Zespodu strmé, nahoře placaté
Krušné hory vypadají z české strany docela strmě. Když však překonáte jejich vysoký okrajový svah, otevřou se před vámi jenom mírně zvlněné vysokohorské pláně s lesy, pastvinami a řídce roztroušenými vesnicemi.
Chodit po pláních pěšky je většinou dost nuda, proto je lepší vzít si s sebou kolo. Sjezdy i výšlapy jsou tu jenom mírné, prakticky všude vedou široké lesní cesty, je zde i velké množství restaurací, penzionů a tržišť, kde lze kdykoli doplnit zásoby tekutin a potravin.
Raritu představují železniční lokálky, které vás vyvezou až do nadmořských výšek okolo 800 m, což znamená, že se prakticky úplně vyhnete velkým kopcům a můžete tak ušetřit síly na delší putování hřebenovými partiemi.
Flájská přehrada
Ideálním nástupním místem do Krušných hor je konečná stanice v Moldavě, která leží hned vedle státní hranice s Německem v nadmořské výšce 785 m. Vlaky sem jezdí něco málo přes hodinu z Mostu, vhodný je zejména víkendový spoj s příjezdem 9.19. Jízda po této trati, která patří díky viaduktům, tunelům a úvrati ve stanici Dubí k našim technickým unikátům, je sama o sobě zážitkem.
Typická krušnohorská krajina se rozprostírá zejména směrem na západ od Moldavy, kde leží v mělké kotlině uprostřed lesů Flájská přehrada. Vedou tudy pouze úzké silničky s minimálním automobilovým provozem, které se v zimě neudržují.
Oblíbeným cílem cyklistů je především betonová hráz Flájské přehrady, která má výšku 56 m a délku 459. Přehrada byla dokončena v roce 1960 a slouží hlavně jako zdroj pitné vody pro průmyslové oblasti severních Čech. Vodní plocha v nadmořské výšce 735 m má velikost 149 ha a hloubku 47 m.
Na hrázi Flájské přehrady
* FOTKY Z VESELÉ JÍZDY PŘES KRUŠNÉ HORY - ZDE
Unikátní kostelík v České Jiřetíně
U hráze Flájské přehrady začíná další zajímavost – Flájský plavební kanál, kterým se minulosti dopravovalo dřevo z okolních lesů. Ve srovnání s mnohem známějším Schwarzenberským kanálem na Šumavě se sice podél něj nedá putovat na kole (pouze pěšky), zato je však starší.
Kanál končí těsně u státních hranic u zapadlé obce Český Jiřetín, která rozhodně stojí taky za návštěvu (od hráze Flájské přehrady je to po silnici 3 km). Naši němečtí sousedé sem chodí hlavně nakupovat na vietnamské tržiště, Češi – když už sem zavítají – obdivují zpravidla dřevěný kostel sv. Jana Křtitele, který sem byl přenesen ze zaniklé obce Fláje po dokončení přehrady. Tato unikátní stavba z roku 1563 je jedním z mála dochovaných roubených kostelů v Čechách.
Uvnitř by měla být podle některých turistických zdrojů umístěna expozice o někdejším životě v Krušných horách, kostelík však bývá většinou uzamčen.
Dřevěný kostel v Českém Jiřetíně
Může se hodit JAK SE TAM DOSTAT Víkendové spoje vyjíždějí z Mostu v 8.08 a v 9.27, z Chomutova v 8.02 a 10.01. MAPY |
Červeně značená krušnohorská magistrála
Pobídkou a lákadlem pro zdatnější cyklisty je červeně značená magistrála Krušných hor. Pokud se po ní vydáte od hráze Flájské přehrady směrem na západ, čeká vás za dobrého počasí překrásná a nezapomenutelná jízda. Dojet v pohodě můžete až k další železniční trati, která vede z Chomutova do Vejprt a dosahuje ve stanici Kovářská nadmořské výšky 850 m.
Magistrála vede nejdříve po silnici, z níž se otevírají nádherné pohledy na hladinu přehrady uprostřed lesů.
Typickou drsnou atmosféru krušnohorské přírody připomene zhruba po 6 kilometrech přírodní rezervace Černý rybník, ochraňující horské rašeliniště. Otevřený, bezlesý terén s mnoha výhledy do okolního kraje začíná ve vesničce Klíny. Zvláště malebná krajina se rozprostírá v okolí Mníšku a Nové Vsi v Horách.
Nutno však s politováním konstatovat, že hlavně na německé straně od státních hranic. U nás je krajina více zpustlá a neudržovaná a i většina českých vesnic – přestože se v nich za poslední léta změnilo hodně k lepšímu – působí zanedbanějším dojmem než na opačné straně hranice.
Německá obec Deutscheinsiedel z českého Mníšku
KDE BYDLET Pokud byste podnikali několikadenní přejezd Krušných hor a hledali místo, kde levně přespat, dobře se najíst a pobýt v příjemném prostředí, doporučujeme Penzion U zlatého jelena v obci Výsluní (tel. 474 695 029 nebo 602 974 005). Cena za noc se snídaní činí 250 Kč (bez snídaně 200 Kč), plzeňské pivo stojí 25 Kč a jídla (včetně dětských) v široké nabídce od hotovek přes minutky až po vyložené speciality dostanete od 50 Kč. Majitelka, kuchařka, servírka a výčepní v jedné osobě je zároveň zkušenou cestovatelkou, která se svými hosty ráda ve volných chvílích pobeseduje. Před několika lety byl penzion zařazen v anketě MFdnes mezi 100 nejlepších hospod v Česku. |
Pohodová jízda
Za Novou Vsí v Horách, jejíž dominantami jsou vrtule větrných elektráren, se červená magistrála opět noří na téměř 30 km do lesa. Trasa je však v pohodě sjízdná na trekingovém kole, vede prakticky pořád po lesních cestách s nevelkým převýšením.
Krásný rozhled na české Podkrušnohoří s hnědouhelnými doly, kouřícími komíny a chladícími věžemi elektráren se otevírá z návrší Lesná (911 m). Klínovec a Doupovské hory lze pro změnu zahlédnout z luk nad osadou Zákoutí.
V okolí bývalé hájovny Nový dům a přírodní rezervace Novodomské rašeliniště se jede několik kilometrů téměř úplně po rovině ve výšce 815 m nad mořem. Před Horou Svatého Šebestiána je však třeba dát dobrý pozor při prudkém a hrbolatém sjezdu do Bezručova údolí.
V Hoře Svatého Šebestiána, kudy vede dálková silnice do Německa, se můžete po delší době opět občerstvit a to buď v lidové hospodě, hotelu anebo na vietnamských tržištích, kterých je tu opravdu požehnaně.
K nejbližší železniční zastávce v Nové Vsi (trať Chomutov – Vejprty) je to odtud 2 km s kopce, rychlejší návrat do českého vnitrozemí však nabízí přímý sjezd po silnici do Chomutova. Pozor však na hustý provoz a kamiony! Samozřejmě lze pokračovat i dále na západ po pláních Krušných hor a to buď po silnicích anebo po magistrále. To je však již námět na další celodenní výlet.
Konečná železniční stanice v Moldavě
