Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


I v Česku máme velehory! Parádní neznámá hřebenovka na Lounsku

aktualizováno 
Že u nás nemáme velehory? To jste ještě nezlézali kopce na Lounsku! Dva a půl tisíce metrů nadmořské výšky sice nedosahují, avšak svým členitým reliéfem a travnatými vrcholy velehorskou krajinu občas připomínají.

Srdov, Oblík a Raná z Brníku | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Kopce Českého středohoří severně od města Louny patří k nejpozoruhodnějším, které u nás máme. Tyčí se izolovaně jeden vedle druhého a navzdory nízkým nadmořským výškám od 400 do 500 metrů působí velmi mohutně. Výjimečné je na nich také to, že jsou většinou holé. Kombinace příkrých svahů, ostrých hřbetů a bohatých travnatých porostů snadno navozuje představu vysokohorského terénu nad horní hranicí lesa.

Centrum českého paraglidingu

Nejznámějším kopcem na Lounsku je vrch Raná, Mekka všech českých vyznavačů paraglidingu. Na zdejších terénech se provozuje takzvaná česká škola létání, pořádají se tu kurzy pro začátečníky i pokročilé, trénují tu české paraglidingové špičky. Na úpatí kopce je návštěvníkům k dispozici velké parkoviště, kemp i letecký bar s informačním centrem a penzionem Skleník. Za dobrého počasí je tu rušno a živo téměř pořád.

Zdolání vrcholu (457 m) je otázkou půl, maximálně tři čtvrtě hodiny. Podobné časové údaje platí i pro vrch s něžným názvem Milá (510 m), který je ze všech kopců lounské části Českého středohoří nejvyšší. Pokud byste ovšem chtěli podniknout delší a možná i trochu dobrodružný výlet s nádechem horského přechodu, pak nezbývá než se vydat směrem na Oblík (509 m).

Vrch Raná a modré koberce lnu rakouského

Vrch Raná a modré koberce lnu rakouského

Monumentální Oblík

Tip na dovolenou

Není nutné jezdit daleko za hranice. Vybírejte z bohaté nabídky pobytů v Čechách na dovolená.iDNES.cz.

Mohutná kupa vrchu Oblík připomíná seříznutý kužel sopky. Od roku 1967 je chráněná jako národní přírodní památka, v budoucnu se uvažuje o téměř desetinásobném rozšíření rezervace až na 180 ha, přičemž by se do chráněného území zahrnuly i sousední vrchy Srdov a Brník, ležící spolu s nejvyšším Oblíkem v jedné linii.

Vrchy Oblík (509 m), Srdov (482 m) a Brník (471 m), navzájem oddělené výraznými sedly, leží na pomyslné přímce v řadě za sebou a představují typickou ukázku lineárního vulkanismu na jedné tektonické struktuře. Všechny tři kopce jsou původem podpovrchová čedičová tělesa, vypreparovaná erozí z křídových slínovců do současné velmi působivé podoby. Z morfologických zvláštností vyniká vrcholová plošina na Oblíku a mimořádně strmé svahy a ostré hřbety.

Na Oblík vede z Loun zeleně značená turistická trasa dlouhá zhruba osm kilometrů kolem Eimovy chaty a rozhledny na Červeném vrchu. Odtud si Oblík prohlédnete v plné kráse. Pak se jde převážně polními cestami až k bývalé zemědělské usedlosti Oblík, kde začíná vlastní výstup velmi strmým jižním svahem s převýšením 250 m na jednom kilometru.

Oblík a Raná ze Srdova

Oblík a Raná ze Srdova

Step v ohrožení

Věhlas má Oblík zejména u biologů, kteří ho považují za jednu z nejcennějších stepních lokalit na území České republiky. Kombinace výhřevného vulkanického podkladu a nejsuššího místa Čech (Žatecko, Lounsko) podmiňuje výskyt nebývale bohatého společenství teplomilné vegetace, hmyzu a ptáků. Zvláště cenné a hojné jsou porosty několika druhů kavylů, bělozářek, konikleců nebo hlaváčků.

Úžasná podívaná se naskýtá v květnu, kdy Oblík celý zmodrá rozkvetlými koberci lnu rakouského. Bohužel stepní vegetaci po zániku pastevectví ohrožuje náletová expanze křovin (hloh, trnka, růže), jež proměňují původně bezlesé plochy v neproniknutelné houští. Nejcennější stepní enklávy dnes hledejte ve vrcholových partiích a na jižním svahu.

