Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hrůzná ikona Krkonoš má zmizet. Ochránci řeší bourání Labské boudy

aktualizováno 
Už tři roky usiluje správa Krkonošského národního parku o zbourání Labské boudy, železobetonového kolosu v první, nejpřísněji chráněné zóně Krkonoš. Na zakoupení objektu by už ochránci přírody peníze sehnali, scházejí ale další desítky milionů na zbourání, odvoz odpadu a navrácení místa přírodě.

Labská bouda v Krkonoších | foto: MF DNES

Souhlasíte se zbouráním Labské boudy?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 19. února 2010. Anketa je uzavřena.

NE 11219
ANO 8289

"Intenzivně pracujeme na získání peněz. Jednou z možností je fond na likvidaci ekologických zátěží, můžeme se pokusit získat také peníze přímo z evropských fondů," říká mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný.

Snahu ochranářů o získání peněz musí posvětit ministerstvo životního prostředí a také vláda. Nynější ministr Jan Dusík by se podle svého náměstka Františka Pelce měl se situací a stavem Labské boudy seznámit zřejmě během března přímo na místě. "Pokud nezískáme prostředky ze současného operačního programu, v budoucnu je získáme jen velmi těžko," míní Pelc.

Už tři roky inzerovaný prodej Labské boudy se zřejmě ještě nějakou dobu potáhne. Majitelé chtěli za stavbu původně 43 milionů včetně rolb a skútrů. Ani za nyní požadovaných 39 milionů se kromě státu žádný další vážný zájemce nenašel. Okolí boudy podléhá přísnému režimu omezujícímu i pohyb lidí.

"I když bychom na zakoupení boudy peníze sehnali, dřív než budeme mít na asanaci, Labskou nekoupíme. Nechceme, aby nám nakonec ten megalomanský projekt, který nemá šanci se uživit, zůstal na krku," vysvětluje Drahný.

Ředitel parku Jan Hřebačka sice na letošní rok pohlížel s nadějí na získání peněz na zbourání a likvidaci, která bude dražší než samotná stavba, ale ekonomická situace tomu moc nenasvědčuje. I pokud by se peníze získat podařilo, dřív než za dva roky Labská bouda nezmizí.

Labská bouda, Krkonoše

"To je odhadovaná doba na získání potřebných povolení. Veškerou stavební aktivitu, tedy i bourání v první zóně parku, musí schválit vláda," sděluje mluvčí parku.

Důležitý orientační bod a symbol Krkonoš

Horská služba považuje Labskou boudu za důležitý orientační bod a místo, kde se lze schovat před nepřízní počasí. Náčelník Adolf Klepš se proto již před časem přimlouval alespoň za zřízení přístřešku. S tím správa parku problém nemá. "Počítáme s nějakou jednoduchou, volně přístupnou stavbou, kde by se turisté mohli schovat. Možná i s bufetem a prodejem suvenýrů. Rozhodně ale nepůjde o nějakou náhradu s velkým provozem či ubytováním," říká Drahný.

Samotná likvidace boudy a přístupové asfaltové silnice k ní by měla trvat několik týdnů, nejvýš měsíců. "Předpokládáme, že sutiny by odvážela malá, ekologicky certifikovaná nákladní auta. Krátkodobě by sice došlo k zvětšení ekologické zátěže a omezení návštěvníků, ale pro Krkonoše by to byl přínos," vyvrací mluvčí obavy, zda demolice nepřinese víc škody než užitku.

Vedení parku počítá s tím, že jeho záměr vzbudí i nesouhlasné reakce veřejnosti. Oslovení architekti jsou ale pro.

"Labská bouda se stala symbolem Krkonoš a jejich turistického poslání. A symbolů se zříkáme neradi. Nelze ji však uložit do muzea jako relikt doby, její zbourání Krkonoším neublíží," míní architekt Pavel Švancer.

Také proděkan liberecké fakulty architektury Jiří Suchomel si myslí, že by to velká ztráta nebyla.

Labská bouda byla před několika lety v anketě MF DNES zvolena společně s hotelem Horizont v Peci pod Sněžkou největší hrůzou Královéhradeckého kraje. Přestože někteří turisté chápou, že stavba není architektonicky cenná a invazivně zasahuje do krajiny našich nejvyšších hor, zbourání Labské boudy litují. "Vím, že je to hrůza, ale přesto - za ta léta, co po Krkonoších chodím, jsem už na Labskou zvyklý. Asi bych ji už i nechal stát," říká 60letý Eda Vojíř.

Autoři: ,




Nejčtenější

Estonský hrad Kuressaare (Arensburg)
100 POHLEDŮ: Důstojníci na procházce u hradu v Kuressaare - Arensburgu

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

V Sieře Leone přišlo po masivním sesuvu půdy o život až tisíc lidí. (14. srpna...
Jak bahno utopí tisíc lidí. V přelidněném Freetownu katastrofě sami pomohli

Při masivních sesuvech půdy v metropoli západoafrické Sierry Leone Freetownu zemřelo více než 400 lidí, z toho zhruba sto dětí. Dalších 600 se stále pohřešuje,...  celý článek

Ilustrační foto
Židé, prosím, sprchujte se. Cedule v švýcarském hotelu naštvaly Izrael

Malý alpský hotel ve Švýcarsku vyvolal pobouření, když ve svých prostorách umístil cedule s pokyny pro židovské hosty. Po vlně kritiky, ke které se připojila i...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Šílený přístav v Bangladéši
VIDEO: Nás nedostanou. Kurz přežití v šíleném přístavu v Bangladéši

Bangladéšský přístav v Dháce je stejný jako celá země. Přelidněný, přeplněný, plný odpadků a boje o přežití. Míchají se zde staré bárky s moderními loděmi,...  celý článek

Další z rubriky

Švejnohovi vyrážejí na dovolenou do kempu každý rok už deset let. Postupně se...
Dovolená s dětmi v kempu je zase hit. Luxusní chatky už ale neseženete

Po loňské úspěšné sezoně se české kempy připravují na podobný nebo větší zájem ze strany domácích turistů, hlavně rodin a sportovců. Kdo však nechce spát ve...  celý článek

Film Dovolená s Andělem trefně popsal odborářské rekreace.
Dovolená nejen s Andělem. Odborářské rekreace dělnický lid miloval

Kdyby v létě 1952 revizor Gustav Anděl nevyjel do zotavovny Jezerka, dnešní generace by zřejmě netušily, jak tehdejší odborářská rekreace vypadala.  celý článek

Vodáci mají šanci zajistit si splutí nejkrásnější části Vltavy.
O splutí Teplé Vltavy za 500 korun je zájem, zdražení vodáky neodradilo

Zájem o splouvání Teplé Vltavy, která vede šumavským národním parkem, neklesl ani poté, co letos musí zájemci za plavbu zaplatit více než loni. Úsek mezi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.