Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


I na Jadranu žijí žraloci lidožrouti

aktualizováno 
Před pár týdny došlo k několika smrtelným útokům žraloků na pobřeží Austrálie. Může však zažít setkání s velkým lidožravým žralokem i "obyčejný" český turista ve vodách Středozemního moře? Odpověď je překvapivá: Ano, může.

Není to sice příliš pravděpodobné, ale dokonce i v Jadranu se čas od času objeví velký lidožravý žralok.

Rok co rok je ve Středomoří pozorováno i několik velkých exemplářů. Bývá mezi nimi i hrdina Spielbergových Čelistí žralok bílý neboli lidožravý. Své jméno si vysloužil tím, že poměrně často napadá člověka. Jinak loví mořské savce a velké ryby, za kterými podniká daleké cesty mořem.

Není náhodou, že velcí bílí žraloci byli ve Středozemním moři většinou pozorováni v okolí míst, kde přežívají poslední kolonie středomořských tuleňů, nebo tam, kudy ještě proplouvají hejna tuňáků. Tyto velké ryby táhnou v létě z Atlantiku podél jihu Španělska a západního pobřeží Itálie Sicilskou úžinou dále na východ, občas až do Černého moře.

Loni v létě byl velký bílý žralok uloven i na Jadranu. Chorvatští rybáři lovící tuňáky jihozápadně od ostrova Jabuka ve střední Dalmácii vytáhli na palubu šestimetrový exemplář tohoto mořského dravce. Rybáři ho zabili, vyfotografovali a vylomili několik zubů. Tělo jim zaplňovalo celou loď, proto ho hodili do moře.

Útoky žraloků

Rok Napadení Oběti
2000 79 11
2001 68 4
2002 63 3
2003 55 4

Pozn.: známé případy ve světě. Zdroj: www.sharks.com

U chorvatského pobřeží, na rozdíl od moře v okolí Itálie, nebyl před rokem 2003 bílý žralok pozorován téměř třicet let. Naposledy v roce 1974, kdy smrtelně pokousal německého turistu u pláže v Rogoznici. O tom, že je Jadran - co se žraloků týče - poměrně bezpečné moře, svědčí, že zde bylo v průběhu 20. století zaznamenáno pouze deset žraločích útoků.

Bezpečný je ostatně i zbytek Středozemního moře, k průkazným útokům žraloků na člověka zde dochází v průměru dvakrát za pět let.

Poslední tragický případ se stal v roce 1989, kdy bílý žralok poblíž toskánského pobřeží Itálie zabil potápěče Luciana Costanza.

Další útoky skončily zraněními: třeba surfaře Ezia Bocediho rovněž u břehů Toskánska kousl v roce 1989 žralok do stehna. Surfař ležel na prkně a nohy a část těla měl ponořeny ve vodě.

V roce 1993 byl plavec u pláže Arenes na Costa Blanca ve Španělsku napaden malým žralokem neurčeného druhu, asi 200 metrů od břehu. Žralok byl dlouhý nejvýše dva metry. Ukousl plavci několik prstů na noze.

Většinou však setkání dopadlo pro člověka bez následků jako v roce 1991, kdy se v Ligurii žralok zakousl do bílé laminátové kánoe Ivany Iacaccieové, Italky českého původu. Nakonec se nechal zahnat křikem.

47 druhů žraloků ve Středozemním moři
Zatím byl ve Středozemním moři doložen výskyt 47 druhů žraloků. Někteří z nich jsou dosud běžní. Jde většinou o malé druhy, které nejsou nebezpečné, jako je máčka skvrnitá. Snad vůbec nejhojnějším žralokem Středozemního moře je ostroun obecný. Dorůstá až dvoumetrové délky, ale obvykle je poloviční.

Počty žraloků ve Středozemním moři drasticky klesají. Potvrzuje se tak výzkum kanadského biologa Ransoma Myerse. Zevrubnou analýzou došel k závěru, že za posledních 50 let zmizelo ze světových moří 90 procent velkých druhů tuňáků nebo mečounů.

