nesloužily k běžné očistě těla, ale k očistě rituální. Právě do nich odkapávaly ze speciálních nádob, takzvaných "ritonů", vonné oleje a esence, které přinášely zástupy kněžek a prosebníků. Podobné lustrální očistné lázně jsou ve všech minojských palácích.
Ve východní části paláce jsou příbytky řemeslníků, kde byl archeology nalezen slavný hliněný disk, který je nyní v Archeologickém muzeu v Iráklionu (sál III - starší palácová doba - vitrína 41) a patří mezi největší poklady muzea. Znaky na disku (v průměru má dodnes nepodařilo rozluštit. Je jich na každé straně 241, spirálovitě se vinou od kraje směrem do středu a vědci soudí, že zřejmě jde o náboženský text.
Repliky disku patří k nejpopulárnějším suvenýrům, jsou k dostání ve všech velikostech a materiálech, od zlatých náušnic či přívěsků až po keramické velké talíře.
Na pláži Matalá po stopách hippies
Po návštěvě tohoto minojského paláce můžete zajet na nedalekou populární pláž Matalá. Leží v úrodné rovině Messará, je z jemného písku s pozvolným přístupem do vody, před větry chráněná skalisky. Ve skalních stěnách nad pláží jsou jeskyně příbytky troglodytů. V době raného křesťanství údajně sloužily jako pohřebiště, začátkem 70. let se tu na pár let usídlili evropští hippies.
Městečko kolem krásné pláže je plně přizpůsobeno bohatému turistickému ruchu - taverny, bary, minimarkety, prodejny suvenýrů. Ubytování lze najít v penzionech přímo v Matale nebo ve vedlejších osadách Kalamaki nebo Pitsidii.
 Malebné městečko Chania, kde se smísily turecké a křesťanské vlivy. Benátský přístav obklopují kavárničky, jen pár kroků odtud leží chanijská perla - čtvrť Topanás s úzkými uličkami, malými krámky a tavernami. |
 Každý bedekr turistům doporučuje návštěvu soutěsky Samaria. To je však v létě - vinou horka a množství turistů sebevražda. Vydejte se raději do soutěsky Imbros, je mnohem kratší a neokupují ji záplavy turistů. Soutěskou, která se v jednom místě zúží až na dva metry, vás bude provázet zvuk zvonečků koz kri-kri. |
 Zbytky paláce, který se stal centrem mínójské kultury, sahají do roku 2000 před naším letopočtem. O částečnou rekonstrukci paláce se pokusil britský archeolog sir Arthur Evans. Nápadité sloupy turistům umožňují popustit uzdu fantazii a představit si palác v celé jeho kráse. |
 Nedaleko kláštera Préveli leží jedna z nejkrásnějších pláží Kréty, kde je možné se koupat jak ve sladké, tak v mořské vodě. Koryto řeky lemují palmy, oleandry a eukalypty. |
 Hlavní dominantou města jsou hradby a pevnost ze 16. století. Jak Krétou kráčela historie, kostel svatého Mikuláše v pevnosti se změnil na mešitu sultána Ibrahima s velkou kupolí. Za návštěvu určitě stojí i benátský přístav, uličky Starého města s domy s dřevěnými balkony. |
 Pohled na oprýskané zdi kláštera a usměvavé mnichy, kteří si v benátské fontáně s postavami Adama a Evy chladí kýtu masa a soudek s vínem, potěší každého romantického snílka. Atmosféru umocňují pomerančovníky rostoucí na nádvoří. |
 Kréta |
 Pláž Elafonísi, Kréta - Řecko |
 Kréta |
 Palác Festos na Krétě |