Vzácná bělozářka zastupuje typické stepní druhy.

Vzácná bělozářka zastupuje typické stepní druhy.

Jižní svah Oblíku pokrývá step

Jižní svah Oblíku pokrývá step.

Kromě přírodovědných cenností a zvláštností se může Oblík ještě pochlubit nálezem pravěké keltské spony, což svědčí o dlouhodobém osídlení na Lounsku. Na vrcholu stávala kdysi kaple a ještě nedávno světelný maják k navigaci letadel. Zbyly po něm dřevěné sloupy elektrického vedení s průsekem na severním svahu.

Nezapomenutelný Srdov a Brník

Může se hodit

Mapa
KČT 1 : 50 000 č. 10 – České středohoří západ
Přístup
Do popisované oblasti jezdí autobusové spoje z Loun, nejlepší spojení, a to i o víkendech, má obec Raná, ležící na úpatí stejnojmenného kopce. Dojít na Ranou lze rovněž po modré značce z vlakové zastávky Lenešice na trati Louny – Most.
Do Mnichova pod Oblíkem jezdí autobusy sporadicky.

Zelená značka vede z Oblíku do sedla pod sousedním Srdovem a odtud vlevo do vísky Mnichov. Proč však jít dolů, když na obzoru se tyčí další krásný vrchol? Stačí se jen probít zhruba 300 metry trnitých keřů a pěšinka, tenkrát již neznačená, se brzy znovu objeví a stoupá jihozápadním žebrem na Srdov. I tady můžete cestou obdivovat spousty květů a poslouchat bzučení nesčetného hmyzu.

Ještě úžasnější je však rozhled z protáhlého vrcholového hřebínku, který zahrnuje všechny významné kopce Českého středohoří, ale také vzdálený Říp, Hazmburk, Krušné a Doupovské hory i některé komíny a chladicí věže elektráren v Mostecké hnědouhelné pánvi.

Malý vrch, Brník, Srdov, Křížové vršky a Oblík

Malý vrch, Brník, Srdov, Křížové vršky a Oblík

Křížové vršky (366 m) pokrývá rovněž step

Křížové vršky (366 m) pokrývá rovněž step.

Třetí kopec v pořadí, Brník, se zdá být ze Srdova na dosah ruky, ovšem sedlo před ním je ještě netušeně hluboké a zarostlé. Takže to znamená opět prudký sešup dolů do křovinatého houští a probíjení se po sotva znatelné stezičce přes trní a vývraty k protisvahu. Odměna za další prudký výstup v podobě vyhlídky je snad ještě úchvatnější než předtím.

Brník ze Srdova, na obzoru České středohoří

Brník ze Srdova, na obzoru České středohoří

Hluboko dole směrem na sever, o plných 100 metrů níže, jsou patrné další tři holé kopečky, seřazené v jedné linii: jsou to Křížové vršky (366 m), Malý vrch (375 m) a Šibeník (344 m). Ani přes ně nevede turistická značka, přestože poskytují nádherné krajinářské scenerie i hodnotnou stepní flóru a faunu. Ovšem dostat se k nim z Brníku je přes neproniknutelné houští keřů na severním srázu takřka nemožné. Většina z nečetných návštěvníků se proto z Brníku vrací zpět po stejné cestě na zelenou turistickou značku a odtud sestupuje do Mnichova k zaparkovanému autu nebo na autobus.


Zobrazit místo Lounsko na větší mapě
Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Specialized Turbo Vado 4.0
Jak se přilepit hobíkovi na záda. Test elektrokola do města i na výlet

I největší skeptici už vidí, že expanzi elektrokol nic nezastaví. Po velkém průlomu v Německu, Rakousku a Švýcarsku v uplynulých letech definitivně zasahují i...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Typický obrázek z německé Rujany: plážové „domečky“ jako ochrana před stálým...
Hrachovka z pytlíku, vlny studené. Jak se za Československa jezdilo k moři

Praotec Čech nás zavedl do středoevropské kotliny, rok 1918 nás v ní hranicemi uzavřel. Výsledek: nemáme moře. A přece jsme po jeho vlnách vždycky toužili....  celý článek

Další z rubriky

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Chvalkovický větrný mlýn
Větrné mlýny a božský klid. Krásný výlet na Litenčickou pahorkatinu

Žádné lidi zato stovky mravenišť a statisíce mravenců potkáte v lesích neznámé pahorkatiny uprostřed Moravy. Život tu plyne tiše, čas pomalu a turisté sem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.