Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Hrady, zámky a ideální terén pro cyklisty

  12:35aktualizováno  12:35
Podhorská krajina Frýdlantského výběžku na severním úpatí Jizerských hor nabízí ideální terén pro putování na kole. Hlavním magnetem je spousta památek dýchajících slavnou a bohatou historií.




Kde leží Frýdlantsko

Frýdlantsko s 24 tisíci obyvateli má rozlohu 319 km2 a od zbytku českého území jej odděluje hradba Jizerských hor, kterou musíte překonat, abyste mohli tento kraj navštívit.

Zajímavostí je, že po roce 1918 během mezinárodních jednání o podobě československých hranic nebylo zcela jisté, zda-li Frýdlantsko připadne k našemu státu.

Největší rozkvět zažil tento kraj v pobělohorské době, kdy se zdejších zkonfiskovaných majetků zmocnil Albrecht z Valdštejna. Naopak největší úpadek nastal po druhé světové válce, kdy byla z Frýdlantska vysídlena většina obyvatelstva, která tu žila téměř 700 let, a region obklopily ze tří stran málo propustné komunistické hranice. Spoustu kdysi bohatých vesnic se nepodařilo dosídlit, mnoho domů se rozpadlo a kraj zchudl. Teprve nyní se pracně dochází k návratu ke starým tradicím, postupně se obnovují mnohde již téměř zaniklé historické památky, kostely, kapličky a selská stavení.

Po samotném Frýdlantsku se putuje nejlépe na kole. Terén je tu příjemně zvlněný, žádné velké kopce, spousta značených cyklotras i zajímavostí.



Hrázděný dům ve Višňové
HEZKÝMI FOTKAMI Z FRÝDLANTSKA SE INSPIRUJTE ZDE

Může se hodit

Jak se tam dostat

Nejdříve do Liberce, pak po silnici č. 13 nebo železnicí č. 037 na sever do Frýdlantu (cca 25 km). Krásná trasa napříč Jizerskými horami vede z Tanvaldu do Hejnic přes Jizerku a Smědavu.

Hrad a zámek Frýdlant

Otevřeno:
srpen 9.00 - 16.30, mimo PO
září 9.00 - 16.00, mimo PO
říjen 9.00 - 15.30, mimo PO

Vstupné:
plné 70 Kč, snížené 35 Kč

Frýdlantsko na webu:
www.liberecky-kraj.cz/cz/frydlant/

www.frydlantsko.com

www.frydlantvc.cz

Metropole Frýdlant

Historickým a sídelním centrem Frýdlantska byl hrad Frýdlant, střežící zemskou obchodní stezku z Čech do Lužice. Dominanta širokého okolí se tyčí na zalesněném ostrohu nad řekou Smědou, jejíž vody jako jedny z mála na území Čech putují do Odry a Baltského moře.

V architektonicky pozoruhodném komplexu se kloubí hradní i zámecká architektura, jež se vyvíjela po řadu staletí. K nejcennějším objektům patří renesanční sgrafita ze 16. století od italských mistrů, sbírka dýmek a zámecká kuchyně s původním vybavením, funkčními kamny a grilem. Hrad a zámek Frýdlant byl jako první ve střední Evropě částečně zpřístupněn pro veřejnost již roku 1801. Dnes sem zavítá na 60.000 návštěvníků ročně!

Ve stínu hradu Frýdlant se rozrůstalo stejnojmenné město v podhradí. Z řady zdejších památek vyniká budova neorenesanční radnice postavená v letech 1893–96 podle projektu vídeňského architekta Franze Neumanna, tvůrce známé radnice v Liberci. Honosná stavba symbolizuje poslední období velkého rozkvětu města v druhé polovině 19. století, kdy se stalo frýdlantské sukno pojmem známým široko daleko a v okolí naplno fungovalo mnoho textilních továren.

