I na Jadranu žijí žraloci lidožrouti

Před pár týdny došlo k několika smrtelným útokům žraloků na pobřeží Austrálie. Může však zažít setkání s velkým lidožravým žralokem i "obyčejný" český turista ve vodách Středozemního moře? Odpověď je překvapivá: Ano, může.

Není to sice příliš pravděpodobné, ale dokonce i v Jadranu se čas od času objeví velký lidožravý žralok.

Rok co rok je ve Středomoří pozorováno i několik velkých exemplářů. Bývá mezi nimi i hrdina Spielbergových Čelistí žralok bílý neboli lidožravý. Své jméno si vysloužil tím, že poměrně často napadá člověka. Jinak loví mořské savce a velké ryby, za kterými podniká daleké cesty mořem.

Není náhodou, že velcí bílí žraloci byli ve Středozemním moři většinou pozorováni v okolí míst, kde přežívají poslední kolonie středomořských tuleňů, nebo tam, kudy ještě proplouvají hejna tuňáků. Tyto velké ryby táhnou v létě z Atlantiku podél jihu Španělska a západního pobřeží Itálie Sicilskou úžinou dále na východ, občas až do Černého moře.

Loni v létě byl velký bílý žralok uloven i na Jadranu. Chorvatští rybáři lovící tuňáky jihozápadně od ostrova Jabuka ve střední Dalmácii vytáhli na palubu šestimetrový exemplář tohoto mořského dravce. Rybáři ho zabili, vyfotografovali a vylomili několik zubů. Tělo jim zaplňovalo celou loď, proto ho hodili do moře.

Útoky žraloků
Rok	Napadení	Oběti
2000	79	11
2001	68	4
2002	63	3
2003	55	4
Pozn.: známé případy ve světě. Zdroj: www.sharks.com

U chorvatského pobřeží, na rozdíl od moře v okolí Itálie, nebyl před rokem 2003 bílý žralok pozorován téměř třicet let. Naposledy v roce 1974, kdy smrtelně pokousal německého turistu u pláže v Rogoznici. O tom, že je Jadran - co se žraloků týče - poměrně bezpečné moře, svědčí, že zde bylo v průběhu 20. století zaznamenáno pouze deset žraločích útoků.

Bezpečný je ostatně i zbytek Středozemního moře, k průkazným útokům žraloků na člověka zde dochází v průměru dvakrát za pět let.

Poslední tragický případ se stal v roce 1989, kdy bílý žralok poblíž toskánského pobřeží Itálie zabil potápěče Luciana Costanza.

Další útoky skončily zraněními: třeba surfaře Ezia Bocediho rovněž u břehů Toskánska kousl v roce 1989 žralok do stehna. Surfař ležel na prkně a nohy a část těla měl ponořeny ve vodě.

V roce 1993 byl plavec u pláže Arenes na Costa Blanca ve Španělsku napaden malým žralokem neurčeného druhu, asi 200 metrů od břehu. Žralok byl dlouhý nejvýše dva metry. Ukousl plavci několik prstů na noze.

Většinou však setkání dopadlo pro člověka bez následků jako v roce 1991, kdy se v Ligurii žralok zakousl do bílé laminátové kánoe Ivany Iacaccieové, Italky českého původu. Nakonec se nechal zahnat křikem.

47 druhů žraloků ve Středozemním moři
Zatím byl ve Středozemním moři doložen výskyt 47 druhů žraloků. Někteří z nich jsou dosud běžní. Jde většinou o malé druhy, které nejsou nebezpečné, jako je máčka skvrnitá. Snad vůbec nejhojnějším žralokem Středozemního moře je ostroun obecný. Dorůstá až dvoumetrové délky, ale obvykle je poloviční.

Počty žraloků ve Středozemním moři drasticky klesají. Potvrzuje se tak výzkum kanadského biologa Ransoma Myerse. Zevrubnou analýzou došel k závěru, že za posledních 50 let zmizelo ze světových moří 90 procent velkých druhů tuňáků nebo mečounů.

"Pokud drasticky neomezíme mořský rybolov v globálních měřítkách, pak některé velké dravé ryby, například i žraloci, neodvratně vyhynou," říká Myers.

Žralok lidi neloví. Většinou.

