"Támhle je voda horká," říká Kassim a ukazuje na obláček páry. "Tady je ale příjemně teplá." Podle humanitárních pracovníků dosahuje teplota v některých částech jezera po erupci Nyiragonga 40 stupňů Celsia. Nebezpečí představují i ohromná podvodní ložiska metanu, který by mohl při styku s lávou vybuchnout.
Podle místních úřadů vodu z jezera využívalo k pití, koupání a vaření asi půl miliónu obyvatel, kteří vzhledem k nedostatku jiných zdrojů budou zcela jistě jezero využívat dál. Primární starostí místních obyvatel je teď zajistit si pitnou vodu. V neděli, když se do Gomy začaly vracet tisíce uprchlíků, aby zachránily ze sutin zbytky svého majetku, nevyhnutelně v jezeře tišili žízeň a odpočívali bolavým končetinám.
"Potřebují vodu, tak hledají všechny způsoby, jak ji obstarat," vysvětluje Fidele Mitsindo, guvernér rwandského města Gisenyi, které po čtvrtečním výbuchu přijalo statisíce prchajících Konžanů. "Jdou hned k jezeru. Bylo jim řečeno, aby to nedělali, ale tihle lidé nepili celou věčnost."
Vzorky z jezera jsou nyní analyzovány, aby se určil stupeň nebezpečí. Humanitární organizace se obávají mimo jiné i propuknutí epidemie cholery, která následovala také po smrtícím výbuchu Nyiragonga v roce 1977. Proto zde již místní humanitární
pracovníci zřídili 12 chlorizačních stanic, kde se voda z jezera čistí. Chlór by měl zabránit přenosu chorob jako je úplavice a cholera, které přelidněnému městu s nedostatkem hygienických zařízení nyní hrozí, s vulkanickými jedovatými látkami si však stěží poradí.
 U jezera Kivu - v pozadí sopka Nyiragongo |
