Pomyslné zastavení času, kdy sluneční paprsky vstoupí do chrámové lodi čtrnáctimetrovým západním oknem a pomalu putují prostorem presbytářem, až nakonec rozzáří hlavní oltář, se v katedrále Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci na okraji Kutné Hory staly již tradicí. Obdivovat nápaditost stavitelů sedleckého chrámu přichází spousty lidí, bohužel občas se nedostaví ten nejdůležitější návštěvník: Slunce.
Slunce, hudba a cisterciáci
Právě pro případ, že by slunce zůstalo skryté za mraky, je akce pokaždé spojena s koncertem a dalším programem. Tentokrát, v pátek 20. března, doprovodí Rovnodennost v sedlecké katedrále svými písněmi kapela Paprsky. Vstup do chrámu je možný již v 16.30 hodin, akce samotná začíná o půl hodiny později a vytoužený okamžik nastává přibližně kolem půl šesté. Vstupné je dobrovolné a vybrané peníze budou jako každý rok věnovány na dobročinné účely.
Komu můžeme za nevšední zážitek poděkovat? Jméno stavitele či stavitelů se nedochovalo; ví se jen, že chrám nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách vznikal v letech 1290 až 1320 a že šlo o první stavbu katedrálního typu a zároveň největší sakrální stavbu na území Čech a Moravy. Původní raně gotická podoba chrámu ale vzala zasvé v roce 1421, kdy klášter vyplenili husité. Spolu s blízkou sedleckou Kostnicí chrám dodnes tvoří ucelený komplex. Trojlístek nejznámějších kutnohorských památek, vesměs pod záštitou UNESCO, doplňuje gotický chrám svaté Barbory.
Santiniho světlo
Než došlo ke stavebním úpravám, chrám zůstal téměř tři staletí v troskách. Během 18. století se přestavby ujal geniální architekt Jan Blažej Santini, mistr barokní gotiky a autor celé řady staveb, v nichž se hra se světlem prolíná s číselnou i půdorysnou symbolikou – příkladem mohu být například poutní areál ve Křtinách s kostelem Jména Panny Marie, zámek Karlova koruna či klášter v Kladrubech.
Díky proto patří především Santinimu a také bezejmenným cisterciáckým stavitelům, kteří za strohými zdmi dokázali vybudovat interiéry nevšední krásy. Katedrála tak dokáže čarovat se světlem i jindy, ovšem jen dvakrát do roka, v den jarní a podzimní rovnodennosti, si vychutnáte skutečný zázrak.
Zatmění Slunce
Týž den, tedy v pátek 20. března, si s námi Slunce pohraje ještě jednou. Krátce před 11 hodinou dopoledne totiž dojde k zatmění Slunce, největšímu, jaké bude v Česku viditelné mezi lety 2011 a 2026. Ve vrcholné fázi by Měsíc měl zakrýt přibližně 73 procent plochy slunečního disku.
Na pozorování nevšedního jevu se chystá řada hvězdáren, i když podobně jako u rovnodennosti v sedlecké katedrále bude rozhodujícím faktorem počasí. Pokud se tedy slunce neschová za mraky, v Praze můžete zatmění slunce pozorovat třeba ze Štefánikovy hvězdárny na Petříně nebo v Planetáriu u Stromovky. V Brně bude Hvězdárna a planetárium pořádat velkolepé pozorování hned několika přístroji od 9.30 do 12.00 hodin, ve stejné době bude pozorování probíhat také na terase a v jižní kupoli hvězdárny v Hradci Králové, ve Hvězdárně Žebrák a ve Hvězdárně barona Artura Krause v Pardubicích.
O hodinu dřív začnou s pozorováním ve Hvězdárně a planetáriu J. Palisy v Ostravě, programy chystá také hvězdárna Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, Hvězdárna Valašské Meziříčí, Hvězdárna v Třebíči a Hvězdárna v Karlových Varech.
Zatmění Slunce bude věnován speciální program v Techmania Science Center v Plzni. V projekčním sále digitálního 3D Planetária poběží živě komentovaná projekce věnovaná vysvětlení celého jevu, v okolí planetária bude připraveno pro pozorování několik typů dalekohledů.
Nejlepší začátek výletu? Kudyznudy.cz!Vybírejte z tisíců turistických tipů a objevujte Česko
Na stránkách kudyznudy.cz na vás čeká přinejmenším 40 000 různých možností, kde v Česku strávit víkend i delší dovolenou. Najdete tu spoustu bohaté inspirace, a tak si tu svůj výlet můžete naplánovat přesně podle svých představ.
Šťastnou cestu! |