JAK PŘEDEJÍT ÚTOKU

* Vyhýbejte se oblastem, kde v nedávné době došlo k útokům na člověka.
* Nepotápějte se a nesurfujte na místech, kde se vyskytují tuleni, lachtani, velká hejna ryb (oblíbená žraločí kořist).
* Nechoďte do moře sami.
* Neplavte daleko od břehu.
* Nezůstávejte ve vodě při západu slunce a v noci, kdy jsou žraloci nejaktivnější.
* Nevstupujte do vody s krvácejícím zraněním nebo při menstruaci. Nevykonávejte do vody potřebu.
* Nenoste do vody třpytivé předměty.
* Pokud lovíte harpunou, nenoste s sebou dlouho krvácející zraněnou rybu.
* Pokud na vás žralok zaútočí, snažte se ho zasáhnout do oka nebo do žaberních oblouků.

Žraloci jsou starobylí mořští tvorové, jejichž vývoj byl završen dávno před vznikem člověka. Proto lidé nefigurují na jídelníčku těchto dravců jako vyhledávaná kořist. Všichni žraloci, kteří příležitostně napadnou člověka, dávají přednost své přirozené potravě: ploutvonožcům a velkým rybám.

Podle některých biologů je příčinou mnoha útoků na surfaře to, že jejich obrys na hladině připomíná siluetu lachtana nebo tuleně. Žraloci, kteří upřednostňují jinou kořist - hlavonožce nebo drobné mořské živočichy - nebývají obvykle nebezpeční.

Žralok jako vrcholný mořský lovec je svému způsobu života dokonale přizpůsoben. Disponuje skvělými smysly. Je schopen slyšet hluboké tóny na vzdálenost několika kilometrů. Takové zvuky vydává například poraněná ryba, ale i plavající člověk.

Žraločí čich dokáže reagovat na podněty vzdálené i několik set metrů. Je obzvláště citlivý i na nepatrné množství krve ve vodě nebo na pach vyplašených a nemocných ryb.

Většina žraloků i dobře vidí. Dále mají tito dravci orgány, které umožňují registrovat záchvěvy vody v okolí či změny slanosti nebo elektrického pole.

Kapitola sama o sobě jsou žraločí čelisti, které se mohou na sobě nezávisle pohybovat. Jsou ovládány neobyčejně silnými svaly a vybaveny zuby, které neustále dorůstají. Žralok své zuby do kořisti doslova zatne, přičemž zuby druhé čelisti používá jako pilu. Velký žralok je schopen najednou odkousnout až 20 kilogramů masa.

Každý rok dochází k několika desítkám registrovaných útoků žraloka na člověka - přibližně desetina z nich je smrtelná. Skutečný počet napadených však bude zřejmě několikanásobně vyšší. Téměř všechny útoky se odehrávají v teplých mořích, nejnebezpečnější je v tomto ohledu pobřeží Austrálie, Floridy a Karibiku a východní pobřeží Jižní Afriky. V těchto místech bývají na plážích instalovány sítě, které mají žralokům zabránit v kontaktu s koupajícími se.

I tam, kde jsou žraloci relativně rozšíření, je však pravděpodobnost, že se stanete obětí útoků těchto dravců, skutečně minimální.

Nejznámější žraloci
ZDROJ: Zvíře, Knižní klulb

Žralok bílý
Bývá někdy označován jako lidožravý. Jeho hlavní kořistí jsou ale tuleni, lachtani, delfíni a velké ryby a paryby. Útočí velmi divoce a jeho trojúhelníkové zuby s hrubě pilovitými hranami jsou účinné zbraně.

Žralok modravý
I tento žralok je pro člověka velmi nebezpečný. Kolem kořisti většinou dlouho krouží, než zaútočí. Pokud něco uloví, shromažďují se v hejnech a napadají vše v dohledu.

Žralok tygří
Ve skutečnosti je pro člověka nejnebezpečnější právě tento žralok. Je to převážně noční lovec a ze všech žraloků je nejméně vybíravý.

Kladivoun obecný
Tento žralok je velmi dobře rozpoznatelný díky bizardnímu tvaru hlavy. Má nepředvídatelnou povahu a napadá i lidi. Kladivouni se vyskytují ve velkých hejnech

Ostroun obecný
Tento velice malý žralok žije u dna v pobřežních vodách. Živí se korýši, sasankami a často tvoří velké hejna.

Máčka skvrnitá
Nejběžnější evropský žralok je aktivní ve dne i v noci a loví těsně u dna mořské červy, měkkýše, korýše a malé ryby.

ZDROJ: Zvíře, Knižní klub

V AKVÁRIU. Žralok v akváriu v australském Melbourne.