Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Huascarán - hora, která vraždí

  17:34aktualizováno  17:34
Sirény policejních vozů, sanitek a civilní obrany se rozezněly přesně v devět hodin. Lidé vyšli ze svých domů a zastavili se na ulici. Mezi domy pobíhají záchranáři v oranžových vestách a neustále vykřikují: "Zemětřesení, zemětřesení."

Venkovany ale příliš jejich počínání neznepokojuje, nikam se neženou, stojí dál na zápraží svých domů a rozhlížejí se jeden po druhém. Na náměstí, kde je již připravený oranžový stan první pomoci, nikdo z nich nedorazil.

Je středa 31. května 2000 a malebná vesnička vysoko v peruánských Andách nacvičuje poplach při zemětřesení. Před třiceti lety stála podobná, stejnojmenná vesnice o kus dál. Dnes z ní zůstala pouze cedule s nápisem připomínající jedno z nejhorších zemětřesení na této planetě: Yungay - pohřbené město.

"Byla jsem zrovna v Limě. Studovala jsem tam," vypráví asi padesátiletá Rosita Gonzálesová. "Když jsem se dozvěděla o zemětřesení a o tom, že ve městě zahynula moje matka, nervově jsem se zhroutila. Nějakou dobu jsem byla v nemocnici a do svého rodného města jsem dorazila až po osmi měsících. Očití svědci mi vyprávěli, že moje maminka neměla vůbec šanci. Bylo to příliš rychlé," říká žena a v ruce svírá kytici třiceti karafiátů. "Jako by to ani nebylo před třiceti lety. Mám pocit, že to bylo včera."

O něco starší žena celou apokalypsu zažila na vlastní kůži. Zrovna psala dopis své dceři, když se začala třást podlaha a celý dům. Vyběhla ze dveří a slyšela ohromný hukot z hor. Snažila se svou matku dovést na místo, o kterém si myslela, že by mělo být bezpečné. Sama tam doběhla, ale matka tak rychlá nebyla. "Dodnes si to vyčítám. Třeba by se zachránila tam, kde byla," říká smutně žena s bílými vlasy, která z Yungay nikdy neodešla.

Lavina kamení, ledu a bahna zasáhla Yungay přibližně v půl čtvrté odpoledne. Alespoň tak to stojí na bílé, asi třímetrové soše Ježíše Krista, který s napřaženýma rukama stojí tváří tvář nejvyšší hoře Peru - Huascaránu. Právě z jednoho jeho vrcholu se po zemětřesení o síle 7,8 Richterovy stupnice utrhl část masívu a několikakilometrová lavina pak smetla z povrchu zemského vše, co ji stálo v cestě za pouhé tři minuty.

Z městečka Yungay, ve kterém zahynulo podle odhadů až dvacet tisíc obyvatel, zbyly pouze čtyři vzrostlé palmy a stojící Kristus u jehož nohou se lavina zastavila. Všechno ostatní pohřbilo bahno a obrovské kameny.

Zhruba o pětadvacet kilometrů nad městečkem Yungay, přímo u paty Huascaránu, stojí opuštěný památníček z bílých kamenů. Jednoduchý křížek, kamenná mohyla a plastika s českými vlaječkami připomínají, že 31. května 1970 zahynulo v Andách i čtrnáct krajanů:

Arnošt Černík, Valerián Karoušek, Jaroslav Krecbach, Milan Černý, Jiří Jech, Miloš Matras, Milan Náhlovský, Bohumil Nejedlo, Vilém Heckel, Svatopluk Ulvr, Jiří Rasl, Ladislav Mejsnar, Zdeněk Novotný a Václav Urban. Poslední člen výpravy Ivan Bortel zahynul již 18. května, když se zřítil nešťastnou náhodou z třiceti metrů při výstupu na Huandoy.

O něco menší lavina, než která smetla Yungay, zasáhla i jejich základní, aklimatizační tábor. Dnes toto místo pomalu zarůstá křovinami a na místě, kde je pohřbeno čtrnáct těl českých horolezců se nerušeně pasou lamy.

O památníček, který čas od času zavalí kamenná lavina, se dnes starají čeští turisté, horolezci a místní lidé. O to, že včera - třicet let po tragédii - byl pomníček čistý a uklizený se zasloužila členka místní vysokohorské policie Maricela Caserrata a děti z místních škol. "Považuji to za normální. Jsem horolezkyně a tímto vzdávám hold kolegům, kterým se nepodařilo vylézt na tu svou horu," říká Maricela.

Hřeben Chopicalqui (6354 m n.m.) a Huascaránu (6768 m n.m.)

Pohled na Huascarán (6768 m n.m.)

Laguna 69 se nachází v nadmořské výšce 4750 m.

Památník československých horolezců mezi lagunami Llanganuco a Orcococha

Autor:




Nejčtenější

Zboží s tematikou zatmění 2017
Reportáž: Zatmění slunce vyhnalo Američany na venkov. Přípravu nepodcenili

Jackson, USA (od zvláštního reportéra Technet.cz) Zatmění slunce je astronomická událost, která je (na rozdíl třeba od průletu komety) srozumitelná úplně každému. Američané se už nemohou dočkat, především pak...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrov Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle 4. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere della Sera...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Karambol v Chorvatsku? Nehodu nechte zapsat a pokutám se nebraňte

Zkazila vám dovolenou v Chorvatsku bouračka? Zkuste nepanikařit a nezapomeňte na záznam o dopravní nehodě. A hlavně zavolejte tamní policii - stačí vyťukat...  celý článek

Některé turistické stezky a cyklotrasy v Národním parku Šumava jsou po...
Šumavský park chce zakázat vstup do lesů. Na stezky padají stromy

Nevyrážejte do lesů kolem Nové Pece a Stožce, mnoho turistických tras je stejně neprůchodných. Takové varování vydal ráno Národní park Šumava. Silný vítr o...  celý článek

Kalinov: první osvobozená obec v Československu
Dobre tu už bolo. Bizarní svět kolem Lupkovského tunelu na Slovensku

Pokud máte dojem, že tunely souvisí s politikou, pak pro Lupkovský tunel na severovýchodním Slovensku to sedí stoprocentně. Po několikaleté pauze přes něj...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Jak létají Češi. Letenka za 300 tisíc a cesty kolem světa

Kolik jste ochotni zaplatit za letenku na vysněnou dovolenou či pracovní cestu? Český rekord za poslední půlrok drží letenka za bezmála tři sta tisíc korun....  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Podvečerní „poušť“ ve slovenském Záhorie
Jen tak si prožít poušť ve střední Evropě. Záhorie miluje i armáda

Nejrozsáhlejší písečné duny ve střední Evropě jsou tak dokonalou replikou pouště, že si je oblíbili i vojáci a ti, kteří jejich techniku vyrábějí. Vždyť...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.