"Pokud drasticky neomezíme mořský rybolov v globálních měřítkách, pak některé velké dravé ryby, například i žraloci, neodvratně vyhynou," říká Myers.

Žralok lidi neloví. Většinou.

JAK PŘEDEJÍT ÚTOKU

* Vyhýbejte se oblastem, kde v nedávné době došlo k útokům na člověka.
* Nepotápějte se a nesurfujte na místech, kde se vyskytují tuleni, lachtani, velká hejna ryb (oblíbená žraločí kořist).
* Nechoďte do moře sami.
* Neplavte daleko od břehu.
* Nezůstávejte ve vodě při západu slunce a v noci, kdy jsou žraloci nejaktivnější.
* Nevstupujte do vody s krvácejícím zraněním nebo při menstruaci. Nevykonávejte do vody potřebu.
* Nenoste do vody třpytivé předměty.
* Pokud lovíte harpunou, nenoste s sebou dlouho krvácející zraněnou rybu.
* Pokud na vás žralok zaútočí, snažte se ho zasáhnout do oka nebo do žaberních oblouků.

Žraloci jsou starobylí mořští tvorové, jejichž vývoj byl završen dávno před vznikem člověka. Proto lidé nefigurují na jídelníčku těchto dravců jako vyhledávaná kořist. Všichni žraloci, kteří příležitostně napadnou člověka, dávají přednost své přirozené potravě: ploutvonožcům a velkým rybám.

Podle některých biologů je příčinou mnoha útoků na surfaře to, že jejich obrys na hladině připomíná siluetu lachtana nebo tuleně. Žraloci, kteří upřednostňují jinou kořist - hlavonožce nebo drobné mořské živočichy - nebývají obvykle nebezpeční.

Žralok jako vrcholný mořský lovec je svému způsobu života dokonale přizpůsoben. Disponuje skvělými smysly. Je schopen slyšet hluboké tóny na vzdálenost několika kilometrů. Takové zvuky vydává například poraněná ryba, ale i plavající člověk.

Žraločí čich dokáže reagovat na podněty vzdálené i několik set metrů. Je obzvláště citlivý i na nepatrné množství krve ve vodě nebo na pach vyplašených a nemocných ryb.

Většina žraloků i dobře vidí. Dále mají tito dravci orgány, které umožňují registrovat záchvěvy vody v okolí či změny slanosti nebo elektrického pole.

Kapitola sama o sobě jsou žraločí čelisti, které se mohou na sobě nezávisle pohybovat. Jsou ovládány neobyčejně silnými svaly a vybaveny zuby, které neustále dorůstají. Žralok své zuby do kořisti doslova zatne, přičemž zuby druhé čelisti používá jako pilu. Velký žralok je schopen najednou odkousnout až 20 kilogramů masa.

Každý rok dochází k několika desítkám registrovaných útoků žraloka na člověka - přibližně desetina z nich je smrtelná. Skutečný počet napadených však bude zřejmě několikanásobně vyšší. Téměř všechny útoky se odehrávají v teplých mořích, nejnebezpečnější je v tomto ohledu pobřeží Austrálie, Floridy a Karibiku a východní pobřeží Jižní Afriky. V těchto místech bývají na plážích instalovány sítě, které mají žralokům zabránit v kontaktu s koupajícími se.

I tam, kde jsou žraloci relativně rozšíření, je však pravděpodobnost, že se stanete obětí útoků těchto dravců, skutečně minimální.

Nejznámější žraloci
ZDROJ: Zvíře, Knižní klulb

Žralok bílý
Bývá někdy označován jako lidožravý. Jeho hlavní kořistí jsou ale tuleni, lachtani, delfíni a velké ryby a paryby. Útočí velmi divoce a jeho trojúhelníkové zuby s hrubě pilovitými hranami jsou účinné zbraně.