Uvnitř radnice se nachází také busta Albrechta z Valdštejna, jemuž město vděčí za mnohé. Přestože Frýdlant navštívil za 12 let svého zdejšího panování v letech 1622–1634 pouze čtyřikrát a strávil tu celkem jenom 9 dní, jeho zakázky přinášely místním soukeníkům a výrobcům zbraní tučné zisky.



Frýdlantský zámek

Věhlasné poutní místo

Z Frýdlantu vede podél říčky Smědé příjemné mírné stoupání přes Raspenavu do Hejnic, které leží v překrásné poloze na úpatí Jizerských hor. Hejnice patří mezi nejznámější poutní místa v Čechách a jejich věhlas se datuje již od 13. století.

Dominantu tvoří dvojvěžový Mariánský chrám, jehož barokní podoba z let 1722–29 symbolizuje období pobělohorské rekatolizace na Frýdlantsku. Do jeho lodi se údajně vejde až 7.000 stojících věřících! Překrásnou kulisu baroknímu chrámu tvoří roklemi rozbrázděný a žulovými skalisky ozdobený severní svah hory Ořešníku s masivním dřevěným křížem.

Legenda o vzniku poutního místa v Hejnicích

Lidová legenda vypráví o chudém síťaři a řešetáři, který v okolí říčky Smědé hledal dřevo pro svou práci. Doma na něho čekala těžce nemocná žena a dítě. Sítař, znavený celodenní pochůzkou v lese, si ještě před návratem ke svým blízkým sedl pod mohutnou lípu a usnul. Přitom se mu zdál krásný sen o tom, jak si andělé v koruně lípy šeptají, že právě toto místo se zalíbilo Bohu, a radí mu, nechť na lípu zavěsí obrázek Matky Boží pro všechny ostatní příchozí. Sítař po probuzení dal na radu andělů a skutečně na lípu pověsil sošku Panny Marie, kterou nosil u sebe. Jeho těžce nemocná žena s dítětem se vzápětí zázrakem uzdravila. Zpráva o zázraku se rychle rozšířila po okolí a na místo začali proudit další lidé, prosící Boha o pomoc.

Zázračná soška zvaná Mater Formosa je dnes k vidění na hlavním oltáři uvnitř chrámu, zbytky starého pařezu po lípě se údajně nacházejí pod polním oltářem Albrechta z Valdštejna, umístěném na boku chrámové lodi. Velmi živo je v okolí chrámu zejména počátkem července, kdy se pravidelně koná slavná hejnická pouť.

K dalším kulturním akcím letního období patří koncerty vážné hudby, na podzim se v areálu hejnického koupaliště a autokempu pořádá trampský a folkový hudební festival pojmenovaný Jizerská nota.



Poutní kostel v Hejnicích

Líbezný ostrov

Poněkud strmější výšlap a následný krátký sjezd vás z Hejnic přivede do Lázní Libverda. Místní alkalicko–zemitá a železitá voda se využívá k léčbě nervových a srdečních chorob a poruch pohybového ústrojí.

Podle původního německého názvu Liebwerder lze tuto lokalitu nazvat také jako Líbezný ostrov. Pojmenování je to docela trefné, neboť lázně samotné a zejména jejich přírodní okolí je vskutku líbezné. Pochvalně se na adresu Lázní Libverda vyjádřil i slavný cestovatel Alexander von Humboldt, který tady nějaký čas jako prominentní host pobýval. Lázně Libverdu si zamiloval také hudební skladatel Carl Maria von Weber, jenž právě tady zkomponoval operu Čarostřelec. Inspiraci údajně poskytly rozervaná skaliska a rokle s peřejemi a vodopády na severní straně Jizerských hor.

Kolem známé stylové restaurace Obří sud vede silnice z Libverdy do Nového Města pod Smrkem, rozloženého na úpatí nejvyšší hory české části Jizerských hor. Dnešní čtyřtisícové město vzniklo při středověkých cínových dolech a jeho dávný význam a bohatství prozrazuje překvapivě velké čtvercové náměstí.

