Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Huascarán nás nechtěl

aktualizováno 
-
Jednou jsme byli u pramenů Gangy v indických Himálajích, kde je hrob jednoho českého lezce. Zůstal tam shodou neštastných okolností ve výšce 4200 metrů. Trochu jsme opucovali jeho hrob,jak se to dělá na D ušičky. Došlo nám přitom, že takových hrobů Čechů po světě je moc,a že pod Huascaránem v Peru jich je patnáct. Celá výprava československých horolezců tam tehdy přišla o život za katastrofálního zemětřesení v roce 1970, při němž zahynulo na 70 000 lidí.

Do Peru jsme se vypravili celkem čtyřikrát. Ta první výprava na nás zanechala hluboký dojem. Našli jsme hodně lidí, kteří se s našimi horolezci před tou tragédií setkali. Po 25 letech se k nám dokonce dostal film jednoho z nich, Ladislava Mejsnara. Za nějakou dobu po zemětřesení totiž někdo našel jeho tělo, v kapse měl zabalený film. Ten film se nakonec dostal až k nám. Některé jeho fotografie jsme dali do knížky,která z této cesty vznikla. B yly to snad poslední záběry z roku 1970 před zemětřesením. Vyvolaly ohromný rozruch. Byla tam třeba fotografie jakéhosi kostela, který byl při lavině zcela zničen a Peruánci se jej teď snaží znovu vystavět. A když tu starou fotografii viděli, tak užasle říkali, že vlastně už si nikdo nepamatoval, jak přesně ten kostel vypadal, a dokonce podle té staré Mejsnarovy fotografie rýsovali nové plány. V rámci naší expedice se podařilo čtyřem lidem stanout na severním vrcholu Huascaránu. Byla to první větší expedice od roku 1970. Bylo tenkrát strašně sněhu, každý den padalo víc a víc. Americká výprava tam nevylezla, ani žádná jiná než Rakušané, Francouzi, Němci. Toho roku byli naši kluci na vrcholu první. Výstup se podařil, a my jsme se potom chtěli vydat i na jižní vrchol Huascaránu, ale tam těsně vedle nás spadla lavina. Projela vedlejším sněhovým řadem, nás tvrdě zasáhla tlaková vlna. Bylo to v půl jedné v noci, druhý den jsme chtěli jít nahoru. To jsme brali jako obrovské varování. Na Pamíru takovéhle laviny padaly pořád, ale nikdy to nebyl problém. Ale na Huascaránu jsme to brali tak, že hora nás tam nechce. Zabalili jsme to ještě v noci. Vzali jsme si z toho ponaučení. Oba dva jsme byli na vyšších horách než je Huascarán, ale sem bychom už za nic na světě nelezli. Jsou věci, které člověk dokáže intuitivně vycítit. To nebyla pověrčivost, ale jemné tušení, že tahle hora pro nás není. Ta první knížka Huascarán, cesta končí, cesta začíná, byla o horách bez lezení. Jsou v ní velice hluboké výpovědi ovdovělých žen, které přípravy na expedici s manžely prožívaly a některé taky třeba trochu lezly. Pak jsme se pod Huascarán vrátili znovu a znovu jsme se dali i do psaní, tentokrát o tom, jak vlastně vypadá život pod svahy této hory. A byla z toho druhá knížka, Huascarán, život v údolí krásy a hrozby, která vyšla v listopadu. Je o životě indiánů pod Huascaránem a o tom, jakým způsobem oni vnímají ty katastrofy,které se okolo nich dějí. A i když jsme si říkali, že tentokrát už s Peru končíme, stejně to není tak docela pravda. Mezi těmi horolezci tam v roce 1970 totiž zůstal i Arnošt Černík. On doma po sobě nechal rukopis, který nikdy nevyšel - jmenuje se Cesta na Ararat. My jsme jej oprášili, udělali rozhovory s lidmi, kteří jej znali. Ptali jsme se jich i na to, co jsou hory, proč tolik lidí lákají a proč se v nich umírá. A díky této práci vlastně budeme téma Huascarán otevírat znovu.

Autoři se specializují na cestování po horách. Úspěšně zdolali již celou řadu světových vrcholů. Z výprav do Peru a Tibetu pořádají výstavy ve spolupráci s Jedličkovým ústavem v Liberci.



Autor:




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Dlouhý vlak do Rumunska
VIDEO: Půlkilometrový vlak RegioJetu se vydal na cestu do Rumunska

Soukromý dopravce RegioJet vypravil v úterý v podvečer svůj nejdelší vlak v historii. Souprava míří do rumunského Eibentálu, kam veze více než tisíc hudebních...  celý článek

Hydroelektrárna Spálov v detailu. Po předešlé domluvě si ji můžete prohlédnout...
Putování krajinou skla. Na kole za největším podzemním jezerem Česka

Železný Brod bývá označován za ideální turistické rozcestí Českého ráje, Jizerských hor a Krkonoš. Byla by ovšem škoda vyrážet za tak dalekými cíli a...  celý článek

Další z rubriky

První fotky pořízené pod mořskou hladinou dokazují, že potápění u zříceného...
Dokud je čas. Potápění u zříceného Azurového okna se stalo hitem

Ještě přes svým zřícením do moře bylo Azurové okno na Maltě jednou z největších turistických atrakcí světa. A jak to vypadá, kolaps této nádherné skalní stěny...  celý článek

Zbytky čumu (stanu) Evenků
Sibiří na koloběžce. Tělo fňuká, ale přizpůsobí se, říká dobrodruh

Přešel pěšky Bajkal, jako první na světě přejel Pamír na tříkolce a teď podniká na koloběžce cestu přes Sibiř dlouhou přes 2500 kilometrů. Třiašedesátiletý...  celý článek

Romantická skaliska na jižním okraji vrcholové plošiny Brostschbergu
Stezkami čarodějnic v Alsasku. Magický svět ve francouzských Vogézách

Do Alsaska se jezdí hlavně kvůli znamenitým vínům. Dalším tamním oblíbeným lákadlem jsou samozřejmě divukrásné Vogézy s holými hřebeny i vodopády. Kromě nich...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.