Tento geniální stratég, jenž mistrně přeskupoval síly během námořních bitev, utrpěl smrtelné zranění krátce po zahájení překvapivého úderu, při němž 33 francouzských a španělských lodí utrpělo drtivou porážku od 27 britských a královské loďstvo se ujalo námořní nadvlády na dalších 100 let.
Nelson byl muž plný protikladů. Narodil se v září roku 1758 a již ve dvaceti se stal kapitánem, přestože do konce života trpěl mořskou nemocí. Ve flotile Jeho veličenstva bojoval proti americké nezávislosti, šíření francouzské revoluce a dobyvačným plánům Napoleona Bonaparta.
Po porážce francouzského loďstva u Egypta v roce 1798 byl již národním hrdinou. V předchozích bitvách přišel o pravé oko a skoro celou pravou paži. Přesto si dokázal získat srdce mladé a krásné manželky britského velvyslance v Neapoli Emmy Hamiltonové, která s ním odešla do Anglie a porodila mu nemanželskou dceru Horatiu.
Nelson byl zbožňován svým mužstvem do té míry, že je dnes považován za největšího britského vojevůdce všech dob. "Byl to jediný člověk, jenž dokázal v Angličanech vyvolat nadšení,"“ napsala jeho přítelkyně, lady Elizabeth Fosterová. To bylo společně s geniálním strategickým myšlením pro jeho úspěchy klíčové.
Mnoho neméně slavných současníků jím však pohrdalo. "Vždycky mluvil jen o sobě a zase o sobě. Jeho vystupování bylo tak marnivé a komické, že mě až znechucovalo," vzpomínal na něj Arthur Wellesley, vévoda zWellingtonu.
Krutost, s jakou zacházel s manželkou Fanny (vzali se za jeho působení v Karibiku), šokovala i jeho nejbližší přátele. Své jediné dítě počal s milenkou Emmou na lodi Jeho veličenstva během plavby po Středozemním moři, které se účastnil i právoplatný manžel Hamiltonové.
Kdyby už v roce 1880 existoval bulvární tisk, možná by k žádné bitvě u Trafalgaru nedošlo. Nic takového však Británie ještě neznala, takže v září roku 1805 byl na obranu před očekávaným vpádem Napoleona do Anglie povolán právě Nelson. Ten se vydal pronásledovat francouzské a španělské loďstvo přímo k atlantským břehům Španělska.
V rozporu s převládající taktikou dlouhých bitevních linií rozdělil svou flotilu na dvě divize a vedl je blízko sebe kolmo do chřtánu nepřítele. Bitva proběhla přesně podle jeho plánu – Britové zvítězili díky lepší výzbroji a potopili 18 francouzských a španělských lodí.
Necelou hodinu po začátku bitvy zasáhla Nelsona do plic nepřátelská střela, krátce po vítězství vojevůdce zemřel. Byl slavnostně pohřben v katedrále svatého Pavla a na jeho počest vznikl nespočet pomníků včetně obrovského sloupu na Trafalgarském náměstí v Londýně.
O admirálu Nelsonovi bylo sepsáno asi 1300 biografií. Většina z nich nezastírá temné stránky jeho osobnosti, avšak kultu Nelsonovy osobnosti to nijak neškodí. V nedávné anketě BBC pronikl mezi první desítku "stovky největších Britů" historie.
 Socha Horatia Nelsona |