Pozoruhodnou památkou je rovněž nebývale velká a honosná krypta továrníka Klingera, jenž se zde po úpadku hornictví v 18. století velkou měrou zasloužil o zrod novodobých tradic textilní výroby.



Restaurace Obří sud

NEZAPOMEŇTE NAVŠTÍVIT

obec Jindřichovice pod Smrkem, která se výrazně odlišuje od většiny ostatních v ČR. Svoji existenci totiž založila na trvale udržitelném rozvoji, investicích do využívání obnovitelných zdrojů a rozvoji vzdělanosti. Najdete zde ekologické informační centrum, obecní biokotelnu, větrné elektrárny, soukromé ekofarmy, novodobý funkční větrný mlýn, muzeum, plánuje se zřízení vysoké školy a univerzitního městečka.

Ve dnech 12. až 13. srpna proběhnou již tradiční Jindřichovické dny. Více informací - ZDE

Vzhůru na sever

Do nejsevernějších výběžků Frýdlantska vede z Nového Města pod Smrkem cesta přes Dolní Řasnici. V této obci se zachovalo mnoho typických selských usedlostí, roztroušených podél silnice. V jedné sídlí malá soukromá muzeální expozice  Stelzigovy kovárny, která připomíná historickou postavu kováře Ondřeje Stelziga.

Odbojný kovář, jehož osudy zpracoval v románu Železná koruna spisovatel Václav Kaplický, odtud vedl  v druhé polovině 17. století selskou vzpouru proti frýdlantské vrchnosti. Dostal za to trest smrti, nakonec byl však omilostněn a poslán do vyhnanství. Muzeum obsahuje sbírku kovářského nářadí a malou historickou expozici.

Nejsevernější obcí Frýdlantska jsou Habartice, které plynule přecházejí do polského městečka Zawidów.

Mnohem zajímavější, klidnější ale také zapomenutější je jenom o něco málo jižněji ležící Ves, kde stojí jedna z  nejkrásnějších církevních staveb Frýdlantska – kostelík sv. Vavřince z roku 1519. Při pohledu na něj na vás skutečně dýchne historie, zvláště pokud si prohlédnete starobylé renesanční a barokní náhrobky dávných lenních pánů v jeho zdech. Kostelík se tyčí na vyvýšenině nad řekou Smědou a spolu s vedle stojící farou a okružní hřbitovní zdí vytváří pozoruhodný architektonický komplex.

 

Pastva u česko-polské státní hranice

Muzeum v Jindřichovicích

Hrázděný dům ve Višňové

Krajina Frýdlantska z Jizerských hor

Frýdlantský zámek

Pozoruhodná architektura frýdlantského zámku

Náměstí ve Frýdlantu

Frýdlantská radnice

Poutní kostel v Hejnicích

Obec Hejnice z Ořešníku

Lázně Libverda

Restaurace Obří sud

Autoři:




Nejčtenější

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...
Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry...  celý článek

Provensalské Grasse je hlavní město francouzských parfémů
Kde nos potřebujete víc než oči. Výlet do města, kde voní každá ulice

Letní návštěva jihofrancouzské Provence se nemusí omezit jen na notoricky známá místa a přímořská letoviska. Vyrazte pár kilometrů do vnitrozemí, kde se mezi...  celý článek

Další z rubriky

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Ostrov Flores
Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž stále ještě nedostatkovým zbožím a přitom...  celý článek

Pohled na rozhlehlý pozemek sanatoria z mojí rákosové chatičky.
Jak jsem zvracela v Peru. Léčba magickou ayahuascou očima čtenářky

O amazonské ayahuasce, liáně duše, jsem toho spoustu četla a viděla. Od různých článků na internetu přes dokumentární film až k pestrým ohlasům mnoha lidí,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.