Žralok modravý
I tento žralok je pro člověka velmi nebezpečný. Kolem kořisti většinou dlouho krouží, než zaútočí. Pokud něco uloví, shromažďují se v hejnech a napadají vše v dohledu.

Žralok tygří
Ve skutečnosti je pro člověka nejnebezpečnější právě tento žralok. Je to převážně noční lovec a ze všech žraloků je nejméně vybíravý.

Kladivoun obecný
Tento žralok je velmi dobře rozpoznatelný díky bizardnímu tvaru hlavy. Má nepředvídatelnou povahu a napadá i lidi. Kladivouni se vyskytují ve velkých hejnech

Ostroun obecný
Tento velice malý žralok žije u dna v pobřežních vodách. Živí se korýši, sasankami a často tvoří velké hejna.

Máčka skvrnitá
Nejběžnější evropský žralok je aktivní ve dne i v noci a loví těsně u dna mořské červy, měkkýše, korýše a malé ryby.

ZDROJ: Zvíře, Knižní klub

 

V AKVÁRIU. Žralok v akváriu v australském Melbourne.

Autoři: ,




Nejčtenější

Obyvatele chorvatské vesnice Mravince nedaleko Splitu vyhnaly požáry z domovů...
Požáry u Splitu zamořily okolí zápachem. V Černé Hoře hasí i letadlo z Izraele

Chorvatští hasiči i nadále bojují s rozsáhlými lesními požáry na pobřeží Jadranu. V noci na středu uchvátily plameny skládky u Splitu, v okolí se šířil...  celý článek

V Kyseli je jako na Václaváku.
Sen skutkem: Kyseľ ve Slovenském ráji je po 40 letech opět přístupný

Téměř nikdo z dnešních turistů od padesátníků výše tomu už nevěřil. A zničehonic je to tady. Po předlouhých 40 letech byla loni v srpnu znovu otevřena pro...  celý článek

Lahodná kremšnita. Kdo jednou ochutná, nikdy nezapomene.
Sedm parádních pokladů chorvatské domácí kuchyně, které musíte ochutnat

Už žádné zásoby s sebou! Přestože jsme měli dlouhá léta pověst paštikářů, kteří si na Jadran vozí hory vlastního jídla, v poslední době se karta obrací a Češi...  celý článek

Google Street View nově umožňuje i výlet až na oběžnou dráhu Země.
Google míří do vesmíru. Na Street View můžete projít už i ISS

Služba Google Street View už pokrývá obrovské množství ulic i prostor v mnoha státech světa. Teď se dostává až na oběžnou dráhu. Nově totiž umožňuje projít se...  celý článek

Ilustrační foto
Okradli vás u moře, ztratila se vám manželka? Volejte české policisty

I letos mohou čeští turisté od počátku července až do poloviny září potkat v Chorvatsku a v Bulharsku české policisty, kteří slouží ve smíšených hlídkách se...  celý článek

Další z rubriky

Panorama severním směrem: observatoř, Yake (světle zelený vrchol uprostřed),...
Tiché hory a léčivá koupel. Nádherný výšlap nejvyšší silnicí Japonska

Typická představa o Japonsku jsou nekonečné přelidněné metropole. Ovšem dominantní plochu této technologické velmoci ve skutečnosti zaujímají těžko obyvatelné...  celý článek

O Aveiru se často mluví jako o portugalských Benátkách. Dost tomu napomáhají i...
Kláštery, hory a pravé portské. Vzhůru na týdenní cestu Portugalskem

Sedm dnů za volantem i na sedadle spolujezdce při jakémkoliv roadtripu zcela jistě ovlivní perspektivu vnímání navštívené země. A tak pro mě Portugalsko bude...  celý článek

V poledním slunci jsou prašné uličky Chinguetti liduprázdné. Jen občas jeviště...
Reportáž ze země, kam asi nikdy nepojedete na dovolenou. Ale můžete

Několikrát byla vyhodnocena jako jedna z nejméně navštěvovaných zemí světa, kde prý kromě hromad písku nic není. Snad právě tato reputace nás nakonec k...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.