Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Humberto se dědí, tvrdí principál

  10:43aktualizováno  10:43
O s t r a v a - Žlutočervené šapitó a pár maringotek natěsnaných okolo si blaženě vychutnává ospalé jarní dopoledne. V té největší se na plotně vaří v několika hrncích brambory. Blíží se poledne. "Tohle vezmi lvům," podává mladá žena s blonďatými vlasy muži ve dveřích pořádný kus kosti, na kterém ještě zbylo maso z kotlety, co bude dnes k obědu. Zdena Navrátilová má za muže ředitele cirkusu. Cirkusu Humberto. Doma říkají dlouhatánské béžové maringotce, ve které téměř deset měsíců v roce jezdí křížem krážem světem.

Pět desítek lidí na cestách
Mají tu vše - od kuchyně, přes jídelnu až po sprchu. I poličku s miniaturami. Aby na cestě nepadaly, přilepili si je.

Cirkus Humberto, to je asi pět desítek lidí, co jim nevadí trávit život na cestě. Cirkusoví umělci i chlapi, co kydají hnůj v maštali a čistí lví klece. Ti všichni pro Humberto dýchají. "Když se staví šapitó, dělají na tom všichni. I ženské, děti, artisti. Bez řečí," říká Bohumil Navrátil nejstarší, principál cirkusu. Ročně své šapitó rozbalí někdy v pětačtyřiceti, někdy i v šedesáti městech.

Když táhnou z jednoho místa na druhé, je z nich karavana, kterou je těžko předjet. Vozí s sebou nejen svůj vlastní domov a sbalený cirkusový stan, ale i početný zvěřinec. Lvy, koně, medvědy, velbloudy, lamy, kozy, poníky, osly. Chybí jen sloni.
"Ty bych taky chtěl," přeje si principál. On a také jeho dva synové, kteří dnes po jeho boku Humbertu ředitelují, se před deseti lety zařekli, že cirkusu, kvůli kterému kdysi tahalo každé malé dítě mámu za rukáv, jeho slávu vrátí.

"Narodil jsem se v maringotce. Oba mí synové jakbysmet. Každý v jiném městě. Třeba mladší Hynek strávil v porodnici dva dny, zbytek života je na cestě," popisuje principál, mezi Navrátily člen páté generace, která dala svůj život cirkusu. Jeho vnukové nesou číslo sedm.

Cirkus, ten se prostě dědí
"Představte si - naše děcka si každou chvíli hrajou na cirkus. Starší, ten už trénuje. Rukostoj," popisuje Zdena Navrátilová, žena mladšího principálova syna Hynka, zatímco chystá oběd nejen pro svou rodinu, ale i pro dalších osm chlapů, co dělají cirkusu technické zázemí. Její švagrová, která si vzala staršího Bohumila, má na starosti druhou půlku pomocného personálu.

Zdena Navrátilová se stejně jako její muž u cirkusu narodila. "Kdybych neměla manéž v rodině, asi bych to nevydržela. Ale takhle si neumím představit, že bych dělala něco jiného. Vlastně mě to ani nikdy nenapadlo," uvažuje žena, která se během dne mění z hospodyňky v učitelku vlastních dětí a večer navíc vystupuje s obručemi.

Roztáčí je okolo sebe v zářivě růžovém gymnastickém trikotu pošitém stříbrnými třpytkami. Z mámy dvou kluků je najednou přesvědčivá hvězda manéže.

"Večer, až děti usnou, to pak otvírám školní učebnice a studuju učivo na další den. Ráno mají kluci v sešitech zadání, co budou dělat. Dvakrát do roka jedou na přezkoušení. Učí se na trojky. Jsem spokojená. Učitelka říkala, že kdyby chodili normálně do školy, byli by z nich jedničkáři," vypráví.

Prádlo pro hadí ženu
Ingrid Dvořáková, dáma ve středních letech, původem Němka a někdejší artistka, co se kvůli svému muži dala k cirkusu, věší čistě vyprané prádlo. Na šňůře natažené mezi maringotkami přibývají síťované punčochy, přiléhavé černé kalhoty a kazajky. Kostýmy jejího muže a dvou dcer. Tria akrobatů.

"Proč mám ráda cirkus? Miluju cestování. Poznám tolik lidí. Hodně se od nich učím. A taky mám rodinu pořád pohromadě," ozve se v ní mateřský cit.

"A ten aplaus publika. Ten je nejhezčí," doplní ji její třetí "dcera", Mongolka Otma Tsedendorj. Devatenáctiletá dívka utekla před pěti lety z rodného Mongolska do Evropy. Za cirkusem. "V Mongolsku máme jen dva. A ty nikam nejezdí, stojí na jednom místě," říká Otma. Dvořákovi ji potkali před rokem a půl v Itálii, ještě pod jiným angažmá. Vzali ji s sebou domů do Prahy, a pak i k Humbertu.

Otma je tady šťastná. Vystupuje dvakrát za večer: sólo jako hadí žena uprostřed velké ocelové obruče a společně se svým novým tátou a sestrou Alicí jako trio Dvořákových. Dívky balancují na žebříku, který otec drží na vlastních chodidlech. Lidé pod nimi tají dech.

Aerobik v manéži
"Oběd," ozve se do ospalého cirkusového tábora z velké maringotky. To Zdena Navrátilová svolává chlapy k jídlu.

Ještě než si Venca Foltýn sedne k plnému talíři, vyklidí špinavé piliny ze lví klece. Z obou stran se po něm tu a tam zpoza mříží ožene některý z třinácti lvů. Pýcha cirkusu Humberto.

"V devatenácti jsem se sebral, protože mě to doma nebavilo, a šel jsem k cirkusu. Rodiče mi řekli, že jsem se zbláznil. Ale já šel," popisuje dnes jednatřicetiletý mladý muž z Opavy, jak se dostal mezi lví klece a manéž vysypanou pilinami. Po vojně na nějakou dobu nastoupil na šachtu, nakonec ale znovu skončil u cirkusu. S Humbertem letos vyjel na první štaci.

"Rád cestuju. Ale kolotoče by mě nebavily. Tady jsou zvířata, a to je ono. Řekli mi, že už tady umřu," směje se Venca.

Cirkusový život, to však není jen maringotka, nebo manéž. "Někdy se jdeme podívat po městě, do muzea, nebo jen tak posedět. A holky večer třeba na diskotéku," dokazuje Ingrid Dvořáková, že také u cirkusu se vede společenský život.

"Občas si jdeme s ženskýma do manéže zacvičit aerobik. Je třeba se udržovat," říká zase Zdena Navrátilová, uměleckým jménem Zdena Humberto.

Ona i všichni ostatní se však přece jen nejvíce těší na večer. To se do lóží okolo manéže nahrnou zástupy nedočkavých dětí, za ruku někoho z dospělých. Oči jim září vzrušením. Se zatajeným dechem hltají číslo odvážného krotitele lvů, spanilé akrobatky i medvěda, co to umí na koloběžce. A až budou večer usínat, nechají si o něm zdát. O slavném cirkusu Humberto.

V kleci se dvěma mláďaty byla i jejich matka. Bezpečně jsme ji poznali podle soustředěných očí a přísného pohledu.

Autoři:




Nejčtenější

Antropolog Martin Soukup
My máme hodinky, oni mají čas. Jak vědec zkoumá Papuánce s mobilem

Martin Soukup letos dostal cenu Neuron, udělovanou nejlepším vědcům. Mimo jiné za to, že sleduje, jak žije asi patnáct set lidí v odlehlém údolí ostrova...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Čeští turisté se koupou na Makarské. K moři do Chorvatska jich ročně míří skoro...
A zase to Chorvatsko. I letos bude pro Čechy nejoblíbenější destinací

Chorvatsko bude letos podle Asociace cestovních kanceláří opět nejoblíbenější destinací českých turistů - stejně jako loni a spoustu předchozích let. Asociace...  celý článek

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Další z rubriky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště...
Kukuřičná bludiště získávají popularitu, v Česku jich jsou desítky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště pro rodiny s dětmi. Vznikla na více místech v Česku, na jižní Moravě letos...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.